Budoucnost YMCA
Autor: -jvh- <jvh(at)centrum.cz>, Téma: 08/2006, Vydáno dne: 08. 09. 2006Budoucnost – slovo, které v sobě skrývá určité tajemství. Nikdo neví, co přesně budoucnost přinese. Z tohoto důvodu bývá asi náš vztah k tomuto slovu poněkud ambivalentní. Může nám asociovat strach, obavy, úzkost nebo naopak očekávání růstu, prosperity, rozvoje, splněných přání. V každém případě je budoucnost výzvou. A určitě, jak v životě jednotlivce, tak organizace či firmy, platí, že budoucnost přeje připraveným.
Tam, kde se neplánuje, nepřemýšlí o tom, co bude a jak dál, ale pouze to nějak setrvačností, samospádem volně plyne nebo se čeká co budoucnost sama přinese, nelze čekat mnoho pozitivního (zákon entropie platí i zde). O tom, jaká bude naše budoucnost rozhodujeme my a to dnes.
Proto také YMCA, organizace s více jak 160letou tradicí, přemýšlí o tom, jak nelépe naplňovat své poslání v dnešní a zítřejší době.
Pokud chce člověk odněkud někam dojít, musí znát své výchozí stanoviště a cíl své cesty. To musí být jasně ormulované. Chce-li se například vydat na pochod Praha – Prčice, musí předtím, než se na cestu vydá, zjistit, zda stojí skutečně v Praze a musí si být jist, že Prčice opravdu existují. Cíl musí být reálný. Před samotným začátkem cesty je ale dobré udělat analýzu vnějších a vnitřních faktorů, které mohou cestu a tím i dosažení cíle ovlivnit. Ve strategickém plánování se tomu říká SWOT analýza. Zkrátka zjistit silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Mám natrénováno, jsem ale nachlazený, mám ale dobré léky, tak bych měl být v pořádku, pokud si však nezlomím nohu.
Plánování má v YMCA tradici
Strategické plánování mělo v YMCA místo vždy, již v období mezi dvěma světovými válkami měla YMCA v Československu velmi jasný a ambiciózní plán, a to založit pobočku YMCA s vlastním objektem – domem, v němž by probíhala její činnost, ve všech větších městech tehdejší republiky. Nutno říci, že se jí tento plán velmi dařil. Samozřejmě, že je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že tehdy – v době kdy naše nová, rodící se republika prožívala období nadšení ze samostatnosti a demokracie, byla právě YMCA svými postoji a duchem velmi v kurzu. Dalším významným prvkem, který pomohl její tehdejší plán uskutečňovat byla přítomnost sedmdesáti amerických profesionálních sekretářů, kteří zde našim lidem předávali své zkušenosti a také musíme připomenout významnou finanční pomoc, která tento projekt do značné míry zabezpečovala.
Také po druhé světové válce, kdy došlo na několik let k obnovení činnosti YMCA, přistoupili tehdejší ymkaři k rozvoji své organizace racionálně a s plánem. Postupovali tak, jak je to moderní i dnes, udělali určitou analýzu prvorepublikového vývoje, podívali se na slabiny a navrhli možnosti dalšího rozvoje. V této době se základní práce na tomto tématu ujal Ing. Václav Havel, který sepsal několikastránkový text, kde se snaží nastínit, kudy by podle jeho názoru mohla YMCA po roce 1945 kráčet. V úvodu se zmiňuje právě o minulosti, píše:
„YMCA v Československu vděčí za svoji existenci Americké Ymce, která si zvolila Československo po první světové válce za místo své práce a svých investic pro zakotvení a rozvoj Ymcy ve střední Evropě. Světovým výborem YMCY bylo také Americké YMCA toto poslání svěřeno. Přes neporozumění některých českých lidí, kteří nedovedli tehdy pochopit, že by někdo byl ochoten do práce v cizí, vzdálené a tehdy neznámé zemi investovat milionové částky a vydržovat své obětavé pracovníky, aniž by sledoval nějaké materiální nebo politické cíle, podařilo se u nás rozvinout práci, která postupně plně zakotvila v českém kulturním i sociálním prostředí.“
Následuje výčet bodů, kterými Američané pozitivně ovlivnili práci naší YMCA, zmiňuje např. obětavost a taktnost Američanů, ovlivnění meditativního charakteru českého křesťanství praktickým rozměrem, životnost a velkorysost, která imponovala mladým lidem a pomohla tak odstranit jejich negativní vztah ke křesťanství, a právě již zmíněné budovy, materiální vybavení a výchovu kvalitních sekretářů.
