Potřebný zázrak

Autor: externí <protein(at)ymca.cz>, Téma: 04/2010 , Vydáno dne: 23. 09. 2010

Byl chladný únor roku 1991, když jsem seděl v zasedací místnosti pod střechou jedné ohromné budovy na Poříčí 12 v Praze, tehdejšího sídla "Československého svazu tělesné výchovy a sportu". Se mnou tam byl Dr. Lubor Drápal, několik dalších osob pokročilého věku a Dieter Reitzner z rakouské YMCA. Bylo mi řečeno, že nedávno znovuobnovili “jejich Ymku” a že bych měl podpořit její rozvoj – a pomoci jim získat zpět budovu, ve které se nacházíme, včetně několika dalších táborových základen a domů, které bývaly centry YMCA, a které byly vyvlastněny za komunistického režimu po II. světové válce.


Cítil jsem se bezmocně. Stál jsem tam, nový evropský generální sekretář reprezentující evropskou Ymku, s malou kanceláří v St. Gallen ve Švýcarsku, s jedinou sekretářkou a se sumou peněz, která těžko stačila na pokrytí jen našich vlastních nákladů. A Československo bylo pouze jednou ze zemí, za které po roce 1989 zcela nečekaně převzala zodpovědnost Evropská aliance YMCA. Byly to také Pobaltské republiky, Polsko, Maďarsko, Rumunsko , Bulharsko – a později i Arménie, Rusko, Ukrajina, Bělorusko..., všichni čelící stejným výzvám. Střední a Východní Evropa se měnila rychle a dramaticky a my, naprosto nepřipraveni, jsme byli nuceni jednat. Zde byly potřeba zázraky.

Prosinec 1998, stejná budova
Společně se sekretariátem YMCA v ČR jsem slavnostně otevřel kanceláře nového sídla YMCA Europe v ulici Na Poříčí 12, která sem přesídlila ze Švýcarska. Už rok mám vlastní kancelář v této budově, kterou zrenovovala a kterou vlastní YMCA v ČR. Toto hnutí se krok za krokem stalo vzkvétající mládežnickou organizací. Dovedete si představit mé pocity? Nebylo to nic menšího než zázrak a Boží požehnání, že díky oddané práci lídrů české YMCA a podpoře mnoha přátel v Evropě, Severní Americe a v celém světě, se stal takový pokrok možným.

Květen 2009, Německo
Setkal jsem se s novým českým generálním sekretářem Michaelem Erdingerem. Poznal jsem v něm toho kdysi malého a plachého chlapce, se kterým jsem se setkal v polovině devadesátých let v malé vesnici na českém venkově, kde hrál na klávesy. Pomáhali jsme jim tam zavést skupinu TenSingu a místní Ymku. A znovu jsem si uvědomil: tento zázrak není pouze o výstavbě a rozvoji budov a organizací; je to v první řadě hlavně o rozvoji člověka. YMCA je o mladých lidech a o jejich růstu a rozvoji ducha, duše i těla. Je to tak vzrušující a je to důvod k vděčnosti za to, že jsme byli a jsme součástí Božích plánů s námi, lidskými bytostmi – a s českou Ymkou!

Dölf Weder, Rev. Dr. theol.
generální sekretář YMCA Europe v letech 1990-1999