A hodnoty zůstávají...

Spolu s ostatními vyjadřujeme lítost nad odchodem našeho bývalého prezidenta Václava Havla z tohoto světa. Jsme vděční Hospodinu za jeho život. Odešel ze světa, který se snažil pozitivně ovlivnit i za cenu osobních obětí.

Jeho slova a činy změnily chod dějin přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století v naší zemi. Díky znovunabyté svobodě můžeme i my v Ymce otevřít brány svých aktivit a znovu začít naplňovat naše poslání.

Václav Havel může být v mnohém vzorem i pro nás. Nyní je jen na nás, abychom pokračovali v naplňování ideálů, které Václav Havel svým životem prosazoval. Demokracie, pravda, láska mezi lidmi, odmítání násilí a nesvobody, to jsou jen některé z hodnot, se kterými souzní myšlenky Václava Havla a práce Ymky.

Václav Havel ve svém dopise Ymce z roku 1994 vyjádřil svůj blízký vztah k YMCA. Nejenže byl jeho otec předsedou pražské YMCA, ale sám vnímal myšlenky YMCA jako inspiraci při své pozdější práci.

YMCA v České republice


_______________________________________________________________

Reakce zahraničních přátel YMCA

Vážení přátelé,
včera jsme dostali zprávu o smrti pana Václava Havla, bývalého prezidenta České republiky. Všichni si pamatujeme na těžké časy a úkoly, kterými musel projít během období transformace své drahé země. Silně věřil v Evropu, byl to zajímavý a oddaný muž v mnoha různých oblastech, nejen v politice. Rozhodně svou vizí a intelektuálními schopnostmi pomohl zviditelnění Vaší země na mezinárodní úrovni. Za své zásluhy dostal před lety jedno z nejprestižnějších španělských ocenění - Premio Principe de Asturias.

Se srdečnými pozdravy

Juan Simoes Iglesias, generální sekretář YMCA Europe



Vážení přátelé,
když jsem se včera večer dozvěděl o smrti Václava Havla, hluboce mě to zasáhlo. Velká část minulosti odešla. Během komunistické éry jsem měl jsem stálý kontakt s křesťany v Československu.

V únoru 1989 jsem byl v Praze, když se musel Václav Havel vrátit do vězení. Celkem jednoduše jsem dostal vízum, bydlel jsem v hotelu Jalta. Viděl jsem z mého balkonu na Václavském náměstí také místo, kde se upálil Jan Palach. Té noci jsem měl sen o oslavě vítězství na Václavském náměstí. Byl jsem tehdy v Praze, vyjednávat s vedením Církve českobratrské evangelické hotel pro mládež ve spolupráci s YMCA Europe.

V září 1989 jsem byl v Praze opět na jednání. Byly to dny, kdy tisíce uprchlíků z východního Německa žádali na západoněmeckém velvyslanectví v Praze o azyl. Když jsem večer přišel na Karlův mostě (kam jsem často chodil hovořit s mladými lidmi a naslouchat jejich zpěvu), viděl jsem, jak mnoho prázdných autobusů s modrými majáky směřuje na velvyslanectví SRN. Procházel jsem také, skrze vstup, který byl střežen policií, a v jedné chvíli jsem byl mezi německými uprchlíky. Nikdy jsem neviděl takovou atmosféru. Přes spoustu přítomných lidí bylo absolutní ticho.

Příští jednání byla mezi 6 a 8. prosincem 1989. Vyjednávání probíhalo v sídle vlády. Po krátkém rozhovoru s místopředsedou vlády jsem byl poslán do kanceláře poradce. Tam jsem poprvé potkal Dr. Lubora Drápala. Byl to začátek naší práce na obnově činnosti YMCA v Československu. Václava Havla jsem nikdy nepotkal. Ale jeho vliv na přeměnu země a na mnoho mladých lidí, kterým dal naději, také mě velmi posunul. Češi mohou být Bohu vděční, že měli takového člověka, který je dobře převedl od komunismu k demokracii... Že by bylo možné tyto věci uskutečnit bez krveprolití, to bych nikdy nevěřil. Proto s vámi sdílím smutek z této velké ztráty.

Bůh vám žehnej Váš

Dieter Reitzner, Rakousko
čestný člen YMCA v České republice