I když sviště v zahradě obvykle nepotkáte, v sobotu, dne 24. září se jich po ní prohánělo hned
několik. Jednalo se samozřejmě o sviště z Ymky Brno. Co se týče zahrady, ani ona nebyla jen
tak ledajaká. Vypravili jsme se totiž
do Přírodní zahrady u smrku, kterou
byste našli v městské části Královo
pole.
Společné odpoledne nám začalo něco málo
před čtrnáctou hodinou a skončilo úderem
hodiny osmnácté, ale nepředbíhejme.
Sešlo se osm dětí. Původně měla být účast
větší, ovšem vliv viróz a jiných onemocnění
je v těchto měsících citelný, už jen proto,
že začala škola a tam se virům, jak známo,
daří dobře. Nic naplat, s některými kamarády
se snad sejdeme na další sviští akci.
Ale jak tedy probíhal „náš“ den?
Nejprve jsme se vydali od zastávky
Semilasso, kde jsme měli sraz, k zahradě.
Byl to jen malý kousíček cesty. Z táborů
jsme zvyklí na daleko větší vzdálenosti.
Některé maminky se odpoledne účastnily
s námi. V zahradě se totiž konala akce
s názvem Putování cestami ke zdraví těla,
duše i ducha a byla určena jak dětem, tak
i dospělým. Tento program byl uskutečněn
v rámci Brněnských dnů pro zdraví.
Jakmile jsme dorazili před brány zahrady,
byli jsme uvítáni a začleněni rovnou do programu.
Aktivně jsme se tedy zúčastnili rituálu pozdravení se,
seznámení se a navázání aktivního kontaktu s ostatními
účastníky prožitkového odpoledne. Také jsme si
trošku zacvičili a zkusili si, jak máme správně pracovat
s dechem. Po tomto programu jsme se přesunuli k labyrintu
čtyř živlů, který jsme měli možnost si projít. Kdo
z nás chtěl, mohl své nožky potrápit na masážní stezce,
ke které jsme si poslechli výklad.
Další část odpoledne se konala spíše ve znamení her
přichystaných táborovou koordinátorkou. Opustili jsme
tedy zahradu a přemístili se na protější
stranu ulice, kde je vystavěno velice pěkně řešené hřiště.
Děti se okamžitě rozutekly na kolotoče, houpačky a nejrůznější
prolézačky. Nějakou chvíli jsme je nechali, ať si
hrají a realizují se ve svých herních představách. Po asi
čtvrt hodině zase začali realizovat své představy vedoucí,
a tak jsme zkoušeli hrát různé kolektivní hry. Velice
oblíbenou se stal ruční fotbal, kdy děti postavené do kruhu
s rozkročenýma nohama, které představovaly bránu,
měly zabránit tomu, aby dostaly gól. Hráli jsme i další
hry, jako speciální lístečkovou honěnou, či přebíhací
„kámen, nůžky, papír“. Velice příjemné bylo, že se k nám
přidávaly i cizí děti, které v ten čas byly na hřišti. Kdo ví,
třeba se i s nimi příště setkáme na táboře.
Po hrách byly děti unavené a hladové. Proto jsme si dali
svačinku a kdo chtěl, mohl se vrátit do zahrady uvařit
si čaj z čerstvých bylinek. Po posilnění se následovalo
další kolo her a pak už se nám začínal chýlit čas ke konci.
Rodiče se sjížděli k vyzvednutí si svých pokladů. Myslím,
že jsme všichni společně prožili zase jedno hezké
sobotní odpoledne a snad nebudu lhát, když za všechny
napíšu, že se těšíme zase na další.
Kristýna Pulišová, YMCA Brno, foto: autorka textu