Recenze - Radiohead a R.E.M.
Autor: FraKro <(at)>, Téma: 01/2011, Vydáno dne: 06. 03. 2011Radiohead – The King of Limbs
Britští alternativní rockeři vydávají v únoru své osmé studiové album nazvané The King of Limbs. Po nahrávce In Rainbows (2007) je to již druhé album, které vydali vlastním nákladem poté, co opustili společnost EMI. Album In Rainbows umístili na internet a posluchači za něj mohli zaplatit libovolnou částku. Nové album si můžete od poloviny února na internetu koupit, 28. března se objeví v kamenných obchodech.
Radiohead jsou skupinou, která se za celou dobu své existence snaží vyvíjet, být vždy o krok napřed před ostatními a posouvat tak hudební scénu dál. Od devadesátých let tak skupina prošla výrazným hudebním vývojem. Zkuste si schválně pustit dvě kytarová alba The Bends (1995) a OK Computer (1997), které Radiohead proslavily a porovnat je se současnou novinkou. Kromě hlasu zpěváka mnoho společného nenajdete. Novinka The King of Limbs totiž pokračuje ve směru, který Radiohead nastoupili v roce 2000, kdy vydali přelomovou a vysoce ceněnou nahrávku Kid A, které jejich hudbu obohatila o pořádnou porci elektroniky. Od té doby se v jejich hudbě mísí elektronický a kytarový zvuk s různými vlivy experimentální hudby, jazzu, world music, taneční scény a moderní klasické hudby. Radiohead využívají postupy ambientu a úspěšně se snaží spojit kytarovou a elektronickou hudbu v jeden organický celek. Zatímco například na desce Hail to the Thief (2003) převážil spíše rockový zvuk a mohli jste na ní najít několik singlových hitovek (například „There There“, „Go to Sleep“, „2 + 2 = 5“), The King of Limbs je na první poslech pro posluchače spíše méně stravitelné, když téměř rezignuje na tradiční rozdělení písniček na sloky a refrény. Na menší přístupnost některých alb nebo koncertů jsou fanoušci Radiohead po těch letech již zvyklí. Na vlastní kůži jsme si to mohli zažít, když během posledního turné Radiohead poprvé dorazili do Prahy a ve svém koncertním setu téměř opomenuli své největší hity, přičemž zahráli hlavně pomalé skladby v poklidném duchu.
Název The King of the Limbs označuje prastarý dub a lesní téma najdete i na designu obalu. Své posluchače pak Radiohead na albu provádějí lesem plným snové chill-outové hudby, které ale nechybí živost a naléhavost. Během pouhých 37 minut se můžete nechat unášet svými náladami v duchu atmosféry, kterou pro vás Radiohead vytvořili. Skladby mají obvyklou stopáž kolem čtyř a půl minuty, zato jich na desce najdete pouhých osm. V některých převládá elektronika, další mají akustičtější zvuk.
Na albu nenajdete žádný klasický hit ani hlasité kytary. Místo toho na vás čeká zvuk perkusí a materiál plný spíše tiché hudby. Podle mnoha recenzentů je na albu poznat vliv afrobeatu (nigérijec Fela Kuti). Za nejhitovější z celé desky se dá označit skladba „Lotus Flower“, která byla vybrána za první singl a ve které vyniká specifický hlas Thoma Yorka. Závěr alba je ve znamení komornějších skladeb, ke slovu se dostává piano a lehce také smyčce. Radiohead opět splnili svůj cíl a představili album, které je jiné než ta předešlá. Nutno dodat, že zároveň není ani méně kvalitní. Absence „písniček“ možná trochu zklame některé posluchače, nicméně za ta léta již kapela fanoušky mnohokrát „zavedla“ na nečekaná místa a bylo to nakonec ke spokojenosti všech. Album se dobře poslouchá jednolitě v kuse, všechno do sebe zapadá a pořadí skladeb je dobře uspořádané. Vítám, že deska není dlouhá a člověk nemá pocit, že by tam bylo něco zbytečně navíc. I když dávám přednost Radiohead z devadesátých let, The King of Limbs mě potěšil a připravil mi příjemný hudební zážitek. Pokud nepatříte k zarytým odpůrcům kapely, zkuste se nechat vtáhnout do atmosféry, kterou pro vás Radiohead na své novince vytvořili. Celé album si můžete zdarma poslechnout na internetových stránkách hudebního magazínu Rolling Stone (www.rollingstone.com).