Je si však vědom i jistých negativních dopadů, mezi které řadí: nepoměr mezi domácími a americkými investicemi, který naučil členy spoléhat se na tyto cizí příspěvky a v době hospodářské krize v Americe pak „byla práce YMCY příliš ovlivněna hospodářskými problémy a starostmi“. Přiznává také, že v některých městech byly domy YMCA předimenzovány vzhledem k potřebám, a staly se tak velkou finanční zátěží. Nepodařila se také naplnit „vůdčí myšlenka“, že „výnosem hospodářských podniků budov Ymek má být financováno poslání YMCY, tj. náborová, sociální a ideová práce.“
Pojmenovává také omyly, rozhodnutí, která se neosvědčila:
„1. Nositeli veškeré odpovědnosti i práv byli učiněni členové řádní (dnes činní – pozn. redakce). Přísným výběrem byl jejich počet velice malý. Jejich trvalý kladný poměr k YMCE nemohl ovšem postačit k tomu, aby jejich příspěvky byla ovlivněna práce YMCY. Naproti tomu velkého počtu členů činných (dnes běžných – pozn. redakce), kteří prošli budovami nebo tábory YMCA, nebylo dostatečně využito hospodářsky, ač o jejich vděčném postoji k YMCE není třeba pochybovati.
2. Ideová a sociální práce YMCY byla učiněna příliš závislou na hospodářském výnosu budov a táborů. S hlediska rozmachového musela se za poměrů dříve vylíčených státi popelkou našich dotací.
3. Snaha v Pražské YMCE finančně zabezpečit provoz tím, že bylo zavedeno „klubovní členství“, vnesla do práce do jisté míry členské kastovnictví. Možno pochybovati o tom, zda nebylo toto opatření přeceněno i s hlediska významu hospodářského.
4. V důsledku dlouhodobé hosp. krize YMCY v Československu, nevyvíjela se hospodářská situace sekretářů přiměřeně jejich sociálnímu postavení a dlouholetým zkušenostem.“
Po této analýze přikročil Ing. Václav Havel k návrhům, které předložil k oponentuře svým kolegům a žádal tvrdé připomínkování. Mezi jiným navrhl: Rozdělit rozpočet YMCA na dva samostatné celky – ústředí a pobočky a dále:
„1. Navrhuji vyjmout příjmy a vydání na ideovou a sociální práci ústředí i odboček a sestaviti pro ně vyrovnaný rozpočet společný pro celé hnutí podle směrnic, které uvedu dále v návrhu akce k trvalému uctění obětí perzekuce z řad YMCY.
2. Rozpočet jednotlivých budov budiž vypracován tak, aby vydání spojené s jejich provozem, udržováním i příspěvkem pro ústředí na kapitál. a sociální službu, bylo v rovnováze s očekávanými příjmy. Tyto příjmy mají tvořiti: příjem za služby poskytované v budově výnosem nájmů a podniků i jiných příjmů z místních zdrojů. Na výlohy s ideovou a sociální prací bude poskytnut přiměřený příspěvek z fondu ústředí uvedeného ad 1.
3. Podobně budiž vypracován rozpočet pro provoz jednotlivých táborů.
4. Z případných přebytků oproti rozpočtu budiž: a/ 50% dotován vyrovnávací fond, z něhož byly uhrazovány případné provozní ztráty. V případě, kdyby dosáhl určité výše, může ústřední výbor YMCY z něho dotovati nové stavby nebo přístavby, b/ vyplácena ve prospěch těch odpovědných zaměstnanců, kteří se přičinili o tuto dobrou prosperitu, premie v celkové výši 105–205 přebytku (podle usnesení ústř. výb.).
