V šestém roce vzniku Svobodné církve reformované
(nyní Církev bratrská) byl založen Křesťanský spolek
mladíků (YMCA). Během První valné hromady křesťanského
spolku mladíků v Čechách konané dne 25. března
roku 1886 přednesl předseda A.W. Clark o KSM tato
slova: „Nejsou to žádným způsobem církve, nýbrž spíše
společnosti mladíků, obyčejně rozličných vyznání, kteří
majíce Pána Ježíše za vzor a Slovo Boží za vůdce, spojují
se, aby pomáhajíce si navzájem v boji proti pokušením,
podávali bratrskou ruku, jak dalece mohou, svým druhům
v bídě tělesné i duševní postaveným. Ve mnohých
amerických a evropských městech mají křesťanské
spolky mladíků vlastní dům, v němž jest čítárna, síň pro
přednášky, tělocvična atd.“
Ke zrodu hnutí YMCA v Čechách 1879
V historické monografii Církve bratrské „Sto let ve službě
evangelia“ (Praha 1981, str. 27) se dovídáme, že „když
na jaře 1879 přišel Alois Adlof na studie do Prahy, byl
uveden do mládeneckých hodin, které se konaly v neděli
odpoledne u Burdů v Karlíně. Misionáři (společnosti
American Board z Bostonu, kteří přišli do Čech v roce
1872) si přinesli tento způsob práce evangelia s mládenci
ze své americké vlasti.“ Mezinárodní organizace
YMCA vznikla z iniciativy Georga Williamse v Londýně
6. června 1844 a prvními městy, do kterých přišlo toto
hnutí na severoamerickém subkontinentu, byly Montreal
a Boston v roce 1851.
V první polovině 80. let 19. stol., krátce po vzniku Svobodné
reformované církve, se začaly i v Čechách nesměle
objevovat náměty na vypracování návrhu stanov k ustavení
zákonitého spolku mladíků. Ve své 10. výroční zprávě
Křesťanského spolku mladíků za rok 1895/96 píše A.
Adlof, že si tehdy myslel, že není zapotřebí zakládat zrovna
spolek. Ale postupně se myšlenka na ustavení spolku
těšila stále větší oblibě, až bylo v roce 1885 přikročeno
k práci na přípravě stanov.
Zakladatel YMCA George Williams v Praze 1884
Jak vysvítá z obsáhlých dějin světové aliance křesťanských
spolků mladých mužů YMCA, předcházely tomu
první dva kontakty členů mezinárodního ústředí YMCA
v Praze. První orientační cestu do Rakousko-Uherské
monarchie uskutečnil budoucí první světový sekretář
YMCA Charles Fermaud na podzim 1883. V Praze s jejími
16 tisíci studenty a v Brně měl několik soukromých
schůzek se studenty. Pravděpodobně rozhodujícím
impulsem k zahájení prací na přípravě stanov spolku mladíků byla v roce 1884 společná návštěva zakladatele YMCA George Williamse, W. Seagrama
a již výše zmíněného člena mezinárodního ústředí YMCA
Ch. Fermauda v Německu a Rakousku. Uskutečnila se
krátce po skončení 10. Mezinárodní světové konference
YMCA v Berlíně v tomto roce. Kromě Drážďan a Mnichova
navštívili Prahu a Vídeň. V obou těchto posledně
jmenovaných městech „mladí členové místních malých
skupin velice rádi naslouchali vždy přesvědčivým slovům
našeho ctihodného přítele, George Williamse, a tato
návštěva byla pro ně velikým povzbuzením.“
Krátce po tomto konstatování zmíněných dějin světové
aliance YMCA, je do jejich textu vložena věta o tom, že
jeden ze sekretářů ústředního mezinárodního výboru
našel již v Praze činný spolek YMCA, založený v roce
1886.
A.W. Clark a A. Adlof na XII. Mezinárodní konference YMCA 1891
Když se připravovala dvanáctá Mezinárodní světová konference
křesťanských spolků mladíků (YMCA) v Amsterodamu
v roce 1891, byli na ni přihlášeni i předseda
(prezident) Dr. A. W. Clark a sekretář české YMCA A.