Hodnocení: 9/10.
______________________________
R.E.M. - Collapse Into Now
V březnu vychází patnáctá studiovka americké kapely R.E.M., která nedávno oslavila již 30 let své existence. Novinka má název Collapse Into Now. Spolu s albem se R.E.M. rozhodli spustit také zajímavý filmový projekt – vybrali několik režisérů a ti pro ně natočili klipy či krátké filmy ke každé z 12 písniček na albu. Klipy jsou postupně umísťovány na internet.
Kapela vznikla již v roce 1980 v Athens ve státě Georgia a založili ji bubeník Bill Berry, kytarista Peter Buck, baskytarista Mike Mills a zpěvák Michael Stipe. Jejich osobitý energický folk rock, od počátku stavěl zejména na zvonivých kytarách a projevu charismatického zpěváka Michaela Stipea. Hned první nahrávky slavili úspěch u kritiků, kteří oceňovali jejich opravdovost. Začátky byly nicméně velmi složité: R.E.M. zanechali studia na univerzitě, aby se mohli věnovat kapele, jezdili starou dodávkou po malých zapadlých klubech, aniž by dosáhli komerčního úspěchu. Postupem času je začali hrát univerzitní a alternativní rádia, uzavřeli smlouvu s malou nahrávací společností a vytrvalým ježděním po klubech získávali stále více a více fanoušků po celých Spojených státech. V roce 1983 vydali své první album Murmur, které zaznamenalo malé prodeje, ale velký úspěch u kritiků.
Z undergroundových počátků se R.E.M. na konci 80. let dostali až k mainstreamovému úspěchu. Po vydání alba Document (1987) a jeho prvního singlu „The One I Love“, R.E.M. uzavřeli smlouvu s Warner Bros, vydali album Green (1988) a vypravili se na své první velké turné. Jednalo se o dosti ojedinělý případ, kdy alternativní kapela dosáhla tak masového úspěchu, aniž by se přitom musela podbízet a dělat zbytečné kompromisy. V tomto ohledu se R.E.M. stali vzorem pro řadu undergroundových kapel té doby vyznávajících různé hudební styly. Ať už se jednalo o Nirvanu, Sonic Youth, Replacements nebo Pavement. V první polovině devadesátých letech pak R.E.M. zažili výstup na vrchol, když vydali dvě hudebně i komerečně veleúspěšná alba Out of Time (1991) a Automatic for the People (1993), která přinesla akustičtější zvuk a hity jako Losing My Religion, Shiny Happy People, Everybody Hurts, Man on the Moon nebo Nightswimming. Poté následovaly dvě rockové desky Monster (1994) a New Adventures in Hi-fi (1996) doprovázené velkým celosvětovým turné. V roce 1997 od kapely kvůli únavě odešel bubeník Bill Berry, zbývající členové mu ale museli slíbit, že kapelu nerozpustí – v opačném případě byl ochoten zůstat. Jelikož R.E.M. byli kapelou, kde všichni čtyři členové měli stejný podíl na společném úspěchu a stavěli na dlouholetém kamarádství, byl pro ně odchod Berryho šokem. Byl to rozchod, z kterého se zbylá trojka vzpamatovávala pořádně dlouho. Experimentální album Up (1998), které vydali bezprostředně po odchodu Berryho bylo poznamenáno spory a nejistou. Nakonec se nerozpadli a v novém tisíciletí nabrali novou energii, vydali tři alba, zahráli na několika turné a byli uvedeni do rockenrolové síně slávy.