5. Rozpočet ústředí (hospodářský) budiž sestaven tak, aby obsahoval všechny povinnosti kapitálové služby, platy vedoucích sekretářů a administrativní výlohy ústředí apod. a přísl. dotace na hospodářské povinnosti jednotlivých sdružení, na straně aktiv pak očekávané příjmy (kvoty) z jednotlivých hospodářských podniků (budovy, tábory apod.) event. očekávaný příspěvek Am. Ymky (nikoliv členské příspěvky), subvence apod.“
Poté se věnuje zavedení samostatného projektu k uctění památky obětí války z řad YMCA a jeho finančního zajištění. Šlo o projekt, pro který navrhl název „Českoskoslovenská YMCA mládeži“. Jeho smysl popsal takto:
„YMCA v Československu vzpomíná s hrdostí, s obdivem svých členů, kteří obětovali svůj život v době persekuce proto, že zůstali věrni mravním ideálům křesťanským a aktivně bojovali o obnovu demokratického Československa. Tito lidé, v čele s obětavými sekretáři YMCY, Šimsou, Valentou a Marešem, musí trvale svými odkazy myšlenkovými posilovat naši práci pro příští generace. Svým živým křesťanstvím, kterým posilovali své spolutrpící, svou hrdinnou smrtí, kterou zavazují živé, stali se zářným vzorem našich vůdců a členů našeho hnutí.“
Jeho princip spočíval v tom, že různé pobočky YMCA měly navrhnout konkrétní programy včetně rozpočtů a komise by pak tyto akce zhodnotila a upravila výši jejich podpory. (Pokud vám to připomíná stávající Fond rozvoje YMCA v ČR, tak je to celkem přesné.)
Zajímavý byl ale způsob získávání financí:
„a) v její prospěch půjdou jednotné členské příspěvky pro ústředí, zavedené a vybírané podle těchto zásad: Každý, kdo hodlá se státi členem YMCY, ať je tomu v kterékoliv budově, nebo v táboře a kde chce míti právo nositi odznak, musí být uvědoměn a vychováván k tomu, že členství má být mravním závazkem trvalým, že je příspěvkem pro určitou činnost a jednotně pro celý stát. Příspěvek vzrůstá ročně o 12 Kčs. První měsíc může být zkušební, volný.
b) Budou vyzváni všichni, kdož od počátku YMCY v Československu prožil některou z jejích činností, budov neb táborů, aby se připojil k akci tím, že obnoví své členství a přihlásí se jako členové v roce členství, který si zvolí.
c) Ve prospěch akce budiž do rozpočtu všech Ymek a podniků Ymek na straně passiv zařazen příspěvek akci, a sice ve formě příspěvku z obratu, který stanoví Ústř. výbor (3–5% z tržeb), d) příspěvky podle naznačeného systemu jsou minimální a budiž doporučováno, aby byly dobrovolně podle osobních možností zvýšeny ve formě darů ve prospěch akce!“
Z dalších zajímavých námětů uvedených v této zprávě vybírám:
„1. zavedení jednotlivých členských příspěvků pro všechny kategorie členů (včetně členů řádných) ve prospěch celého hnutí.
2. Místní organizace mohou případně vybírati příplatky k těmto příspěvkům pro místní potřeby. Tyto by však musely býti stanoveny jako roční (měsíční) příspěvek, který nevzrůstá dobou členství.
3. Neobvyklý dosud systém vrůstajících členských příspěvků podle doby členství, má své opodstatnění v pravděpodobném zlepšování sociálního postavení členů jejich stářím. Tímto systémem, bude-li řádně zaveden a pěstován, možno docíliti, pohlížíme-li na dlouhodobý vývoj, velmi značně vzrůstající každoroční finanční základny a mezi členstvem vypěstovati trvalý poměr k ymkařské práci a zájem o rozvoj hnutí.
4. S hlediska hospodářského jeví se však jako nejdůležitější úkol, aby vlastní provoz jednotlivých Ymek se stal nejen soběstačným, nýbrž aby i přinášel „obratový příspěvek“ naší akci. K tomu cíli bude pravděpodobně nutno velmi pronikavě změniti dosavadní způsob hospodaření. Předpokládám však, že číselné zvýšení obratů způsobené snížením hodnoty Kčs, ulehčí úhradu kapitálové služby.
