Uvaděčy

Autor: externí <protein(at)ymca.cz>, Téma: 10/2002, Vydáno dne: 08. 11. 2002

Znáte hru na asociace? Hraje se nejlíp v kruhu. Můžete při ní stát, sedět, jít. Ani se nemusíte moc soustředit. Může vás hrát tak dvanáct, ale i víc.

Jeden z vás řekne slovo (např. maminka) další vedle něj řekne asociaci- první co jej napadne (např. tatínek)atd. Ale pozor vždy reagujte jen na toho, kdo říká slovo před vámi! Nikoli na to, co jste slyšeli jen tak někdy v průběhu hry. Takže by se hra mohla vyvíjet např. maminka- tatínek-práce-počítač-hry... . Asociace běží co nejrychleji za sebou. Po několika kolech se začne hra rozmotávat. Poslední řekne: "Já sem řekl (např.) traktor, protože Ferda řekl pole." Ferda pokračuje v odmotávání: "Já sem řekl pole, protože Jana řekla obilí" atd. až se dostanete zpátky na začátek hry. K úplně prvnímu vyřčenému slovu. Jde to lehce, nemusíte si v průběhu hry opakovat a ukazovat na prstech, co jste říkali v jednotlivých kolech. Pokud opravdu reagujete první asociací, vybaví se vám to, co říkal předchozí člen hry, úplně automaticky. Maminka-tatínek. Sestřička- bratříček. Babička-dědeček. To jsou klasické, témeř neměnné dvojice v této hře. Tak jasně nám to souvisí. Pohádkově klape. Upravené a usměvavé maminky si se svým upraveným a usměvavým manželem šťastně mažou se svými upravenými a usměvavými dětmi báječně máslovou Ramu na neskutečně křupavý rohlík. -Versus-Otec přicházející opět z práce pozdě, lehce hysterická matka, nejmladší sourozenec řve a ne a ne usnout. Vy máte před písemkou, mladší ségra má své blbé pubertální připomínky, zkrátka rodinná večerní idyla. A přece spolu mladí lidé chodí. Přece hájí své ideály a dokonce se i žení a vdávají! Má to smysl? Může to být jinak než to někdy je v našich rodinách? Věřím tomu. Jsme mladí a máme na to. Jsme přece nejlepší… /Žukr/ /crysty@seznam.cz/