Podle fanoušků i kritiků však jejich studiová alba nedosahovala kvality těch před odchodem Berryho. To se změnilo až v roce 2008, kdy R.E.M. zaznamenali úspěch s albem Accelerate, které ještě před začátkem nahrávání prezentovali na několika koncertech v irském Dublinu. Novinka Collapse Into Know navazuje právě tam, kde skončila poslední deska Accelerate, která, jak už sám její název napovídá, obsahovala svižné, jednoduché a krátké rockové songy bez zbytečných kudrlinek. Album Accelerate sklidilo úspěch u recenzentů i fanoušků a R.E.M.
toto zrychlení a „očištění“ jednoznačně prospělo. Na novém Collapse Into Know pak na kvalitních základech předešlého alba staví novou rozvinutou stavbu. Nechybí rychlé rockové vypalovačky, songy ve středním tempu ani krásné balady. Mezi ty rychlejší patří například „All The Best“ s výrazným rockovým drivem, singlová „Mine Smell Like Honey“, našláplá skladba „Alligator, Aviator, Autopilot, Antimatter“ nebo píseň „That Someone Is You“, která zvukem připomene rané počátky kapely. Za poslech rozhodně stojí pomalé skladby. V baladě „Oh My Heart“ se objevuje mandolína a akordeon, což připomene album Out of Time. Skladbu „Every Day is Yours to Win“ basák Mills popsal jako: „pomalou krásnou baladu postavenou kolem kytarového rifu.“ Nelze s ním než souhlasit. Povedená je i vyrovnaná balada „Walk it Back“.
Velkou zbraň kapely tradičně tvoří songy ve středním tempu. Mezi ně můžeme počítat například akustickou „It Happened Today“, na které se jako host objevil Eddie Vedder z Pearl Jam nebo singlovou „UBerlin“. Dalším zajímavým hostem alba je punk-rocková písničkářka Patti Smith, která se objevuje v závěrečné lehce experimentální písni „Blue“. Ambientní zvuky doprovázené vyprávěním Stipea a zpěvem Patti Smith se v závěru písně změní na zvučení elektrické kytary z úvodního tracku alba „Discoverer“, čímž dochází k zajímavému propojení konce s počátkem alba.
Textově je novinka zaměřená osobně, směrem k člověku, na rozdíl od předchozích desek, které obsahovali mnoho politické rétoriky zejména vůči americkému exprezidentovi G. W. Bushovi. Texty jsou veskrze pozitivní. Například píseň „UBerlin“ je o člověku, který je přes veškeré problémy ochoten vytrvat a dál bojovat. Podobně jako celé New Orleans obnovené po útoku hurikánu Katrina v písni „Oh My Heart“. V baladě „Every Day Is Yours To Win“ Michael Stipe zpívá o nové šanci k vítězství, kterou člověku přináší každý nový den.
Collapse Into Know je opravdu povedená deska – taková, kterou parta z amerických Athens potřebovala natočit již několik let. Soudě nejen podle rozhovorů je na R.E.M.vidět jak jsou na novou desku hrdí, že jí věří a nejedná se přitom jen o nějaké prázdné fráze. Obnovené sebevědomí, které nabrali po povedené poslední nahrávce Accelerate se R.E.M. povedlo přetavit v album, které se dá zařadit k jejich nejlepším. Po dlouhé době se na jednom místě sešly všechny nejsilnější zbraně, které R.E.M. mají ve svém arzenálu. Najdete na něm rychlé rockové vypalovačky, skladby ve středním tempu i krásné balady. Nechybí řízné elektrické kytary ani akustické skladby, charismatického Stipea zdařile doplňuje druhými hlasy basák Mills a hudba je podpořena již tradičně kvalitním texty Stipeovým texty. I když se R.E.M. na albu nesnaží vymýšlet mnoho nového, povedlo se jim ukázat to nejlepší co umí, aniž by se přitom nudili nebo se opakovali.
Album si můžete zdarma poslechnout na stránkách amerického rádia NPR (http://www.npr.org/2011/03/01/133998085/firstlisten- r-e-m-collapse-into-now).