Výnosové hodnoty a provoz budov Ymek a táborů, podle mého soudu, mohou a musí v nejbližší budoucnosti postačiti ku krytí provozní režie, příspěvku na vydání a kapit. službu Ústředí tím spíše, kdyby ideová a sociální práce byla financována samostatně.“
Plánování v YMCA dnes
Pokud se vám zdá, většina tohoto příspěvku je spíše o minulosti (z dnešního pohledu), tak je to záměrně. Můžeme vidět, že řadu věcí řešili již ymkaři před námi a některé mechanismy fungují de facto stejně i dnes. A především, o opravdové budoucnosti YMCA nemusíte číst, můžete se na ni PODÍLET! YMCA v ČR přijala v loňském roce svůj strategický plán na příštích 5 let. Tím však práce samozřejmě nekončí, je to spíše počátek realizace společné cesty, na které se YMCA shodla.
Zatím jsme si „pouze“ definovali, jakou YMCA chceme mít za 5 let. V současné době pracuje skupina cca 15 lidí na dalším rozpracovávání jednotlivých kroků. Máme určeno 5 klíčových oblastí, které je nutno vybudovat – promyslet a rozjet, k těm je potřeba najít vůdce – vedoucí těchto bloků, kteří si vytvoří tým lidí a povedou ho k rozpracování a dotažení a v konečném důsledku naplnění každého z nich. Těmito klíčovými oblastmi jsou: 1. Křesťanská identita YMCA, 2. YMCA jako společenství, 3. Dobrovolnictví v YMCA, 4. Fundraising a PR a 5. Programy YMCA. Posledním, neočíslovaným pilířem je vzdělávání, které se průřezově vine všemi uvedenými body.
Pokud byste chtěli být členy některého z týmů, který se bude snažit o jeho realizaci, tak se neváhejte přihlásit. Dostanete spoustu podkladů pro práci a přivítá vás agilní a vstřícná parta lidí, která tuto práci dělá s nadšením.
Jaroslav V. Hynek
Všechny citace jsou z materiálu „Návrh financování ideové práce Ymky v Československu a na uctění trvalé vzpomínky na oběti persekuce z řad členů Ymky“ napsaného Ing. Václavem Havlem cca v roce 1945.
Tam, kde se neplánuje, nepřemýšlí o tom, co bude a jak dál, ale pouze to nějak setrvačností, samospádem volně plyne nebo se čeká co budoucnost sama přinese, nelze čekat mnoho pozitivního (zákon entropie platí i zde). O tom, jaká bude naše budoucnost rozhodujeme my a to dnes.
Proto také YMCA, organizace s více jak 160letou tradicí, přemýšlí o tom, jak nelépe naplňovat své poslání v dnešní a zítřejší době.
Pokud chce člověk odněkud někam dojít, musí znát své výchozí stanoviště a cíl své cesty. To musí být jasně ormulované. Chce-li se například vydat na pochod Praha – Prčice, musí předtím, než se na cestu vydá, zjistit, zda stojí skutečně v Praze a musí si být jist, že Prčice opravdu existují. Cíl musí být reálný. Před samotným začátkem cesty je ale dobré udělat analýzu vnějších a vnitřních faktorů, které mohou cestu a tím i dosažení cíle ovlivnit. Ve strategickém plánování se tomu říká SWOT analýza. Zkrátka zjistit silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Mám natrénováno, jsem ale nachlazený, mám ale dobré léky, tak bych měl být v pořádku, pokud si však nezlomím nohu.
Plánování má v YMCA tradici
Strategické plánování mělo v YMCA místo vždy, již v období mezi dvěma světovými válkami měla YMCA v Československu velmi jasný a ambiciózní plán, a to založit pobočku YMCA s vlastním objektem – domem, v němž by probíhala její činnost, ve všech větších městech tehdejší republiky. Nutno říci, že se jí tento plán velmi dařil. Samozřejmě, že je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že tehdy – v době kdy naše nová, rodící se republika prožívala období nadšení ze samostatnosti a demokracie, byla právě YMCA svými postoji a duchem velmi v kurzu. Dalším významným prvkem, který pomohl její tehdejší plán uskutečňovat byla přítomnost sedmdesáti amerických profesionálních sekretářů, kteří zde našim lidem předávali své zkušenosti a také musíme připomenout významnou finanční pomoc, která tento projekt do značné míry zabezpečovala.
