Individuality TSCZ 2005
Autor: Štěpán Černý <(at)>, Téma: 09/2005, Vydáno dne: 06. 09. 2005Symbol celého republikového TS hnutí, tzv. TSCZ aneb „tábor“, vám přiblíží ve své krátké reportáži jeden z vedoucích jeho letošního ročníku, jinak také vedoucí TS Praha, Štěpán Černý.
Letos se členové všech českých Ten Singových skupin vypravili na tradiční tábor do Travné, členům ČCE i jiných církví jistě známé letní i zimní pobytové základně v podhůří Rychlebských hor v okrese Jeseník, pouhých 5 km od Javorníku. Celý „Dům setkávání Travná“, kde jsme bydleli, je ve správě o. s. Setkávání, které je personálně svázáno s br. farářem a také zakladatelem YMCA Orlová Štěpánem Jančou.
V rozlehlé budově s velkou, ač nedostavěnou, kaplí, obklopené lesy a horami a naprosto nedostupné signálu všech tří českých a tří polských mobilních operátorů, našlo přístřeší 39 účastníků z Frýdlantu, Krnova, Mělníku, Náchodu, Ostravy a Prahy, o jejichž pohodlí a pěknou zábavu se staralo devět vedoucích, přičemž hlavním byl hospodář YMCA DAP Ing. Radovan Čadovan Vladík, a tříčlenný kuchařský team, vedený oblíbeným Kamilem Krmáškem.
No a co že to mládež celé republiky v Travné dělala? Náplní tábora je především nácvik závěrečného koncertu, vyvrcholení celého tábora. A tak se děcka věnují pilně sborovému zpěvu, pravému to koření TS života, kdy mají za úkol nacvičit přibližně 10-14 písní. Letos jich bylo 12 a nechyběly mezi nimi hity tu- i cizozemských rádiových stanic jako např. Boro Boro od perského pěvce Araše Araše, Numb od Linkin‘ Park, oblíbená I Just Wanna Live od Good Charlotte, dále pak legendární písně české a moravské, např. krajová Nebolí od jesenického Priessnitzu nebo Duj, duj, duj od But. Nechyběla ani lidová vypalovačka Hej, bystrá voda, bystrá voděnka, kterou v moderní úpravě zpívá Čechomor.
Oproti minulým rokům byla letos zařazena i píseň dnešní mládeži v zásadě cizí, evangelické Pán Bůh je síla má. Výběr korunovala titulní píseň Individualita, méně známé, avšak kvalitní dílko Hapky a Horáčka. Letos byl sbor veden dirigenty bezmála profesionálními, neboli Hanou Čanou Vladíkovou Neugebauerovou, která drží rekord v délce jména mezi účastníky tábora, dále pak Klárkou Člárkou Dvořákovou z Mělníka a Andym.
Ovšem nejen zpěv je to, co dělá TenSing TenSingem. Velice důležitou součástí jsou workshopy, neboli, pro nečtenáře letošního 6. čísla Proteinu, drama, tanec, kapela a minichoir. V táborovém programu je jim obyčejně věnován stejný čas jako nácviku sboru, neboť dodají koncertu tu pravou šťávu!Drama vedl Petr Člopin Chlápek, novopečený farář v podhorském Vrchlabí, a pravou rukou mu byl Vojtěch Čojta Berger, jméno čtenářům Proteinu snad dosti známé. Vymysleli a nacvičili se svými svěřenci historii jednoho partnerského vztahu mezi teenagery přes plot dětského domova. Oba vedoucí oslnili především rolemi slizounů v diskotékovém baru. Zájemce o detaily odkazuji na stránky TS Praha http://tspraha.wz.cz, kde najdete obsáhlou fotogalerii.
Tanec vedla dvojice ostravských děvčat Kačka Čačka Mašková a Hanka Čanka Musialová. Kromě ranního tance pro všechny v podobě rozcvičky před budovou, která byla často narušena průjezdem automobilů a povozů k blízkému hraničnímu přechodu s Rzeczpospolitou, naučila děvčata i účastníky jejich tanečního workshopu něco tanců, oplývajících jistotou výrazu, pevností pohybu a špetkou lechtivosti. Mimo jiné jejich svěřenky (neboť od doby Jakuba Růzhy, bratru od r. 2002, nezaznamenal taneční workshop na TSCZ mužskou účast) tančily na píseň Boro Boro Delam Toro, I Just Wanna Live a hit loňského tábora Sweet Little Something.