Hodnocení: 9/10.
František Kroužil
Britští alternativní rockeři vydávají v únoru své osmé studiové album nazvané The King of Limbs. Po nahrávce In Rainbows (2007) je to již druhé album, které vydali vlastním nákladem poté, co opustili společnost EMI. Album In Rainbows umístili na internet a posluchači za něj mohli zaplatit libovolnou částku. Nové album si můžete od poloviny února na internetu koupit, 28. března se objeví v kamenných obchodech.
Radiohead jsou skupinou, která se za celou dobu své existence snaží vyvíjet, být vždy o krok napřed před ostatními a posouvat tak hudební scénu dál. Od devadesátých let tak skupina prošla výrazným hudebním vývojem. Zkuste si schválně pustit dvě kytarová alba The Bends (1995) a OK Computer (1997), které Radiohead proslavily a porovnat je se současnou novinkou. Kromě hlasu zpěváka mnoho společného nenajdete. Novinka The King of Limbs totiž pokračuje ve směru, který Radiohead nastoupili v roce 2000, kdy vydali přelomovou a vysoce ceněnou nahrávku Kid A, které jejich hudbu obohatila o pořádnou porci elektroniky. Od té doby se v jejich hudbě mísí elektronický a kytarový zvuk s různými vlivy experimentální hudby, jazzu, world music, taneční scény a moderní klasické hudby. Radiohead využívají postupy ambientu a úspěšně se snaží spojit kytarovou a elektronickou hudbu v jeden organický celek. Zatímco například na desce Hail to the Thief (2003) převážil spíše rockový zvuk a mohli jste na ní najít několik singlových hitovek (například „There There“, „Go to Sleep“, „2 + 2 = 5“), The King of Limbs je na první poslech pro posluchače spíše méně stravitelné, když téměř rezignuje na tradiční rozdělení písniček na sloky a refrény. Na menší přístupnost některých alb nebo koncertů jsou fanoušci Radiohead po těch letech již zvyklí. Na vlastní kůži jsme si to mohli zažít, když během posledního turné Radiohead poprvé dorazili do Prahy a ve svém koncertním setu téměř opomenuli své největší hity, přičemž zahráli hlavně pomalé skladby v poklidném duchu.
Název The King of the Limbs označuje prastarý dub a lesní téma najdete i na designu obalu. Své posluchače pak Radiohead na albu provádějí lesem plným snové chill-outové hudby, které ale nechybí živost a naléhavost. Během pouhých 37 minut se můžete nechat unášet svými náladami v duchu atmosféry, kterou pro vás Radiohead vytvořili. Skladby mají obvyklou stopáž kolem čtyř a půl minuty, zato jich na desce najdete pouhých osm. V některých převládá elektronika, další mají akustičtější zvuk.
Na albu nenajdete žádný klasický hit ani hlasité kytary. Místo toho na vás čeká zvuk perkusí a materiál plný spíše tiché hudby. Podle mnoha recenzentů je na albu poznat vliv afrobeatu (nigérijec Fela Kuti). Za nejhitovější z celé desky se dá označit skladba „Lotus Flower“, která byla vybrána za první singl a ve které vyniká specifický hlas Thoma Yorka. Závěr alba je ve znamení komornějších skladeb, ke slovu se dostává piano a lehce také smyčce. Radiohead opět splnili svůj cíl a představili album, které je jiné než ta předešlá. Nutno dodat, že zároveň není ani méně kvalitní. Absence „písniček“ možná trochu zklame některé posluchače, nicméně za ta léta již kapela fanoušky mnohokrát „zavedla“ na nečekaná místa a bylo to nakonec ke spokojenosti všech. Album se dobře poslouchá jednolitě v kuse, všechno do sebe zapadá a pořadí skladeb je dobře uspořádané. Vítám, že deska není dlouhá a člověk nemá pocit, že by tam bylo něco zbytečně navíc. I když dávám přednost Radiohead z devadesátých let, The King of Limbs mě potěšil a připravil mi příjemný hudební zážitek. Pokud nepatříte k zarytým odpůrcům kapely, zkuste se nechat vtáhnout do atmosféry, kterou pro vás Radiohead na své novince vytvořili. Celé album si můžete zdarma poslechnout na internetových stránkách hudebního magazínu Rolling Stone (www.rollingstone.com).
