Čas od času se stane, že se v telefonu na ústředí YMCA ozve pro nás dosud neznámý hlas se zcela
specifickou nabídkou. „Měli byste zájem o nějaké archiválie YMCA?“ S nadšením si vždy domluvíme
schůzku, protože nejen rádi rozšiřujeme náš archiv, neboť to považujeme za velmi důležité,
ale především se vždy těšíme na setkání se zajímavým člověkem.
Většinou jde o nějaké tiskoviny, prvorepublikové časopisy,
případně brožurky či leták. Speciálnější věci – jako fotky,
odznaky či jiné relikvie přibývají do našeho archivu přímo od
ymkařských seniorů, kteří mají zájem na tom, aby věci, které
jim dělaly radost od doby, kdy je třeba na táboře získali, přinášely
užitek i dalším generacím ymkařů.
Právě nedávno proběhl opět podobný telefonát. Volal pán,
který od svého kamaráda dostal nějaké věci. A mezi nimi
byly také dva poháry YMCA. Už do telefonu řekl, že jsou z
roku 1940. Tomu jsem nechtěl věřit, protože veškeré předválečné
položky v našem archivu, které máme, jsou do roku
1939, protože pak byla činnost YMCA přerušena kvůli fašistické
okupaci.
Nicméně při osobním setkání se ukázalo, že na obou pohárech,
které nám byly darovány, je skutečně nápis obsahující
rok 1940. Je to tedy první položka v našem archivu z tohoto
období.
A co že je to vlastně za poháry? Oba jsou určeny na stejnou
akci. Ten menší z nich má téměř 30 cm a je na něm vyryt
nápis VÍTĚZ I. MISTROVSTVÍ VOELLEYBALLOVÝCH DVOJIC
PRAŽSKÉ YMKY 1940. Druhý je nyní vysoký 55 centimetrů
a je na něm PUTOVNÍ POHÁR MISTROVSTVÍ VOLLEYBALLOVÝCH
DVOJIC PRAŽSKÉ YMKY. Proč „nyní“ vysoký 55 centimetrů?
Protože na jeho horní ploše byla původně soška lidské
postavy, předpokládám v nějakém volejbalovém postoji,
žel je ulomená, takže z ní zůstala pouze chodidla – nohy od
kotníků dolů...
Z nápisů můžeme tedy vydedukovat, že velký pohár byl putovní
a malý měl zůstat vítězné dvojici právě za první místo na
turnaji organizovaném v roce 1940. Nevíme ale, zda se vůbec
uskutečnil a jestli byl tedy někomu předán nebo byl-li jen
vyroben a na svého prvního držitele čeká již 59 let. Možná to
zjistíme od našich seniorů – ymkařů a právě velkých sportovců.
Také náš dárce se na setkání s našimi seniory moc těší.
Historie ale nemusí být mrtvá. V YMCA se volejbal hraje
dodnes, své týmy má několik kolektivních členů YMCA – Jindřichův
Hradec, Živá rodina, Ústí nad Labem, Znojmo, hrával
se v Letohradě a možná na dalších místech.
Také my na ústředí hrajeme každý týden již řadu let. Přemýšlíme
tedy o tom, že bychom mohli tento turnaj obnovit, či
možná opravdu uspořádat jeho první ročník – i když po
60 letech. Shodou okolností totiž příští rok nese označení
2010, takže by to bylo rovnou pěkně kulaté... Co vy na to? A
ještě něco. Pokud má mít YMCA budoucnost, musí znát svou
minulost a vyrůstat z ní, čeprat z ní, nechat se jí inspirovat,
protože kořeny jsou právě tím, co dává stromu i organizaci
stálost, pevnost, oporu i živiny pro růst. A právě v době,
kdy je YMCA krásně rozvětvená (pokud takto budeme vnímat
26 kolektivních členů YMCA), pak právě vědomí společných
kořenů je pro ni velmi důležité. Právě proto se na webu ymca.
cz brzy objeví nová speciální sekce, která bude obsahovat
nejrůznější perly z našeho archivu.
J. V. Hynek