Kapela, nejdůležitější z workshopů, neboť to ona doprovází sbor na koncertě a tak odlišuje TenSing od jiných mladých sborů. Kapela, místo pro nejotrlejší a nejsilnější. Kapela, vždy spolehlivá a připravená, i ve chvíli, kdy sbor trpěl nedostatky komplexního hudebního projevu. Kapela, který vždy nese ty nejtěžší věci na koncert a po něm zůstává nejdéle, aby vše odnesla. Kapela, které se až na čestnou výjimku Evy Masojídkové střeží dívky, a tak je tvořena zhusta pouze hochy. Bystrý čtenář jistě pochopil, že autor článku, spolu s Andy Endiaronem Čendym Gibsonem Čipsonem, patřil k vedoucím kapely.
Ovšem pokud by se Ten Singer pouze věnoval nácviku koncertu, nebyl by tábor úplný. A tak nastoupil mýty opředený Program Team, jehož členem byl Vojta Berger, aby opepřil táborový program. Především se zasloužil o tzv. Burešův pěti a půl boj, zvaný v literatuře Nichtburgerův šesti a půl boj. Recesistická soutěž v hodu dívkou, těstem, ošatkou, v měření dráhy vlastními těly a dalších disciplínách se provozovala na místním hřišti. Dále se konala Sochařská akademie, ztvárňování historických výjevů pomocí živých sochařských materiálů. Účastníci vyšli na celé odpoledne trvající Survival, bojovou hru v okolí města, ze které se většina vrátila až po setmění, ač nikdo zcela úspěšně. Čestného vítězství dostál team Františka Kroužila, který byl na trase suverénně nejdéle, ač donesl suverénně nejméně hledaných indicií. Pěknou byla i soutěž Sedm borůvek, kdy se jednotlivci vydali na kopec Borůvková hora, kde bylo jejich úkolem jednak natrhati čtyřmecítno kilogramů borůvek, dále pak hledat velké borůvky v podrostu v co nejmenším čase. Zajímavé je, že v obou soutěžích zvítězila děvčata. Inu, atavistické pudy sběraček se nedají zapřít.
Po celodenní dřině se obyčejně koná tzv. večerní program. Ve společenské místnosti se sejdou všichni, aby se věnovali nějaké společné hře či jiné show. A tak se konala oblíbená tančírna, celovečerní divočárna, letos nesená v rytmu swingu, reggae, punku a diskotékových hitů normalizace. Celý tábor si tak zařádil do té míry, že jeden z účastníků došel úhony na své noze. Vojta Hynek obstaral YMCA večer, neboli prezentaci toho, co YMCA představuje. Zajímavé bylo sledovat mládež ve věku 12-22 let, jak tápe v paměti, kde všude je v ČR YMCA (mnozí byli překvapeni, když se dozvěděli, že je i jinde než v Praze a v Ostravě), kde všude je YMCA v Evropě (mnohé opět zarazilo, že je i jinde než v ČR a v Norsku) a kolik členů má YMCA celosvětově. Ovšem pěstování identity a identifikace s celým ymkařským světem je velice důležité a proto se právě vedoucí rozhodli uspořádat tento večer.
Relaxační večer neboli oblíbené masáže, masky, čajovna, vaření, batykování a jiné, patří k neodmyslitelné výbavě TSCZ. Péčí duchovního vedoucího Chlopina došlo i na kreativní práci s biblí, kdy měli účastníci za úkol ztvárnit příběh o Támar např. pomocí bot, jako bonus na DVD, jako televizní zpravodajství nebo jako selenovelu. A samozřejmě nemohu vynechat ani populární Talk Show Citrónové Sardele, která představila lidem Bóžu z Frýdlantu, zajímavého člověka se zajímavou životní zkušeností a zajímavým životním názorem na otázky, které si obyčejně mladý člověk v teenagerovském věku klade.
A konečně koncert, na který se každý účastník a vedoucí těší. Letos se konala veřejná generální zkouška v areálu travenského sportovního hřiště a o den později finální koncert na náměstí v Jeseníku. Ten měl velmi slušnou návštěvu a celý tak uzavřel snahu všech, kteří se o úspěch snažili, což byli, doufejme, všichni. Sluší se připomenout, že letos snad poprvé vystoupili účinkující v krásných tmavě modrých mikinách, které si pochopitelně můžou odnésti domů a dále šířit slávu Ten Singu Česká Republika, čili TSCZ.
A pokud se vám nechtělo číst celý článek a vždy si u mého díla přečtete pouze poslední odstavec, který často shrnuje vše řečené a vydá za celý článek, pak vězte, že podle reakcí účastníků to bylo opět nejlepší TSCZ, na kterém byli. A to je pro nás všechny, vedoucí, účastníky, kuchaře, řidiče, zvukaře, zdravotníky i plchy, ta největší pocta, které se můžeme dočkat.
