Odjinud

Zelený Raoul ve vědě a kultuře aneb hrdina naší doby?

Kdo má být prezidentem? Klaus? Zeman? Bureš? Sokol? Teď už víme, že otázka vyvstane znovu za pět let a nyní si o ní můžeme nechat zdát. Ale nic se nesmí zanedbat. Jedno z klíčových hesel Ymky a Tensingu zní: ” Lépe o hodinu dříve než o minutu později.” Parafrázujme: lépe o pět let dříve než v přímé volbě nevědět, kam sáhnout, který lísteček vyhodit na smetiště, naproti tomu který do obálky úhledně složit a do urničky neméně úhledně vložit. Protein jako nezbytný doplněk moderního tensingáře přináší radu, podobně jako tzv. lifestylové měsíčníky (lesklá obálka, nahá dívka, cena 100 a více Kč), koho zvolit, ať vnitřně, nebo i veřejně. A není jím nikdo jiný než Zelený Raoul! Proč? Slyším mnohé z vás volat. Nemá zkušenost, odpovědnost, není průhledný, ale neprůhledný. Navíc nikdy neseděl na Pankráci, Ruzyni, na Mírově nebo v jiné věznici. Jeden po druhém všechny tyto argumenty na hlavu obrátím a okážu, proč následovat mé rady (ne že by všichni nevěděli, že mojí rady je radno uposlechnout, ale najdou se i tací, kteří občas váhají): Předně: Zelený Raoul má zkušenost možná delší, než mnozí z nás. Od roku 1995 sleduje jako vyslanec vzdálených, a přece tak blízkých světů, dění v České republice. Jeho hluboké studie možno nalézti každý čtvrtek na straně 4 (čítaje v to obálku) nejmenovaného společenského časopisu (Protein jako ryze komerční a ziskuchtivé médium nemůže skrytě reklamovat). Analýze ty jsou povšechné, humorné, mnohdy urážlivé, ale zhusta poučné a nezřídkakdy zábavné. Kdo je dosud nečetl, ať je čte. Následně: Zelený Raoul je bytostně závislý na svém živiteli, tzv. kreslíři, jenž je navíc závislý na svém zaměstnavateli. Odpovědnost je zdehle namístě: vazby ekonomické nutí Zeleného Raoula zůstávat neustále zábavným. A odpovědnost vůči nějakým pevně kodifikovaným principům (zdehle zákon nabídky a poptávky) je vlastnost pro prezidenta nanejvýše žádoucí. Do třetice: Zelený Raoul byl v monstrprocesu odsouzen k tvrdému trestu. Provinil se halasným pobuřováním a urážením osob veřejně činných (manželka ministra, manžel manželky ministra), stejně jako všechny důležité osobnosti české politiky, čítaje v to i takové veličiny, jako TGM, Václava Havla, Antonína Zápotockého a nesčetné další. Trest onen si odseděl ve ”fešáckém kriminále”, hned vedle bývalé cely Julia Fučíka. Patří tedy k politickým vězňům, aniž bych je chtěl stavět na jeho úroveň. Pro funkci prezidenta je nutné poznat samotné společenské dno a Raoul tuto podmínku splňuje dokonale. A do čtveřice: Zelený Raoul je dokonale průhledný. Podíváme-li se proti zdroji heterofonního elektromagnetického záření (lampa, sirka, oko) skrz stránku 4 dotčeného týdeníku, uvidíme dotčený zdroj. Zelený Raoul je tedy snad jako jediný ze všech zvážitelných kandidátů dokonale a naprosto průhledný. Toto jest úplný přehled argumentů na vrub kandidatury. Na závěr, neboť hlas lidu jest hlasem Božím, a jeho jméno (tedy i hlas) neradno bráti nadarmo, dovolím si laskavě uvésti názory mladých na danou problematiku. Sám autor analýzy (na konci si přečtěte jeho jméno) podnikl výpravu do hlubin, aby vyjádření získal. Provedl pouze stylistické úpravy, aby jednotný nádech stati přerušen nebyl. Doufá také, že si z nich obec čtenářská vezme ponaučení. Nuže, čtěme (čtěte, pokud upřednostňujete odosobnělý Kontakt): Marek,18: Zelený Raoul jest kandidátem nad jiné lepším, neboť není možné jeho portrét karikovati, sám byv karikaturou. Parodické kresby vážnosti hlavy státu věru nepřidají Pavel,16: Dotčený časopis nečtu, nejsa vzdělán ve vědách společenských. Na Hradčanech bych raději než ufona viděl profesora. Kterého, nepovím (PS:byly 2 možnosti). Václav, 19: Zelený Raoul by jako prezident uspěl velice velmi. Lid by byl spokojen, konečně někdo s obličejem průměrného Čecha. Jeho čepice jest barvy příjemné, pleť jeho jest hmatu výtečného a oči jeho upřímnost značí. Raoul for President. A to je vše ode mě pro dnešní večer. Kdyby někdo toužil po mé společnosti i pro večery příští, ať se obrátí na adresu redakce a větší množství čísel objedná. Těšíme se. /S úctou váš Štěpán Černý/