Také po druhé světové válce, kdy došlo na několik let k obnovení činnosti YMCA, přistoupili tehdejší ymkaři k rozvoji své organizace racionálně a s plánem. Postupovali tak, jak je to moderní i dnes, udělali určitou analýzu prvorepublikového vývoje, podívali se na slabiny a navrhli možnosti dalšího rozvoje. V této době se základní práce na tomto tématu ujal Ing. Václav Havel, který sepsal několikastránkový text, kde se snaží nastínit, kudy by podle jeho názoru mohla YMCA po roce 1945 kráčet. V úvodu se zmiňuje právě o minulosti, píše:
„YMCA v Československu vděčí za svoji existenci Americké Ymce, která si zvolila Československo po první světové válce za místo své práce a svých investic pro zakotvení a rozvoj Ymcy ve střední Evropě. Světovým výborem YMCY bylo také Americké YMCA toto poslání svěřeno. Přes neporozumění některých českých lidí, kteří nedovedli tehdy pochopit, že by někdo byl ochoten do práce v cizí, vzdálené a tehdy neznámé zemi investovat milionové částky a vydržovat své obětavé pracovníky, aniž by sledoval nějaké materiální nebo politické cíle, podařilo se u nás rozvinout práci, která postupně plně zakotvila v českém kulturním i sociálním prostředí.“
Následuje výčet bodů, kterými Američané pozitivně ovlivnili práci naší YMCA, zmiňuje např. obětavost a taktnost Američanů, ovlivnění meditativního charakteru českého křesťanství praktickým rozměrem, životnost a velkorysost, která imponovala mladým lidem a pomohla tak odstranit jejich negativní vztah ke křesťanství, a právě již zmíněné budovy, materiální vybavení a výchovu kvalitních sekretářů.
Je si však vědom i jistých negativních dopadů, mezi které řadí: nepoměr mezi domácími a americkými investicemi, který naučil členy spoléhat se na tyto cizí příspěvky a v době hospodářské krize v Americe pak „byla práce YMCY příliš ovlivněna hospodářskými problémy a starostmi“. Přiznává také, že v některých městech byly domy YMCA předimenzovány vzhledem k potřebám, a staly se tak velkou finanční zátěží. Nepodařila se také naplnit „vůdčí myšlenka“, že „výnosem hospodářských podniků budov Ymek má být financováno poslání YMCY, tj. náborová, sociální a ideová práce.“
Pojmenovává také omyly, rozhodnutí, která se neosvědčila:
„1. Nositeli veškeré odpovědnosti i práv byli učiněni členové řádní (dnes činní – pozn. redakce). Přísným výběrem byl jejich počet velice malý. Jejich trvalý kladný poměr k YMCE nemohl ovšem postačit k tomu, aby jejich příspěvky byla ovlivněna práce YMCY. Naproti tomu velkého počtu členů činných (dnes běžných – pozn. redakce), kteří prošli budovami nebo tábory YMCA, nebylo dostatečně využito hospodářsky, ač o jejich vděčném postoji k YMCE není třeba pochybovati.
2. Ideová a sociální práce YMCY byla učiněna příliš závislou na hospodářském výnosu budov a táborů. S hlediska rozmachového musela se za poměrů dříve vylíčených státi popelkou našich dotací.
3. Snaha v Pražské YMCE finančně zabezpečit provoz tím, že bylo zavedeno „klubovní členství“, vnesla do práce do jisté míry členské kastovnictví. Možno pochybovati o tom, zda nebylo toto opatření přeceněno i s hlediska významu hospodářského.
