YMCA/YWCA Europe Staff Conference 2012
Autor: externí <protein(at)ymca.cz>, Téma: 02/2012, Vydáno dne: 07. 01. 2013Od 1. do 6. 10. 2012 se uskutečnil již 14. ročník
YMCA/YWCA zaměstnanecké konference.
Z české Ymky nás do Stuttgartu jelo celkem
5. Setkání se konalo v konferenčním centru
nazvaném Bernhauser Forst, které patří
německé evangelické mládeži, která je v této
části Německa v podstatě totožná s Ymkou.
Během týdne jsem se zúčastnila zajímavých workshopů – např. jsem našla svou první kešku a utvrdila se v tom, že šít opravdu neumím a umět nebudu. Také jsem navštívila město Ulm a čokoládovnu Ritter Sport. Během týdne jsem poznala řadu kolegů z celé Evropy a zároveň lépe poznala své kolegy a kolegyně z ČR. Účast na konferenci zaměstnanců můžu jen doporučit! Příští bude zase za 3 roky, tentokrát ve Finsku. Pokud byste si rádi rozšířili své obzory a zjistili, jak pracují Ymky jinde v Evropě, určitě neváhejte a přihlaste se, jakmile to bude možné. Letos byl bohužel zájem ze strany KČ nízký, ale proč to příště nezměnit!
Tématem týdne byl „příběh YMCA“. Cílem celého setkání tedy bylo sdílet svůj osobní příběh či příběh naší Ymky. K tomuto účelu byly také určeny kamery rozmístěné po konferenčním centru, kde bylo možno volně svůj příběh vyprávět. Ti, kdo zrovna neholdují video záznamům (tak jako já), měli příležitost svůj příběh sdílet během rozhovorů s ostatními pracovníky YMCA či během skupinových diskusí a workshopů.
Česká posádka přijela s příběhem Masarykova tábora Soběšín – historie tohoto tábora totiž kopíruje historii celé Ymky v Československu. Na příkladu tábora jsme se snažili ukázat, jak se doba proměnila a že v současnosti před námi stojí výzva, jak s táborem naložit, jak jej využívat, aby i v budoucnosti sloužil ymkařským aktivitám.
Téma nastolené na konferenci zaměstnanců YMCA a YWCA mě donutilo přemýšlet. Co mají tyto příběhy YMCA společné? Kolik příběhů ve své Ymce znám? Jaký je ten můj osobní příběh či příběh mé Ymky? Za téměř 2 roky, které jsem v Ymce zatím strávila, jsem měla možnost mluvit s řadou ymkařů a ymkařek nejen z ČR, ale z celé Evropy. Myslím, že to, co nás spojuje, jsou právě tyto příběhy. To, co je jim společné, je příležitost – téměř každý, když mluví o svém vlastním příběhu, zmiňuje, že YMCA mu poskytla příležitost, kterou jinde nedostal a co víc, že stále nové příležitosti poskytuje.
A jaký je Váš příběh?
Alžběta Čechráková
Během týdne jsem se zúčastnila zajímavých workshopů – např. jsem našla svou první kešku a utvrdila se v tom, že šít opravdu neumím a umět nebudu. Také jsem navštívila město Ulm a čokoládovnu Ritter Sport. Během týdne jsem poznala řadu kolegů z celé Evropy a zároveň lépe poznala své kolegy a kolegyně z ČR. Účast na konferenci zaměstnanců můžu jen doporučit! Příští bude zase za 3 roky, tentokrát ve Finsku. Pokud byste si rádi rozšířili své obzory a zjistili, jak pracují Ymky jinde v Evropě, určitě neváhejte a přihlaste se, jakmile to bude možné. Letos byl bohužel zájem ze strany KČ nízký, ale proč to příště nezměnit!
Tématem týdne byl „příběh YMCA“. Cílem celého setkání tedy bylo sdílet svůj osobní příběh či příběh naší Ymky. K tomuto účelu byly také určeny kamery rozmístěné po konferenčním centru, kde bylo možno volně svůj příběh vyprávět. Ti, kdo zrovna neholdují video záznamům (tak jako já), měli příležitost svůj příběh sdílet během rozhovorů s ostatními pracovníky YMCA či během skupinových diskusí a workshopů.
Česká posádka přijela s příběhem Masarykova tábora Soběšín – historie tohoto tábora totiž kopíruje historii celé Ymky v Československu. Na příkladu tábora jsme se snažili ukázat, jak se doba proměnila a že v současnosti před námi stojí výzva, jak s táborem naložit, jak jej využívat, aby i v budoucnosti sloužil ymkařským aktivitám.
Téma nastolené na konferenci zaměstnanců YMCA a YWCA mě donutilo přemýšlet. Co mají tyto příběhy YMCA společné? Kolik příběhů ve své Ymce znám? Jaký je ten můj osobní příběh či příběh mé Ymky? Za téměř 2 roky, které jsem v Ymce zatím strávila, jsem měla možnost mluvit s řadou ymkařů a ymkařek nejen z ČR, ale z celé Evropy. Myslím, že to, co nás spojuje, jsou právě tyto příběhy. To, co je jim společné, je příležitost – téměř každý, když mluví o svém vlastním příběhu, zmiňuje, že YMCA mu poskytla příležitost, kterou jinde nedostal a co víc, že stále nové příležitosti poskytuje.
A jaký je Váš příběh?
Alžběta Čechráková