O Klementovi 2

Klement Gottwald - truhlář, první dělnický prezident Československa zodpovědný za politické procesy v 50. letech a tudíž i za životy lidí v nichodsouzených. Paradoxně přesto nebo snad právě proto také postava mnoha veselých historek, které pomáhají vzpomínat na jeho dobu a na komunismus vůbec s nadhledem.

Jak jsem neviděl odhaleného Gottwalda

Asi ve 3. třídě základní školy jsem snad se všemi žáky základek v Olomouci musel jít na odhalení sochy Klementa Gottwalda před místním okresním národním výborem (dnešní Právnickou fakultou UP). Všichni samozřejmě museli být v pionýrském úboru.

Na obrovskou plochu přilehlého parkoviště a travnatých ploch se postavily stovky dětí. Kouzlo celé akce spočívalo v tom, že byl neuvěřitelný liják, takže z větší vzdálenosti nebyla ani více než třímetrová (dosud zahalená) socha přes vodní špagáty vůbec vidět. Navíc u těchto maškarád vždy strašně dlouho trvala příprava – řazení, přesouvání, čekání na soudruhy papaláše…

Zlatý hřeb přišel v okamžiku, kdy soudružky učitelky dostaly signál, že jako „už to bude…“, a tak daly nám všem povel, abychom si sundali pláštěnky a bundy, aby byly vidět naše modré pionýrské košile a rudé šátky! Během několika vteřin jsme promokli na kost, byla šílená zima a navíc se stále nic nedělo. Kléma zůstal pod pláštěnkou. Drkotali jsme zuby a poskakovali. Já jsem neměl originál pravou pionýrskou košili, jen takovou světle modrou z tenkého plátýnka, takže jsem ji měl na sobě nalepenou a úplně průhlednou. I slitovala se nade mnou soudružka učitelka a asi 4 nás tajně pustila domů. Tak jsem se ten den soudruha Gottwalda v plné odhalené parádě nedočkal.
Když jsme se tam šli podívat za nějaký ten den znovu, tak už z jiného důvodu. Celá Olomouc totiž tehdy chtěla vidět, jak nějaký dobrodinec sochařovo dílko vylepšil a natřel dělnickému prezidentovi ruce krvavě červenou barvou – zkrátka když socialistický realismus, tak ať je realita úplná.

J. V. Hynek