V termínu 13.–15. května proběhlo již třetí
Setkání YMCA, největší společná akce YMCA,
která se u nás pořádá. Na Masarykův tábor
YMCA na Sázavě u Soběšína se sjelo 148
ymkařů a doslovně naplnili motto letošního
ročníku – setkání všech generací. Vždyť věkový
rozdíl mezi nejmladším a nejstarším účastníkem
byl celých 90 let!
Příprava takové akce znamená dát dohromady základní
tým lidí, kteří zajistí to či ono. Především je však
nutno míti velitele tohoto týmu, který je schopen vše
koordinovat. Toto žezlo převzala po Julii Nepustilové
(která připravovala Setkání v minulých letech), Andrea
Gröschlová, sekretář pro programy a vzdělávání YMCA v
ČR. Úkolu se zhostila perfektně a tak jsme všichni mohli
prožít krásný víkend plný rozmanitého programu. Ten
byl rozdělen do jednotlivých časových bloků tak, aby si
každý přišel na své.
Důležitým prvkem letošního Setkání byla opět vysoká
účast malých dětí. Dalším obohacujícím momentem
bylo přidružení dříve samostatných setkání ymkařských
seniorů, kteří měli svůj pobyt na Soběšíně vždy na konci
prázdnin.
Již delší dobu se v Ymce zamýšlíme nad tím, že nám
přece jen pokulhává v rozvoji našich trojúhelníkovitých
osobností (duch-duše-tělo) stránka fyzická. Proto jsem
si předsevzal, že do třetice (na prvních dvou Setkáních
se to totiž nepodařilo) zorganizovat utkání ve volejbalu.
Podařilo se! Dokonce se utvořily 4 šestky, takže jsme
využili obě volejbalová hřiště a paralelně tak probíhalo
utkání pokročilých a začátečníků. Myslím, že byli všichni
spokojeni o vítězství tentokrát nešlo… i když kdo ví…
takový menší vnitroymkařský turnaj možná chybí.
Novinkou na letošním Setkání byla výroba PET šperků s
Katkou Erdingerovou. Kdo by to byl řekl, že se dá vyrobit
z PET lahví opravu pěkné a nositelné šperky – náušnice,
náhrdelníky, náramky atd.
Turnaj v Petanque byl velkou výzvou pro všechny mladší
účastníky, protože ymkařští senioři patří mezi zkušené
hráče, což se v turnaji také projevilo. Byla k vidění řada
stylů hodu a mušky přesnější i neposlušné.
Končící generální sekretář Miki Erdinger konečně udal
Týmové hry – workshop, který nabízel i v minulých
letech. Ukázal, že nejsou jen o hře, ale i o spolupráci,
vnímání, naslouchání a domluvě.
Petr Chlápek zaujal svou skupinu tématem Co s Kristem
v YMCA? I po měsíci někteří účastníci vzpomínají na
společné povídání o spiritualitě v YMCA o nápadech jak
pracovat s mládeží v YMCA o duchovní stránce.
Dětí bylo více než 40 a tak jsme nemohli zapomenout na
program šitý jim na míru. Mohly zažít výtvarnou dílnu
s Darinkou Mareš Giljanović, po obědě promítání inteligentní
a vzdělávací kreslené pohádky, lezení na stále
populární lezecké věži s Majdou Rounovou a pak také
skupinové bubnování Drum Circle s Petrem Šušorem.
Ten připravil i další bubnovaní kolo pro všechny, takže
se mohli vyřádit všichni. Zdá se mi, že v současné době
je velmi nadužívané slovo „užít si“, ale v tomto případě
mě k vystižení pocitu účastníků jiné nenapadá.
Další aktivitou z nabídky byl tanec s Gabrielou Bokovou
– skupince dívek zdatně sekundovala i malá holčička a
tak se i zde došlo k propojení různých generací. Deskové
hry pod vedením Miloše Tresy z YMCA Děčín se staly
na Setkání již tradicí a potěší vždy nejen děti, ale také
dospělé účastníky.
Setkání mělo i letos mezinárodní rozměr. Kromě přátel
ze slovenské YMCA nás navštívili ymkaři ze Srbska, kteří
si připravili také program o své zemi. Nebyla to návštěva
náhodná, YMCA v ČR zahájila s YMCA Srbsko dlouhodobé
partnerství, takže to nebyla určitě akce poslední.