Hodnocení: 9/10.
______________________________
R.E.M. - Collapse Into Now
V březnu vychází patnáctá studiovka americké kapely R.E.M., která nedávno oslavila již 30 let své existence. Novinka má název Collapse Into Now. Spolu s albem se R.E.M. rozhodli spustit také zajímavý filmový projekt – vybrali několik režisérů a ti pro ně natočili klipy či krátké filmy ke každé z 12 písniček na albu. Klipy jsou postupně umísťovány na internet.
Kapela vznikla již v roce 1980 v Athens ve státě Georgia a založili ji bubeník Bill Berry, kytarista Peter Buck, baskytarista Mike Mills a zpěvák Michael Stipe. Jejich osobitý energický folk rock, od počátku stavěl zejména na zvonivých kytarách a projevu charismatického zpěváka Michaela Stipea. Hned první nahrávky slavili úspěch u kritiků, kteří oceňovali jejich opravdovost. Začátky byly nicméně velmi složité: R.E.M. zanechali studia na univerzitě, aby se mohli věnovat kapele, jezdili starou dodávkou po malých zapadlých klubech, aniž by dosáhli komerčního úspěchu. Postupem času je začali hrát univerzitní a alternativní rádia, uzavřeli smlouvu s malou nahrávací společností a vytrvalým ježděním po klubech získávali stále více a více fanoušků po celých Spojených státech. V roce 1983 vydali své první album Murmur, které zaznamenalo malé prodeje, ale velký úspěch u kritiků.
Z undergroundových počátků se R.E.M. na konci 80. let dostali až k mainstreamovému úspěchu. Po vydání alba Document (1987) a jeho prvního singlu „The One I Love“, R.E.M. uzavřeli smlouvu s Warner Bros, vydali album Green (1988) a vypravili se na své první velké turné. Jednalo se o dosti ojedinělý případ, kdy alternativní kapela dosáhla tak masového úspěchu, aniž by se přitom musela podbízet a dělat zbytečné kompromisy. V tomto ohledu se R.E.M. stali vzorem pro řadu undergroundových kapel té doby vyznávajících různé hudební styly. Ať už se jednalo o Nirvanu, Sonic Youth, Replacements nebo Pavement. V první polovině devadesátých letech pak R.E.M. zažili výstup na vrchol, když vydali dvě hudebně i komerečně veleúspěšná alba Out of Time (1991) a Automatic for the People (1993), která přinesla akustičtější zvuk a hity jako Losing My Religion, Shiny Happy People, Everybody Hurts, Man on the Moon nebo Nightswimming. Poté následovaly dvě rockové desky Monster (1994) a New Adventures in Hi-fi (1996) doprovázené velkým celosvětovým turné. V roce 1997 od kapely kvůli únavě odešel bubeník Bill Berry, zbývající členové mu ale museli slíbit, že kapelu nerozpustí – v opačném případě byl ochoten zůstat. Jelikož R.E.M. byli kapelou, kde všichni čtyři členové měli stejný podíl na společném úspěchu a stavěli na dlouholetém kamarádství, byl pro ně odchod Berryho šokem. Byl to rozchod, z kterého se zbylá trojka vzpamatovávala pořádně dlouho. Experimentální album Up (1998), které vydali bezprostředně po odchodu Berryho bylo poznamenáno spory a nejistou. Nakonec se nerozpadli a v novém tisíciletí nabrali novou energii, vydali tři alba, zahráli na několika turné a byli uvedeni do rockenrolové síně slávy.