4. V důsledku dlouhodobé hosp. krize YMCY v Československu, nevyvíjela se hospodářská situace sekretářů přiměřeně jejich sociálnímu postavení a dlouholetým zkušenostem.“
Po této analýze přikročil Ing. Václav Havel k návrhům, které předložil k oponentuře svým kolegům a žádal tvrdé připomínkování. Mezi jiným navrhl: Rozdělit rozpočet YMCA na dva samostatné celky – ústředí a pobočky a dále:
„1. Navrhuji vyjmout příjmy a vydání na ideovou a sociální práci ústředí i odboček a sestaviti pro ně vyrovnaný rozpočet společný pro celé hnutí podle směrnic, které uvedu dále v návrhu akce k trvalému uctění obětí perzekuce z řad YMCY.
2. Rozpočet jednotlivých budov budiž vypracován tak, aby vydání spojené s jejich provozem, udržováním i příspěvkem pro ústředí na kapitál. a sociální službu, bylo v rovnováze s očekávanými příjmy. Tyto příjmy mají tvořiti: příjem za služby poskytované v budově výnosem nájmů a podniků i jiných příjmů z místních zdrojů. Na výlohy s ideovou a sociální prací bude poskytnut přiměřený příspěvek z fondu ústředí uvedeného ad 1.
3. Podobně budiž vypracován rozpočet pro provoz jednotlivých táborů.
4. Z případných přebytků oproti rozpočtu budiž: a/ 50% dotován vyrovnávací fond, z něhož byly uhrazovány případné provozní ztráty. V případě, kdyby dosáhl určité výše, může ústřední výbor YMCY z něho dotovati nové stavby nebo přístavby, b/ vyplácena ve prospěch těch odpovědných zaměstnanců, kteří se přičinili o tuto dobrou prosperitu, premie v celkové výši 105–205 přebytku (podle usnesení ústř. výb.).
5. Rozpočet ústředí (hospodářský) budiž sestaven tak, aby obsahoval všechny povinnosti kapitálové služby, platy vedoucích sekretářů a administrativní výlohy ústředí apod. a přísl. dotace na hospodářské povinnosti jednotlivých sdružení, na straně aktiv pak očekávané příjmy (kvoty) z jednotlivých hospodářských podniků (budovy, tábory apod.) event. očekávaný příspěvek Am. Ymky (nikoliv členské příspěvky), subvence apod.“
Poté se věnuje zavedení samostatného projektu k uctění památky obětí války z řad YMCA a jeho finančního zajištění. Šlo o projekt, pro který navrhl název „Českoskoslovenská YMCA mládeži“. Jeho smysl popsal takto:
„YMCA v Československu vzpomíná s hrdostí, s obdivem svých členů, kteří obětovali svůj život v době persekuce proto, že zůstali věrni mravním ideálům křesťanským a aktivně bojovali o obnovu demokratického Československa. Tito lidé, v čele s obětavými sekretáři YMCY, Šimsou, Valentou a Marešem, musí trvale svými odkazy myšlenkovými posilovat naši práci pro příští generace. Svým živým křesťanstvím, kterým posilovali své spolutrpící, svou hrdinnou smrtí, kterou zavazují živé, stali se zářným vzorem našich vůdců a členů našeho hnutí.“
Jeho princip spočíval v tom, že různé pobočky YMCA měly navrhnout konkrétní programy včetně rozpočtů a komise by pak tyto akce zhodnotila a upravila výši jejich podpory. (Pokud vám to připomíná stávající Fond rozvoje YMCA v ČR, tak je to celkem přesné.)
Zajímavý byl ale způsob získávání financí:
„a) v její prospěch půjdou jednotné členské příspěvky pro ústředí, zavedené a vybírané podle těchto zásad: Každý, kdo hodlá se státi členem YMCY, ať je tomu v kterékoliv budově, nebo v táboře a kde chce míti právo nositi odznak, musí být uvědoměn a vychováván k tomu, že členství má být mravním závazkem trvalým, že je příspěvkem pro určitou činnost a jednotně pro celý stát. Příspěvek vzrůstá ročně o 12 Kčs. První měsíc může být zkušební, volný.
b) Budou vyzváni všichni, kdož od počátku YMCY v Československu prožil některou z jejích činností, budov neb táborů, aby se připojil k akci tím, že obnoví své členství a přihlásí se jako členové v roce členství, který si zvolí.