Štěpán Černý, Ten Sing Praha & YMCA DAP
(Mnoho fotografií najdete brzy na www.tensing.cz, stejně jako nahrávky závěrečného koncertu a mnoho dalších bonusů.)
Letos se členové všech českých Ten Singových skupin vypravili na tradiční tábor do Travné, členům ČCE i jiných církví jistě známé letní i zimní pobytové základně v podhůří Rychlebských hor v okrese Jeseník, pouhých 5 km od Javorníku. Celý „Dům setkávání Travná“, kde jsme bydleli, je ve správě o. s. Setkávání, které je personálně svázáno s br. farářem a také zakladatelem YMCA Orlová Štěpánem Jančou.
V rozlehlé budově s velkou, ač nedostavěnou, kaplí, obklopené lesy a horami a naprosto nedostupné signálu všech tří českých a tří polských mobilních operátorů, našlo přístřeší 39 účastníků z Frýdlantu, Krnova, Mělníku, Náchodu, Ostravy a Prahy, o jejichž pohodlí a pěknou zábavu se staralo devět vedoucích, přičemž hlavním byl hospodář YMCA DAP Ing. Radovan Čadovan Vladík, a tříčlenný kuchařský team, vedený oblíbeným Kamilem Krmáškem.
No a co že to mládež celé republiky v Travné dělala? Náplní tábora je především nácvik závěrečného koncertu, vyvrcholení celého tábora. A tak se děcka věnují pilně sborovému zpěvu, pravému to koření TS života, kdy mají za úkol nacvičit přibližně 10-14 písní. Letos jich bylo 12 a nechyběly mezi nimi hity tu- i cizozemských rádiových stanic jako např. Boro Boro od perského pěvce Araše Araše, Numb od Linkin‘ Park, oblíbená I Just Wanna Live od Good Charlotte, dále pak legendární písně české a moravské, např. krajová Nebolí od jesenického Priessnitzu nebo Duj, duj, duj od But. Nechyběla ani lidová vypalovačka Hej, bystrá voda, bystrá voděnka, kterou v moderní úpravě zpívá Čechomor.
Oproti minulým rokům byla letos zařazena i píseň dnešní mládeži v zásadě cizí, evangelické Pán Bůh je síla má. Výběr korunovala titulní píseň Individualita, méně známé, avšak kvalitní dílko Hapky a Horáčka. Letos byl sbor veden dirigenty bezmála profesionálními, neboli Hanou Čanou Vladíkovou Neugebauerovou, která drží rekord v délce jména mezi účastníky tábora, dále pak Klárkou Člárkou Dvořákovou z Mělníka a Andym.
Ovšem nejen zpěv je to, co dělá TenSing TenSingem. Velice důležitou součástí jsou workshopy, neboli, pro nečtenáře letošního 6. čísla Proteinu, drama, tanec, kapela a minichoir. V táborovém programu je jim obyčejně věnován stejný čas jako nácviku sboru, neboť dodají koncertu tu pravou šťávu!Drama vedl Petr Člopin Chlápek, novopečený farář v podhorském Vrchlabí, a pravou rukou mu byl Vojtěch Čojta Berger, jméno čtenářům Proteinu snad dosti známé. Vymysleli a nacvičili se svými svěřenci historii jednoho partnerského vztahu mezi teenagery přes plot dětského domova. Oba vedoucí oslnili především rolemi slizounů v diskotékovém baru. Zájemce o detaily odkazuji na stránky TS Praha http://tspraha.wz.cz, kde najdete obsáhlou fotogalerii.
Tanec vedla dvojice ostravských děvčat Kačka Čačka Mašková a Hanka Čanka Musialová. Kromě ranního tance pro všechny v podobě rozcvičky před budovou, která byla často narušena průjezdem automobilů a povozů k blízkému hraničnímu přechodu s Rzeczpospolitou, naučila děvčata i účastníky jejich tanečního workshopu něco tanců, oplývajících jistotou výrazu, pevností pohybu a špetkou lechtivosti. Mimo jiné jejich svěřenky (neboť od doby Jakuba Růzhy, bratru od r. 2002, nezaznamenal taneční workshop na TSCZ mužskou účast) tančily na píseň Boro Boro Delam Toro, I Just Wanna Live a hit loňského tábora Sweet Little Something.
Kapela, nejdůležitější z workshopů, neboť to ona doprovází sbor na koncertě a tak odlišuje TenSing od jiných mladých sborů. Kapela, místo pro nejotrlejší a nejsilnější. Kapela, vždy spolehlivá a připravená, i ve chvíli, kdy sbor trpěl nedostatky komplexního hudebního projevu. Kapela, který vždy nese ty nejtěžší věci na koncert a po něm zůstává nejdéle, aby vše odnesla. Kapela, které se až na čestnou výjimku Evy Masojídkové střeží dívky, a tak je tvořena zhusta pouze hochy. Bystrý čtenář jistě pochopil, že autor článku, spolu s Andy Endiaronem Čendym Gibsonem Čipsonem, patřil k vedoucím kapely.