Podle fanoušků i kritiků však jejich studiová alba nedosahovala kvality těch před odchodem Berryho. To se změnilo až v roce 2008, kdy R.E.M. zaznamenali úspěch s albem Accelerate, které ještě před začátkem nahrávání prezentovali na několika koncertech v irském Dublinu. Novinka Collapse Into Know navazuje právě tam, kde skončila poslední deska Accelerate, která, jak už sám její název napovídá, obsahovala svižné, jednoduché a krátké rockové songy bez zbytečných kudrlinek. Album Accelerate sklidilo úspěch u recenzentů i fanoušků a R.E.M.
toto zrychlení a „očištění“ jednoznačně prospělo. Na novém Collapse Into Know pak na kvalitních základech předešlého alba staví novou rozvinutou stavbu. Nechybí rychlé rockové vypalovačky, songy ve středním tempu ani krásné balady. Mezi ty rychlejší patří například „All The Best“ s výrazným rockovým drivem, singlová „Mine Smell Like Honey“, našláplá skladba „Alligator, Aviator, Autopilot, Antimatter“ nebo píseň „That Someone Is You“, která zvukem připomene rané počátky kapely. Za poslech rozhodně stojí pomalé skladby. V baladě „Oh My Heart“ se objevuje mandolína a akordeon, což připomene album Out of Time. Skladbu „Every Day is Yours to Win“ basák Mills popsal jako: „pomalou krásnou baladu postavenou kolem kytarového rifu.“ Nelze s ním než souhlasit. Povedená je i vyrovnaná balada „Walk it Back“.
Velkou zbraň kapely tradičně tvoří songy ve středním tempu. Mezi ně můžeme počítat například akustickou „It Happened Today“, na které se jako host objevil Eddie Vedder z Pearl Jam nebo singlovou „UBerlin“. Dalším zajímavým hostem alba je punk-rocková písničkářka Patti Smith, která se objevuje v závěrečné lehce experimentální písni „Blue“. Ambientní zvuky doprovázené vyprávěním Stipea a zpěvem Patti Smith se v závěru písně změní na zvučení elektrické kytary z úvodního tracku alba „Discoverer“, čímž dochází k zajímavému propojení konce s počátkem alba.
Textově je novinka zaměřená osobně, směrem k člověku, na rozdíl od předchozích desek, které obsahovali mnoho politické rétoriky zejména vůči americkému exprezidentovi G. W. Bushovi. Texty jsou veskrze pozitivní. Například píseň „UBerlin“ je o člověku, který je přes veškeré problémy ochoten vytrvat a dál bojovat. Podobně jako celé New Orleans obnovené po útoku hurikánu Katrina v písni „Oh My Heart“. V baladě „Every Day Is Yours To Win“ Michael Stipe zpívá o nové šanci k vítězství, kterou člověku přináší každý nový den.
Collapse Into Know je opravdu povedená deska – taková, kterou parta z amerických Athens potřebovala natočit již několik let. Soudě nejen podle rozhovorů je na R.E.M.vidět jak jsou na novou desku hrdí, že jí věří a nejedná se přitom jen o nějaké prázdné fráze. Obnovené sebevědomí, které nabrali po povedené poslední nahrávce Accelerate se R.E.M. povedlo přetavit v album, které se dá zařadit k jejich nejlepším. Po dlouhé době se na jednom místě sešly všechny nejsilnější zbraně, které R.E.M. mají ve svém arzenálu. Najdete na něm rychlé rockové vypalovačky, skladby ve středním tempu i krásné balady. Nechybí řízné elektrické kytary ani akustické skladby, charismatického Stipea zdařile doplňuje druhými hlasy basák Mills a hudba je podpořena již tradičně kvalitním texty Stipeovým texty. I když se R.E.M. na albu nesnaží vymýšlet mnoho nového, povedlo se jim ukázat to nejlepší co umí, aniž by se přitom nudili nebo se opakovali.
Album si můžete zdarma poslechnout na stránkách amerického rádia NPR (http://www.npr.org/2011/03/01/133998085/firstlisten- r-e-m-collapse-into-now).
Hodnocení: 9/10.
František Kroužil