Reportáž
Autor: externí <protein(at)ymca.cz>, Téma: 11/2005, Vydáno dne: 19. 11. 2005z Mezinárodního setkání zlatých účastníků Ceny vévody z Edinburghu
/Hongkong, 13. – 28. září 2005/
Každé tři roky pořádá Mezinárodní asociace Ceny vévody z Edinburghu mezinárodní setkání účastníků a absolventů zlatého stupně Programu.
Letošní, v pořadí už jedenácté, setkání hostil Hongkong. Z Prahy na něj odletěla držitelka zlatého diplomu Klára Obadalová.
Dva týdny, které jsem strávila v Hongkongu, uběhly velmi rychle - program byl nabitý. Soustředil se hlavně na činnost Mezinárodní asociace Ceny vévody z Edinburghu v jednotlivých zemích a na to, jak touto činností pomoci při řešení tří globálních problémů: zmírnění chudoby, boj proti HIV/AIDS a ochrana životního prostředí, se staly hlavními tématy Mezinárodního setkání zlatých účastníků IGE 2005.
Hongkong rozhodně nebyl vybrán náhodně - co do počtu účastníků patří místní Cena mezi největší na světě. Samo město vyloženě kontrastuje s tématy IGE. Rozestavěné mrakodrapy (jako lešení se tu používají bambusové konstrukce), nákupní centra s obchody luxusních značek, právě otevřený Disneyland. To vše za cenu totálně vyčerpané přírody. A virus HIV? Ještě před deseti lety společenské tabu, dnes Hongkong ohrožuje stejně jako jiná světová velkoměsta.
IGE 2005 se zúčastnilo sedmdesát dva delegátů z více než třiceti zemí. Zastoupeny byly všechny čtyři regiony, ve kterých Cena vévody z Edinburghu pod různými názvy působí. Nejpočetnější byly skupiny vyslané z Velké Británie (Region EMAS), Kanady (Region of America), Jihoafrické republiky (Region of Africa), Austrálie a samozřejmě z Hongkongu (Asian Pacific Region). Pro mě to bylo skutečné setkání národů, jedinečná příležitost potkat mladé lidi z celého světa a dozvědět se víc o životě v jejich zemích.
Během diskusí se často mluvilo i o zkušenostech s fungováním tzv. GAHAs, tedy společností zlatých účastníků, kteří jako dobrovolníci pomáhají s fungováním Ceny. U nás byl podobný tým dobrovolníků nedávno založen. Doufám, že informace získané na IGE v něm budu moci co nejlépe využít.
Hostitelé, Hong Kong Award for Young People (HKAYP), se předvedli jako skvělí organizátoři (všechno šlapalo jako hodinky), vždy ochotní odpovědět i na tu nejzbytečnější otázku.
Program připravili zajímavý i náročný zároveň. Stěžejní místo v něm zabíraly celodenní workshopy na už zmíněná témata.
Jako první se konala dílna zaměřená na ochranu životního prostředí, u které HKAYP spolupracovala se Zemědělským institutem Kadoorie při univerzitě v Hongkongu. Po dopoledních přednáškách jsme se rozdělili do tří skupin a vyrazili buď na průzkum bažin Mae Po nebo na návštěvu farmy, kde mentálně postižení pacienti pěstují organické plodiny.
Jak můžete vidět na fotografii, moje skupina sázela stromky na svazích vysoko nad městem.
Následoval workshop připravený místním neziskovým sdružením AIDS Teens. Tvoří ho mladí dobrovolníci, kteří pomáhají s prevencí proti onemocnění virem HIV. V jejich podání nejde o nudné besedy ve školách, ale hry, během nichž si školáci a studenti nenásilně uvědomí nebezpečí nákazy. AIDS Teens přinesli množství nápadů, které delegáti angažovaní v této oblasti po návratu domů jistě využijí. Poslední wokshop měla v režii World Vision. Celosvětově známá organizace shání prostředky pro chudé z rozvojových zemí, především děti. Námět dílny byl tedy jasný. Zůstali jsme den bez oběda a bot a učili se, jak těžké je obstarat si vodu a střechu nad hlavou.
Při dalším programu jsem se najednou cítila jako v jiném světě. Vydali jsme se do Číny. Naším cílem byla především jedna základní škola na chudém zemědělském venkově. Hodinu cesty autem za hranicí Hongkongu začíná jiný svět. Auto musíte vyměnit, protože v Číně se nalevo nejezdí. Vyměnit musíte i dolary, kterými se v Hongkongu platí. V Číně se šustí juanama s podobiznou Mao Ce Tunga. Klidně třeba v McDonaldu, ten je ovšem stejný všude na světě.
Desetimiliónové Guanzghou, kde nás po tři dny hostila zdejší univerzita, se Hong Kongu vyrovná možná ve výšce mrakodrapů, ale už ne v jejich kráse. Na skutečnou chudobu narazíte ovšem až za městem. Životní podmínky v Čínské lidově demokratické republice, budoucí hospodářské velmoci, jak tu každý tvrdí, jsou často kruté. Hráli jsme si s dětmi a pak se nechali pozvat na návštěvu k nim domů. Holé místnosti vlastně bez podlahy, přívod elektřiny, ale už žádné spotřebiče, zdravotní péče a vzdělání ne jen tak pro každého. Pro delegáty z vyspělé části světa byl tohle nejsilnější zážitek.
Po návratu z Číny začaly přípravy na Youth forum, vrchol letošního IGE. Ve skupinách jsme vypracovali prezentace, kterými jsme se pokusili oslovit členy Mezinárodního výboru Ceny vévody z Edinburghu. Lesk celé události dodávala přítomnost Jeho královské Výsosti prince Edwarda, hraběte z Wessexu. Snažili jsme se přijít s konkrétními návrhy, jak může Cena vévody z Edinburghu přispět k řešení globálních problémů. Na fóru se objevily zajímavé myšlenky, a to nejen v mé sekci (životní prostředí). To, jestli naše nápady v něčem pomohou, ukáže až čas.