Ovšem pokud by se Ten Singer pouze věnoval nácviku koncertu, nebyl by tábor úplný. A tak nastoupil mýty opředený Program Team, jehož členem byl Vojta Berger, aby opepřil táborový program. Především se zasloužil o tzv. Burešův pěti a půl boj, zvaný v literatuře Nichtburgerův šesti a půl boj. Recesistická soutěž v hodu dívkou, těstem, ošatkou, v měření dráhy vlastními těly a dalších disciplínách se provozovala na místním hřišti. Dále se konala Sochařská akademie, ztvárňování historických výjevů pomocí živých sochařských materiálů. Účastníci vyšli na celé odpoledne trvající Survival, bojovou hru v okolí města, ze které se většina vrátila až po setmění, ač nikdo zcela úspěšně. Čestného vítězství dostál team Františka Kroužila, který byl na trase suverénně nejdéle, ač donesl suverénně nejméně hledaných indicií. Pěknou byla i soutěž Sedm borůvek, kdy se jednotlivci vydali na kopec Borůvková hora, kde bylo jejich úkolem jednak natrhati čtyřmecítno kilogramů borůvek, dále pak hledat velké borůvky v podrostu v co nejmenším čase. Zajímavé je, že v obou soutěžích zvítězila děvčata. Inu, atavistické pudy sběraček se nedají zapřít.
Po celodenní dřině se obyčejně koná tzv. večerní program. Ve společenské místnosti se sejdou všichni, aby se věnovali nějaké společné hře či jiné show. A tak se konala oblíbená tančírna, celovečerní divočárna, letos nesená v rytmu swingu, reggae, punku a diskotékových hitů normalizace. Celý tábor si tak zařádil do té míry, že jeden z účastníků došel úhony na své noze. Vojta Hynek obstaral YMCA večer, neboli prezentaci toho, co YMCA představuje. Zajímavé bylo sledovat mládež ve věku 12-22 let, jak tápe v paměti, kde všude je v ČR YMCA (mnozí byli překvapeni, když se dozvěděli, že je i jinde než v Praze a v Ostravě), kde všude je YMCA v Evropě (mnohé opět zarazilo, že je i jinde než v ČR a v Norsku) a kolik členů má YMCA celosvětově. Ovšem pěstování identity a identifikace s celým ymkařským světem je velice důležité a proto se právě vedoucí rozhodli uspořádat tento večer.
Relaxační večer neboli oblíbené masáže, masky, čajovna, vaření, batykování a jiné, patří k neodmyslitelné výbavě TSCZ. Péčí duchovního vedoucího Chlopina došlo i na kreativní práci s biblí, kdy měli účastníci za úkol ztvárnit příběh o Támar např. pomocí bot, jako bonus na DVD, jako televizní zpravodajství nebo jako selenovelu. A samozřejmě nemohu vynechat ani populární Talk Show Citrónové Sardele, která představila lidem Bóžu z Frýdlantu, zajímavého člověka se zajímavou životní zkušeností a zajímavým životním názorem na otázky, které si obyčejně mladý člověk v teenagerovském věku klade.
A konečně koncert, na který se každý účastník a vedoucí těší. Letos se konala veřejná generální zkouška v areálu travenského sportovního hřiště a o den později finální koncert na náměstí v Jeseníku. Ten měl velmi slušnou návštěvu a celý tak uzavřel snahu všech, kteří se o úspěch snažili, což byli, doufejme, všichni. Sluší se připomenout, že letos snad poprvé vystoupili účinkující v krásných tmavě modrých mikinách, které si pochopitelně můžou odnésti domů a dále šířit slávu Ten Singu Česká Republika, čili TSCZ.
A pokud se vám nechtělo číst celý článek a vždy si u mého díla přečtete pouze poslední odstavec, který často shrnuje vše řečené a vydá za celý článek, pak vězte, že podle reakcí účastníků to bylo opět nejlepší TSCZ, na kterém byli. A to je pro nás všechny, vedoucí, účastníky, kuchaře, řidiče, zvukaře, zdravotníky i plchy, ta největší pocta, které se můžeme dočkat.
Štěpán Černý, Ten Sing Praha & YMCA DAP
(Mnoho fotografií najdete brzy na www.tensing.cz, stejně jako nahrávky závěrečného koncertu a mnoho dalších bonusů.)