Lidé, kteří tvoří srbskou Ymku patří ke slovenské srbské
komunitě v oblasti Vojvodina, konkrétně ve městě Bački
Petrovač, takže odpadá jazyková bariéra a můžeme se
tedy těšit na řadu společných projektů, které by pomohly
v rozvoji začínající nové Ymce, stejně jako jsme v minulosti
pomáhali Ymce na Ukrajině.
K výtvarným aktivitám patřilo i sochání z ytongu, které
vedla Ifka Šípková. Děti, mládež i dospělí se pustili s
vervou do zhmotňování svých nápadů a světlo světa tak
spatřila řada objektů, které se pomocí pil, dlát a kladiv
postupně vyklubaly z bílé pórovité hmoty.
Další nezvyklou hrou byl Quoits – další
přínos seniorů, kteří turnaj v hodu podkovou
měli již léta na repertoáru svých
samostatných setkání. Jde o starou kovbojskou
hru. Dvě železné tyčky se zapíchnou
do země ve vzdálenosti asi šest metrů
a snahou hráče je hodem od jedné z nich
tzv. navléct podkovu na tu druhou. Pak se
mění směr hodů a kdo z dvojice hráčů má
podkovy blíže k cíli, tak vyhrává a postupuje
pavoukem vyřazovacím způsobem
dál. YMCA byla vždy známá tím, že přinášela
nové sporty a hry, v dnešní době
můžeme některé i znovuobjevovat.
Co dál? Po celou dobu Míša provozovala
oblíbenou Čajovnu, k dispozici byly
kánoe, vystoupil TenSing Praha, cvičeníčko
pro malé děti. Pod vedením ymkařských
seniorů se moc pěkně podařil i
Oheň velké rady, což řada účastníků hodnotila
jako velký zážitek.
YMCA T. S. pod vedením Katky Pospíšilové připravila
bojovku pro všechny s tématem Za pokladem aztéckého
krále Montezumy! Šifrování tajné zprávy s pohybem po
lese a sladkými zlaťáky na konci… moc povedené!
Přesto že šlo již o třetí setkání za sebou myslím, že jeho
úroveň neklesá, dovolím si tvrdit, že spokojenost účastníků
se drží na vysokém procentu – což vyjadřuje i zpětná
vazba, část z ní si můžete přečíst na protější stránce.
Jaroslav V. Hynek, foto: autor textu a Zdeněk Beran
PS pro ty, kteří jen kouknou na fotky a nepřečtou si text:
Z fotografií to může vypadat, že se letos na Setkání jen
bubnovalo... na webu ymca.cz ale najdete další fotky,
které ukáží pestrost programu.
________________________________________________________________________________
Setkání YMCA pro mě bylo jedním slovem...
potěšení * přátelství * studené!!! * změna * přemýšlení * odpočinek * spoznávacie * super * přemýšlení * inspirativní * bezva lidi * příjemné *
obohacující * pohoda * povzbuzení * zajímavé * odpočinek * sranda * setkání * děkujeme * pohodička * príma * proměnou * vyčerpávající (+) * seznamující * relax * doping * bombastické * neopakovatelné!!? * nezapomenutelné *
* pohoda * rodina * superiózní :) * voda * probuzením! * osvěžením
________________________________________________________________________________
Setkání na Soběšíně letos, to byl opravdu
balzám na duši. Taková hromada
lidí v tak úžasné harmonii a přátelství
a k tomu naprosto skvělý program. Pan
Stárek, jméno příznačné, neboť byl nejstarším
účastníkem setkání, dokonce prohlásil, že se
mu zdá, že současná YMCA je ba i lepší než ta za
jeho mládí. A to už je co říct! Neboť ze starých fotografií
z Masarykova tábora hochů na Sázavě, dýchá
báječná atmosféra. A také řekl, že po dlouhé době
měl zase pocit velké rodiny. Bylo velice povzbuzující
dívat se, jak ve svých devadesáti letech prochází
mezi mladými a zapojuje se s nimi do různých aktivit,
např. bubnování na africké bubínky. A nepřestával se
usmívat, rozdával kolem sebe lásku, klid, rozvážnost
a moudrost stáří a velikou radost navzdory svému
těžkému údělu za komunistického režimu. Mám
takovéhle pozitivní lidi moc ráda a proto bych tento
příspěvek věnovala právě jemu, i když na Soběšíně
byla spousta lidí, kteří by byli hodni krásných slov.
S pozdravem pro všechny, Dana Vorlíčková
________________________________________________________________________________