Klára Obadalová
Dva týdny, které jsem strávila v Hongkongu, uběhly velmi rychle - program byl nabitý. Soustředil se hlavně na činnost Mezinárodní asociace Ceny vévody z Edinburghu v jednotlivých zemích a na to, jak touto činností pomoci při řešení tří globálních problémů: zmírnění chudoby, boj proti HIV/AIDS a ochrana životního prostředí, se staly hlavními tématy Mezinárodního setkání zlatých účastníků IGE 2005.
Hongkong rozhodně nebyl vybrán náhodně - co do počtu účastníků patří místní Cena mezi největší na světě. Samo město vyloženě kontrastuje s tématy IGE. Rozestavěné mrakodrapy (jako lešení se tu používají bambusové konstrukce), nákupní centra s obchody luxusních značek, právě otevřený Disneyland. To vše za cenu totálně vyčerpané přírody. A virus HIV? Ještě před deseti lety společenské tabu, dnes Hongkong ohrožuje stejně jako jiná světová velkoměsta.
IGE 2005 se zúčastnilo sedmdesát dva delegátů z více než třiceti zemí. Zastoupeny byly všechny čtyři regiony, ve kterých Cena vévody z Edinburghu pod různými názvy působí. Nejpočetnější byly skupiny vyslané z Velké Británie (Region EMAS), Kanady (Region of America), Jihoafrické republiky (Region of Africa), Austrálie a samozřejmě z Hongkongu (Asian Pacific Region). Pro mě to bylo skutečné setkání národů, jedinečná příležitost potkat mladé lidi z celého světa a dozvědět se víc o životě v jejich zemích.
Během diskusí se často mluvilo i o zkušenostech s fungováním tzv. GAHAs, tedy společností zlatých účastníků, kteří jako dobrovolníci pomáhají s fungováním Ceny. U nás byl podobný tým dobrovolníků nedávno založen. Doufám, že informace získané na IGE v něm budu moci co nejlépe využít.
Hostitelé, Hong Kong Award for Young People (HKAYP), se předvedli jako skvělí organizátoři (všechno šlapalo jako hodinky), vždy ochotní odpovědět i na tu nejzbytečnější otázku.
Program připravili zajímavý i náročný zároveň. Stěžejní místo v něm zabíraly celodenní workshopy na už zmíněná témata.
Jako první se konala dílna zaměřená na ochranu životního prostředí, u které HKAYP spolupracovala se Zemědělským institutem Kadoorie při univerzitě v Hongkongu. Po dopoledních přednáškách jsme se rozdělili do tří skupin a vyrazili buď na průzkum bažin Mae Po nebo na návštěvu farmy, kde mentálně postižení pacienti pěstují organické plodiny.
Jak můžete vidět na fotografii, moje skupina sázela stromky na svazích vysoko nad městem.
Následoval workshop připravený místním neziskovým sdružením AIDS Teens. Tvoří ho mladí dobrovolníci, kteří pomáhají s prevencí proti onemocnění virem HIV. V jejich podání nejde o nudné besedy ve školách, ale hry, během nichž si školáci a studenti nenásilně uvědomí nebezpečí nákazy. AIDS Teens přinesli množství nápadů, které delegáti angažovaní v této oblasti po návratu domů jistě využijí. Poslední wokshop měla v režii World Vision. Celosvětově známá organizace shání prostředky pro chudé z rozvojových zemí, především děti. Námět dílny byl tedy jasný. Zůstali jsme den bez oběda a bot a učili se, jak těžké je obstarat si vodu a střechu nad hlavou.
Při dalším programu jsem se najednou cítila jako v jiném světě. Vydali jsme se do Číny. Naším cílem byla především jedna základní škola na chudém zemědělském venkově. Hodinu cesty autem za hranicí Hongkongu začíná jiný svět. Auto musíte vyměnit, protože v Číně se nalevo nejezdí. Vyměnit musíte i dolary, kterými se v Hongkongu platí. V Číně se šustí juanama s podobiznou Mao Ce Tunga. Klidně třeba v McDonaldu, ten je ovšem stejný všude na světě.
Desetimiliónové Guanzghou, kde nás po tři dny hostila zdejší univerzita, se Hong Kongu vyrovná možná ve výšce mrakodrapů, ale už ne v jejich kráse. Na skutečnou chudobu narazíte ovšem až za městem. Životní podmínky v Čínské lidově demokratické republice, budoucí hospodářské velmoci, jak tu každý tvrdí, jsou často kruté. Hráli jsme si s dětmi a pak se nechali pozvat na návštěvu k nim domů. Holé místnosti vlastně bez podlahy, přívod elektřiny, ale už žádné spotřebiče, zdravotní péče a vzdělání ne jen tak pro každého. Pro delegáty z vyspělé části světa byl tohle nejsilnější zážitek.
Po návratu z Číny začaly přípravy na Youth forum, vrchol letošního IGE. Ve skupinách jsme vypracovali prezentace, kterými jsme se pokusili oslovit členy Mezinárodního výboru Ceny vévody z Edinburghu. Lesk celé události dodávala přítomnost Jeho královské Výsosti prince Edwarda, hraběte z Wessexu. Snažili jsme se přijít s konkrétními návrhy, jak může Cena vévody z Edinburghu přispět k řešení globálních problémů. Na fóru se objevily zajímavé myšlenky, a to nejen v mé sekci (životní prostředí). To, jestli naše nápady v něčem pomohou, ukáže až čas.
Klára Obadalová