Odjinud - v zajetí statistiky

Česká republika má svého pilného sběratele čísel a údajů, který je v permanenci vždy, když ve státě cokoli přibude, zmizí, přesune se, čili změní – li se jakákoli statistika. Právě vytváření statistik je ostatně hlavním úkolem Českého statistického úřadu.

Český statistický úřad (ČSÚ) byl zřízen na základě zákona už v 60. letech minulého století jako jeden z ústředních orgánů státní správy. V současné době vytváří a spravuje statistické klasifikace, statistické číselníky, statistické registry a poskytuje z nich informace. Kromě toho, že má přehled například o počtu prasat ve velkovýkrmnách či tunách sklizeného obilí, o množství vyprodukovaných emisí nebo počtu svazků ve všech českých knihovnách, počtu dětí i důchodců, jeho stěžejním úkolem je shromažďování ekonomických údajů, ze kterých pak vyvozují závěry ekonomové, analytici a především vláda a Česká národní banka. Právě kvůli této závislosti nejvyšších státních orgánů na informacích ČSÚ vyvolalo oprávněný rozruch zjištění, že ČSÚ před časem zveřejnil chybné informace o hospodářské situaci ČR a ukázal tak národní ekonomiku v horší situaci, než v jaké ve skutečnosti byla (jednalo se o schodek zahraničního obchodu, který namísto 94 miliard, původně uváděných ČSÚ, činil ve skutečnosti 55 miliard korun). Objevují se názory, že ČSÚ představuje pouze bezednou jámu, ve které končí nemálo peněz ze státní pokladny. Zastánci úřadu naopak tvrdí, že kdyby dostával větší dotace, byl by schopen mnohem kvalifikovanější práce, říkají, jakou statistiku si vláda platí, takovou má. Hlavním problémem je to, že ČSÚ je v řadě oblastí jediným zdrojem informací, na které se řadoví občané ČR i státní činitelé musejí spolehnout. Jeho nezodpovědný přístup k vytváření statistických údajů tak může mít přinejmenším vážné důsledky. Nedávné faux pas s nepravdivým obrazem české ekonomiky způsobilo, že údaje ČSÚ povážlivě ztratily na váze a veřejnost je nucena odevzdaně doufat, že už se statistici nespletou. Sádlo pro deset milionů Na základě posledního sčítání lidu, provedeného k 1. 3. 2001, statistici například spočítali, že Česká republika má 10 287 482 obyvatel. Jedním z úkolů ČSÚ je také zjistit, kolik toho deset miliónů Čechů vlastně sní a vypije. V roce 2000 tedy průměrný Čech například snědl 79,4 kg masa, z toho nejvíce vepřového (40,9 kg). Přibližně ve stejném množství se na českém jídelníčku objevila i zelenina (82,9 kg), v poměru k masu tedy téměř 1:1. Dále obyčejný občan Česka spořádal 56 kg chleba, 77 kg brambor, 10,5 kg sýra a 4,8 kg sádla. Pro srovnání – rybího masa snědl každý obyvatel ČR 5,4 kg. Zatím tedy na českých stolech vítězí sádlo, i když jeho spotřeba klesá – od roku se (ač nepříliš razantně) snížila o 0,3 kg. Co se v Čechách pije? Podle posledních údajů z roku 2000 (aktuálnější statistiky server ČSÚ nenabízí), vypije průměrný Čech 159,9 l piva a 16,1 l vína. Celkem pak na každého občana ČR připadá 9,9 l alkoholických nápojů. Konzumní společnost? Každý Čech prošoupe v průměru 2,6 páru bot ročně, koupí 10,3 páru ponožek a koupí, případně vykouří 1882 cigaret (v r. 1997 to bylo 2354 cigaret). Na 100 domácností připadá v Česku více než 150 ledniček nebo mrazniček, 101 automatických praček, 115,8 barevných televizorů. Jen necelá polovina domácností vlastní videorekordér, bezmála 18% má osobní počítač. Mikrovlnnou troubu si už pořídilo více než 45% domácností, myčku nádobí má ale pouhých 5%. Necelých 70% domácností má zavedenou pevnou linku, 40% disponuje mobilním telefonem. Osobní automobil má v Česku téměř 70% domácností. Kultura V roce 2001 fungovalo v ČR 52 státních divadel, ostatních stálých scén bylo dohromady 205. Odehrálo se 23 950 divadelních představení, která navštívily více než čtyři miliony návštěvníků. Ve stejné době bylo v Česku v provozu 660 kin (pro úplnost dodávám, že zájem veřejnosti o filmová představení v kinech roste navzdory klesajícímu počtu kinosálů), 330 muzeí a 6081 veřejných knihoven, ve kterých bylo umístěno více než 40 milionů svazků, Knihovny registrovaly téměř 1,5 milionů čtenářů. 222 českých hradů, zámků a ostatních památkových objektů navštívilo bezmála 10 milionů turistů. Česko, ráj turistů V roce 2000 se v 12 307 ubytovacích zařízeních na území ČR ubytovalo téměř 40 milionů osob, celkem do republiky přijelo 103 milionů zahraničních návštěvníků, převážně z Německa a Polska. Nejvíce, skoro 98 milionů, jich přijelo autem, nejméně cizinců zvolilo cestu letadlem. Kriminalita V roce 2001 bylo obviněno více než 70 000 osob, odsouzeno potom více než 60 000. Obžaloby zproštěno bylo pro amnestii 528 osob (v roce 1998 to bylo 15 682 osob). Na silnicích se stalo 185 664 nehod, o 25 000 méně než v předcházejícím roce. V důsledku nehod zemřelo 1219 osob. Hořelo celkem 17 285 krát, nejvíce požárů vzniklo v domácnostech. Jak si stojíme? Budeme – li podle údajú ČSÚ srovnávat Českou republiku s ostatními státy regionu, Maďarskem, Polskem a Slovenskem, můžeme konstatovat, že ČR je v této skupině třetím největším státem, má druhý největší počet obyvatel (první je Polsko), ale největší hustotu zalidnění (130 lidí / km2). Kojenecká úmrtnost je v ČR nejnižší – 5 úmrtí na 1000 narozených dětí (nejvíce v Polsku – 9). Ve srovnání s ostatními státy visegrádské skupiny má Česko také nejvyšší HDP, asi 6250 eur na osobu, následováno Maďarskem (5730 eur), Polskem (5133 eur) a Slovenskem (4287 eur). V Česku bodují Terezky Nejoblíbenějším dívčím jménem loňského roku se stala Tereza. V lednu 2002 se v ČR narodilo 210 Terezek, za kterými následovalo 181 Kateřin a 158 Natálek. Ze statistik vyplývá, že Natálka je jménem s nejrychleji rostoucí oblibou a zřejmě tak v brzké době zaútočí na druhou pozici Kateřiny. Nejoblíbenějším chlapeckým jménem se stal Jan. Češi tedy zůstali konzervativní, ačkoli například dovolili, aby se nepříliš frekventované jméno Filip vyšplhalo na pátou příčku a stalo se tak mužským jménem s nejrychleji rostoucí oblibou. V jednotlivých regionech existují také místní favorité. Například v Praze zvítězily Barborky, které v celostátním hodnocení skončily až páté. Celostátně dvanáctá Karolína je na Liberecku třetí a na Olomoucku druhá Michala se v celostátním hodnocení umístila až na devátém místě. Z chlapců je v Praze favoritem Adam, v ústeckém regionu pak David. /Vojtěch Berger/ zdroje: www.czso.cz, Hospodářské noviny