c) Ve prospěch akce budiž do rozpočtu všech Ymek a podniků Ymek na straně passiv zařazen příspěvek akci, a sice ve formě příspěvku z obratu, který stanoví Ústř. výbor (3–5% z tržeb), d) příspěvky podle naznačeného systemu jsou minimální a budiž doporučováno, aby byly dobrovolně podle osobních možností zvýšeny ve formě darů ve prospěch akce!“
Z dalších zajímavých námětů uvedených v této zprávě vybírám:
„1. zavedení jednotlivých členských příspěvků pro všechny kategorie členů (včetně členů řádných) ve prospěch celého hnutí.
2. Místní organizace mohou případně vybírati příplatky k těmto příspěvkům pro místní potřeby. Tyto by však musely býti stanoveny jako roční (měsíční) příspěvek, který nevzrůstá dobou členství.
3. Neobvyklý dosud systém vrůstajících členských příspěvků podle doby členství, má své opodstatnění v pravděpodobném zlepšování sociálního postavení členů jejich stářím. Tímto systémem, bude-li řádně zaveden a pěstován, možno docíliti, pohlížíme-li na dlouhodobý vývoj, velmi značně vzrůstající každoroční finanční základny a mezi členstvem vypěstovati trvalý poměr k ymkařské práci a zájem o rozvoj hnutí.
4. S hlediska hospodářského jeví se však jako nejdůležitější úkol, aby vlastní provoz jednotlivých Ymek se stal nejen soběstačným, nýbrž aby i přinášel „obratový příspěvek“ naší akci. K tomu cíli bude pravděpodobně nutno velmi pronikavě změniti dosavadní způsob hospodaření. Předpokládám však, že číselné zvýšení obratů způsobené snížením hodnoty Kčs, ulehčí úhradu kapitálové služby.
Výnosové hodnoty a provoz budov Ymek a táborů, podle mého soudu, mohou a musí v nejbližší budoucnosti postačiti ku krytí provozní režie, příspěvku na vydání a kapit. službu Ústředí tím spíše, kdyby ideová a sociální práce byla financována samostatně.“
Plánování v YMCA dnes
Pokud se vám zdá, většina tohoto příspěvku je spíše o minulosti (z dnešního pohledu), tak je to záměrně. Můžeme vidět, že řadu věcí řešili již ymkaři před námi a některé mechanismy fungují de facto stejně i dnes. A především, o opravdové budoucnosti YMCA nemusíte číst, můžete se na ni PODÍLET! YMCA v ČR přijala v loňském roce svůj strategický plán na příštích 5 let. Tím však práce samozřejmě nekončí, je to spíše počátek realizace společné cesty, na které se YMCA shodla.
Zatím jsme si „pouze“ definovali, jakou YMCA chceme mít za 5 let. V současné době pracuje skupina cca 15 lidí na dalším rozpracovávání jednotlivých kroků. Máme určeno 5 klíčových oblastí, které je nutno vybudovat – promyslet a rozjet, k těm je potřeba najít vůdce – vedoucí těchto bloků, kteří si vytvoří tým lidí a povedou ho k rozpracování a dotažení a v konečném důsledku naplnění každého z nich. Těmito klíčovými oblastmi jsou: 1. Křesťanská identita YMCA, 2. YMCA jako společenství, 3. Dobrovolnictví v YMCA, 4. Fundraising a PR a 5. Programy YMCA. Posledním, neočíslovaným pilířem je vzdělávání, které se průřezově vine všemi uvedenými body.
Pokud byste chtěli být členy některého z týmů, který se bude snažit o jeho realizaci, tak se neváhejte přihlásit. Dostanete spoustu podkladů pro práci a přivítá vás agilní a vstřícná parta lidí, která tuto práci dělá s nadšením.
Jaroslav V. Hynek
Všechny citace jsou z materiálu „Návrh financování ideové práce Ymky v Československu a na uctění trvalé vzpomínky na oběti persekuce z řad členů Ymky“ napsaného Ing. Václavem Havlem cca v roce 1945.