Ymkařský seminář o fundraisingu

Autor: FraKro <(at)>, Téma: 1/2008, Vydáno dne: 27. 05. 2008

V Praze bylo sobotní ráno měsíce února, nemálo Pražanů se zrovna vydávalo ven z hlavního města holdovat zimním radovánkám. Ne tak skupinky ymkařů z celé republiky, kteří zamířili opačným směrem. Zasedací místnost v šestém patře pražského Paláce YMCA byla tak přeplněná, že nestačily židle.

Ještě nebylo ani půl desáté a kolem stolu již nedočkavě sedělo 24 ymkařů – zaměstnanců i dobrovolníků ze sedmi kolektivních členů YMCA. Proč přijeli? Kdo je pozval? Co se mělo dít?



Všechno začalo už o několik týdnů dřív, kdy na emailové schránky ymkařů zaútočilo pozvání Julie Nepustilové na fundraisingový seminář vedený zkušenými odborníky. Nabídka byla velmi slibná: seminář vás naučí získávat peníze pro vaší YMCA a navíc stojí díky ochotě přednášejících pouhých 50 Kč na pokrytí materiálu a občerstvení. Není tedy divu, že kdejaký ymkař neodolal a přijel, ať už byl třeba z daleké Ostravy.

Eva Tkadlečková alias virtuóz drobného fundraisingu
Úvodní slovo semináře si vzala Julie Nepustilová a představila první přenášející: Evu Tkadlečkovou, bývalou hlavní fundraiserku ČCE, která se dlouhodobě zabývá získáváním financí pro dětské mládežnické aktivity. Tématem jejího bloku byl drobný fundraising, přesněji získávání prostředků prostřednictvím aktivit a benefičních akcí, event. sbírek. Nejprve se představili lidé z jednotlivých Ymek a zmínili, jakým způsobem získávají peníze. Potom už začala mluvit Eva Tkadlečková. Začala stručnou definicí fundraisingu. Neuškodí, když ji na tomto místě zopakuji: fundraising je aktivitou „zaměřenou na získávání finančních prostředků a zapojování veřejnosti do vašeho veřejně prospěšného projektu“.

Jak už bylo řečeno výše, Eva se zaměřila zejména na drobný fundraising a seznámila nás s příklady několika akcí tohoto druhu, se kterými má sama dobrou zkušenost. Mezi nimi byste mohli najít koncert s dobrovolným vstupným, prodej triček a dětských výrobků, soutěže, akci Cihla, ale také fotbalový zápas celebrit, pečení a prodej perníčků, „husobraní“, „buchtobraní“, nebo dokonce kadeřnický salón. Mě osobně asi nejvíc zaujala myšlenka dobročinného bazaru s oblečením. Jak jsme se dozvěděli, společným jmenovatelem všech těchto akcí je nejen možnost dostat peníze či věcné dary, ale jde také o příležitost se prezentovat a získat publicitu. Pokud chcete, aby se vám daná akce povedla a neuřízli jste si s ní akorát pořádnou ostudu, je vhodné se držet několika bodů, které nám Eva představila (účastníci, organizace, veřejnost, případní účinkující, sponzoři a dárci, média). Některým bodům se teď budu věnovat podrobněji.

Prvním z nich jsou účastníci: uvědomit si, jaká je cílová skupina naší fundraisingové akce, vhodně načasovat a nenechat se odradit případně rozpačitým prvním ročníkem. Dále musíte dbát na organizaci: stanovit vedení, rozdělit povinnosti a kompetence, a na začátku definovat cíl celé akce. V případě nedostatku pořádajících lidí z YMCA je možné po dohodě s vedením zkusit využít pomoc studentů a studentek z pedagogické fakulty atp.

Co se týče sponzorů a dárců, Eva nám ukázala několik konkrétních příkladů subjektů, které je možné v rámci drobného fundraisingu oslovit (penězi přispívá například Poštovní spořitelna, můžete ale získat i věcné dary – od lékárny např. lékárničku na tábor atd.). Jak Eva připomněla, sponzoři jsou pro zdar akce velmi důležití, protože minimalizují riziko velkých ztrát, které vám pořádání akce může přinést.

