Co mi chybí v české YMCA
Autor: Štěpán Černý <(at)>, Téma: 11/2005, Vydáno dne: 19. 11. 2005K napsání dnešního krátkého fejetonku mě inspiroval nedávný dálkový rozhovor po moderním komunikačním nástroji ICQ s jedním kamarádem.
Seznámil jsem se s ním na Evropské TenSingové konferenci, která se letos v březnu konala v Kyjevě (viz Protein 04/2005). Dotyčný je stejně starý jako já (pozn. redakce – to značí téměř 21 let) a pochází z exotických Farských ostrovů. Je to souostroví v severním Atlantiku a českému diváku jsou známé především ze vzájemných fotbalových soubojů v různých FIFA/UEFA kvalifikacích. Z hlediska mezinárodního práva jsou součástí Dánska, ovšem drží si velikou míru autonomie především v domácích otázkách, např. v důsledku toho nejsou členy EU, protože je živí rybolov a báli se evropské regulace. Samotné ostrovy čítají něco okolo 30 tis. duší (pro porovnání – přibližně tolik má český Mělník). O politice nebo zeměpise bych však mluvit nechtěl. Meinhard, neboť to je jeho jméno, si pochvaloval, jak se krásně poměl na Dánském národním YMCA festivalu, který se před nedlouhou dobou konal a na který se vypravil. Jelikož udržujeme přátelské vztahy, na další ročník mě pozval. Když jsem mu ovšem chtěl, veden vrozenou slušností, nabídku oplatit a také ho na český festival pozvat, shledal jsem, že není kam. Opravdu – česká YMCA nemá žádnou velkou celonárodní akci, na kterou by se vypravili všichni čeští ymkaři a tam se věnovali různých libým zábavám, vzájemně se poznali, popovídali, zavzpomínali a nabili se novou energií do práce a zábavy v YMCA. Někdo může namítnout, že přeci je Mraveniště (resp. Mana), což by mělo každému bohatě stačit, a co víc, celorepublikové akce jsou stejně jen mrháním času a peněz, neboť důležitá je místní komunita. Ovšem původní myšlenka Mraveniště jako festivalu se vytratila a stala se z valné části akcí pracovní, ze které pochopitelně vzejde mnoho dobrého, ale obyčejný, modelový, 16letý ymkař se na ni asi moc netěší.
Přitom on by měl být v centru našeho zájmu! Pokud ztratíme zájem o mladé (sám se k nim částečně stále počítám), zbude nám jen pěkná vzpomínka na dávné časy YMCA, kdy byla vskutku masová, pár funkcí a směrnic a krom toho nic. Taková akce pro všechny věkové kategorie YMCA by mohla přinést tu důležitou a ve Vizi YMCA (podle nových řádů se při hovoru o Vizi YMCA musí používat velké písmeno) ne nadarmo na prvním místě zmíněnou vnitřní jednotu YMCA. Když se členové jednotlivých KČ a účastníci jejich programů vzájemně poznají, tak již jistě nebude důvodu pro jakékoliv vnitřní třenice nebo nedorozumění. A jaké je pro to lepší šance než Národní YMCA festival!
Z tohoto důvodu je záhodno připomenout hvályhodnou aktivitu ústředí či některých KČ (nebudu jmenovat, oni vědí), kteří se nebojí a akci na národní úrovni zorganizují, ať už se jedná o Mraveniště, o volejbalový turnaj nebo výlet do Anglie.
Doufám, že se s dalšími lety a po dalších úspěšných menších celorepublikových akcích najde někdo, kdo se odhodlá skutečný, celonárodní a hodný toho jména, Český YMCA festival zorganizovat. A neváhám slíbit, že může počítat s mojí velkou pomocí.
Štěpán Černý, YMCA DAP
Seznámil jsem se s ním na Evropské TenSingové konferenci, která se letos v březnu konala v Kyjevě (viz Protein 04/2005). Dotyčný je stejně starý jako já (pozn. redakce – to značí téměř 21 let) a pochází z exotických Farských ostrovů. Je to souostroví v severním Atlantiku a českému diváku jsou známé především ze vzájemných fotbalových soubojů v různých FIFA/UEFA kvalifikacích. Z hlediska mezinárodního práva jsou součástí Dánska, ovšem drží si velikou míru autonomie především v domácích otázkách, např. v důsledku toho nejsou členy EU, protože je živí rybolov a báli se evropské regulace. Samotné ostrovy čítají něco okolo 30 tis. duší (pro porovnání – přibližně tolik má český Mělník). O politice nebo zeměpise bych však mluvit nechtěl. Meinhard, neboť to je jeho jméno, si pochvaloval, jak se krásně poměl na Dánském národním YMCA festivalu, který se před nedlouhou dobou konal a na který se vypravil. Jelikož udržujeme přátelské vztahy, na další ročník mě pozval. Když jsem mu ovšem chtěl, veden vrozenou slušností, nabídku oplatit a také ho na český festival pozvat, shledal jsem, že není kam. Opravdu – česká YMCA nemá žádnou velkou celonárodní akci, na kterou by se vypravili všichni čeští ymkaři a tam se věnovali různých libým zábavám, vzájemně se poznali, popovídali, zavzpomínali a nabili se novou energií do práce a zábavy v YMCA. Někdo může namítnout, že přeci je Mraveniště (resp. Mana), což by mělo každému bohatě stačit, a co víc, celorepublikové akce jsou stejně jen mrháním času a peněz, neboť důležitá je místní komunita. Ovšem původní myšlenka Mraveniště jako festivalu se vytratila a stala se z valné části akcí pracovní, ze které pochopitelně vzejde mnoho dobrého, ale obyčejný, modelový, 16letý ymkař se na ni asi moc netěší.
Přitom on by měl být v centru našeho zájmu! Pokud ztratíme zájem o mladé (sám se k nim částečně stále počítám), zbude nám jen pěkná vzpomínka na dávné časy YMCA, kdy byla vskutku masová, pár funkcí a směrnic a krom toho nic. Taková akce pro všechny věkové kategorie YMCA by mohla přinést tu důležitou a ve Vizi YMCA (podle nových řádů se při hovoru o Vizi YMCA musí používat velké písmeno) ne nadarmo na prvním místě zmíněnou vnitřní jednotu YMCA. Když se členové jednotlivých KČ a účastníci jejich programů vzájemně poznají, tak již jistě nebude důvodu pro jakékoliv vnitřní třenice nebo nedorozumění. A jaké je pro to lepší šance než Národní YMCA festival!
Z tohoto důvodu je záhodno připomenout hvályhodnou aktivitu ústředí či některých KČ (nebudu jmenovat, oni vědí), kteří se nebojí a akci na národní úrovni zorganizují, ať už se jedná o Mraveniště, o volejbalový turnaj nebo výlet do Anglie.
Doufám, že se s dalšími lety a po dalších úspěšných menších celorepublikových akcích najde někdo, kdo se odhodlá skutečný, celonárodní a hodný toho jména, Český YMCA festival zorganizovat. A neváhám slíbit, že může počítat s mojí velkou pomocí.
Štěpán Černý, YMCA DAP