Téma tohoto Proteinu se týká zdraví. A nadpis
tohoto článku se ke zdraví přímo vztahuje. Tak
se hned v úvodu zastavme nad tímto pojmem:
Co je to zdraví? (není muška jenom zlatá).
Pří přípitku si přejeme zdraví, při loučení si
přejeme hlavně to „zdravíčko“ a čím člověku
přibývá let a tím často i nemocí, tak se toto
přání opakuje častěji.
Tak si na začátku dopřejme trochu nudy – tedy definic.
Dřívější pohled na zdraví byl nepřítomnost nemoci. Podle
tohoto názoru byl jedinec buď zdravý, nebo nemocný
a nic mezi tím. Tento úzký pohled by dnes již neprošel
a tak WHO (Světová zdravotnická organizace) vytvořila
novou definici zdraví, která je chápaná spíše jako ideál:
„Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody,
a ne jen nepřítomnost nemoci nebo vady“.
Ale i tato definice z r. 1946 je již považována za zastaralou
a pohled bio-psycho-sociálního blaha je rozšířen
o spirituální rovinu. Se spirituální (duchovní, náboženskou)
rovinou je prakticky přímo úměrná i rovina hodnotová.
Nejen podle F. Koukolíka, ale i z osobní zkušenosti
známe jedince, kteří bývají považování za
zdravé, ale jsou natolik narušení v hodnotové sféře, že
tím trpí nejen oni ale i jejich okolí.
Z definice zdraví můžeme přímo odvodit determinanty
zdraví = faktory, tedy příčiny a podmínky, které působí
komplexně na zdraví člověka. Asi nejznámější je tzv. diamantový
model, který se skládá z: životního stylu, životního
prostředí (socioekonomického prostředí), zdravotní
péče a genetického (biologického) základu. Další dělení
faktorů je možné na ovlivnitelné a neovlivnitelné.
Přitom se ukazuje, že nejdůležitější jsou právě ovlivnitelné
faktory: životní styl a životní prostředí, kterým se
dohromady přičítá okolo 70 % vlivu na zdraví! Ovlivnitelné
znamená, že my sami jsme zodpovědni za své
zdraví a máme o ně pečovat teď a po celý život. Nikoliv
fanaticky, jak se nám snaží mnohá média namluvit (kult
těla a s tím spojený business), ale odpovědně na základě
zdravotní gramotnosti. Výstižně to vyjádřil renesanční
architekt Andrea Pallaio (1508–1580) ve své publikaci
Čtyři knihy o architektuře, kdy v úvodu poznamenal:
„Rozhodl jsem se napsat toto pojednání, protože jsem
si uvědomil, že stavebník má až na konci stavby všechny
důležité zkušenosti, které měl mít na začátku stavby“.
Vrátím se zpět k názvu článku. YMCA po celou dobu
své existence usiluje o harmonický rozvoj člověka, jeho
ducha, duše a těla (jak symbolizuje červený rovnostranný
trojúhelník, který má YMCA ve svém znaku). Pozitivní
ovlivňování chování a prožívání jedince v oblasti duchovní
(WHO uvádí spirituální), duševní (zde se dá uvažovat
dle WHO o psychické i sociální rovině) a tělesné (WHO
někdy uvádí biologické), tak jak je uvedeno v „definici“
YMCA, jednoznačně odpovídá nejnovější definici zdraví
dle WHO.
YMCA (Young Men‘s Christian Association) vznikla
v roce 1844 a na 51. světovém zdravotnickém
shromáždění WHO v roce 1998 byl vytvořen dokument
Zdraví 21, v kterém je bio-psycho-sociální model zdraví
rozšířen o rovinu spirituální. Otázka na konec: o kolik let
předběhla YMCA světovou zdravotnickou organizaci alespoň
v pohledu na zdraví?
Renata Hromková, YMCA Praha,
foto: Archiv YMCA – táborníci ze Soběšína, doporučení
k užívání ymkařských lázní... dnes již překonané :-)
a J. V. Hynek (borůvková svačina, foceno na Ukrajině)