Určitě je dobré udělat akci reklamu. Eva má dobré zkušenosti se zanecháním informačních letáků ve školkách či v čekárnách lékařských ordinací, na rozdíl od obchodů nebo lékáren, kde je nevidí rádi. Zapomenout nesmíte ani na média, velikost vaší mediální kampaně by však měla být úměrná velikosti vaší akce. Evě se osvědčilo oslovit místní rozhlas a místní noviny, kam můžete na začátek poslat noticku. Stejně tak je dobré, aby vyšel krátký článek v novinách i po akci. Jedno z případných rizik mohou představovat právní normy. Jako příklad Eva uvedla zaplacení poplatků OSA (Ochranný svaz autorský) v případě, že zpíváte převzaté písničky.

Po skončení akce se sluší poděkovat sponzorům i dobrovolníkům. Sponzorům zasláním poděkování (poslat jim pak také Pf), pro dobrovolníky můžete uspořádat malé setkání po akci.



Filozofie fundraisingu - práce s dárci Pavla Huška jr.
Po občerstvovací přestávce začal druhý blok, ve kterém se představil Pavel Hušek jr., dlouholetý fundraiser a předseda YMCA v Ústí nad Labem, který se dlouhodobě věnuje práci s dárci a partnery tamní YMCA. Ve svém bloku hovořil o základních principech fundraisingu v širších souvislostech, včetně filozofického pozadí fundraisingu. Pavel nás také stručně seznámil s prací YMCA Ústí nad Labem, která může být v mnohém inspirací (viz www. usti.ymca.cz).

Jak Pavel uvedl, přestože na veřejně prospěšnou činnost přispívají nadace a stát, je důležité si vytvořit zdroj také v soukromém sektoru – u firem, kde je šance generovat prostředky dlouhodobě. A právě firemní dárcovství a jeho možnosti byly hlavním tématem Pavlova příspěvku.

Teď se s vámi podělím o několik zajímavých bodů Pavlovy přednášky o firemním dárcovství, které budu v následujících větách stručně reprodukovat. Hned na úvod Pavel připomněl, že cestou k úspěchu ve fundraisingu je dobrý program organizace a jeho dobrá prezentace.

Jak nejlépe oslovit firmu? Rozhodně není dobré poprvé přijít a hned chtít peníze, ale nejprve náš program představit a zástupce firmy například pozvat na nějakou naši akci. Vhodné je nejprve zaujmout a teprve potom se ptát po penězích. Kromě přímé finanční podpory, kterou můžete dostat jednorázově na konkrétní projekt, nebo v nejlepším případě dlouhodobě, je někdy lepší žádat např. o dopravu nebo jídlo.

Důležité je brát to jako partnerství – firma se na akci např. finančně podílí, tzn. že s vámi spolupracuje. Pro firmu to zároveň znamená propagaci, může to být součástí jejich marketingu. Co se týče reklamy sponzorů, je důležité, abyste to nepřehnali a nezabrala vám např. celý plakát a zároveň abyste se dané firmě až příliš nezavázali.

Podle Pavla by se organizace jako např. YMCA měla držet své činnosti, toho, na čem je postavená, a uvědomit si své cíle. Organizace by si také měla uvědomit, zda nefunguje jen vzájemně, ale také veřejně, a je tedy větší pravděpodobnost, že získá podporu.

Začít s oslovováním je možné nejprve ve vašem okolí, u lidí, kteří vás znají – u rodiny, kamarádů, přátel... Svých dárců je dobré si vážit a ocenit je, např. prostřednictvím certifikátů, podle toho, kolik darovali. Pro firmu to může být svým způsobem i prestižní záležitost.

V závěru Pavlova bloku se dostalo i na zajímavé dotazy, které napověděly, s jakými konkrétními problémy se v praxi můžete potkat.

Myslím, že velká většina účastníků rozhodně nelitovala, že strávila sobotní dopoledne i velkou část odpoledne zrovna účastí na tomto semináři. Kdo jste chtěli přijet a třeba nemohli, je pravděpodobné, že podobný seminář bude YMCA pořádat i v budoucnu, takže příště už si ho rozhodně nenechte ujít!

František Kroužil, YMCA Praha