Adlof. Pro tuto mimořádnou a lze říci historickou událost
zpracovali tištěnou slavnostní a zároveň informativní
zdravici pro všechny účastníky konference.
Z nedávné české historie se dozvídáme, jak byl tehdy
národ ještě stále pobouřen rozhodnutím Zemského sněmu
zamítnout návrh na umístění desky Mistra Jana Husa
na fasádu Národního muzea a do muzejního pantheonu
postavit Husovu sochu. Tomuto aktu předcházela jistě
dosti bouřlivá debata poslanců, v níž označil kníže Karel
ze Schwarzenberga husity za bandu lupičů a žhářů. Praha
tehdy na tyto urážky odpověděla skvělým gestem. Když
nesmí stát Husova socha v pantheonu a jeho pamětní
deska nad jedním z oken Národního muzea, postaví Praha
Mistru Janovi monumentální pomník na význačném
a památném místě.
V těchto měsících přispěl i Křesťanský spolek mladíků
v Čechách zhotovením Husova životopisného tabla
k větší informovanosti české veřejnosti o základních
meznících života a díla tohoto českého předchůdce světové
reformace. Ve finanční části Výroční
zprávy Křesťanského spolku mladíků za pátý správní rok
(1890–91) je uvedeno, že Spolek zakoupil reprodukční
práva k dřevorytině životopisného Husova tabla za
108,73 zlatého.
Clark s Adlofem využili tohoto životopisného Husova
tabla a otiskli je na 1. stránce výše zmíněné zdravice pro
účastníky XII. mezinárodní světové konference křesťanských
spolků mladíků YMCA v Amsterodamu v srpnu
1891.
Z tohoto tabla nechal KSM vytisknout pohledy a prodával
je po 20, poštou po 25 krejcarech.
Husovo tablo tvoří sedm obrazů se čtyřjazyčným popisem:
1. Rodný domek v Husinci, 2. Betlémská kaple
v Praze, 3. Husovo obydlí v Kostnici, 4. Vězení v Gottlieben,
5. Kostnický chrám, v němž byl Hus odsouzen, 6.
Upálení Mistra Jana, 7. Husův pomník v Kostnici. Uprostřed
tabla je v oválném rámu Husova podobizna.
Na dalších třech stranách v angličtině otištěného pozdravu
českých spolků YMCA je stručně vylíčena jejich historie
od založení v roce 1886, jejich duchovní zaměření,
současný počet členů a úsilí získat finanční prostředky na
výstavbu domu YMCA v Praze. Vize tehdejšího sekretáře
A. Adlofa byla: „Hlavní snahou Křesťanských mladíků je
získat duše pro Mistra. Když On zakládá Ymku v zemi,
kde vládou pověry, nevíra a netečnost, určuje tomuto
sdružení zvláštní poslání. Naše činnost a odpovědnost
jsou obrovské, my jsme slabí, máme málo zkušeností
a stojíme tváří v tvář vážným potížím. V našich slabostech
nám Bůh požehnal. Dává nám odvahu obstát, probouzí
naději, že uvidíme ještě větší potvrzení jeho moci.“
Tehdy měl KSM 129 členů. Z nich osmdesát pět získalo
první kontakt s Biblí skrze úsilí sdružení v Praze. Během
pěti let se mnoho mladých rozptýlilo do všech částí Čech
a založili na mnoha dalších místech novou práci.
Adlof dodává: „Křesťanský spolek mladíků v Čechách
– YMCA má oprávnění organizovat další pobočky v kterémkoliv
městě Čech, kde je víc než deset členů. Naše
zahajovací modlitba, aby si Pán Bůh použil spolek k prosazování
Jeho království, byla vyslyšena.“
V další části zdravice informovali o útocích katolických
novinářů, kteří nevítají spolek, protože má na svůj štít na psána slova „Jenom Ježíš a Jeho Slovo“. Hlavní snahou křesťanských mladíků je získat duše pro Krista. Když On zakládá spolek YMCA v zemi, v níž vládne pověra, nevěra a netečnost, určuje tomuto sdružení zvláštní poslání.
Zmiňují se o vydavatelských aktivitách YMCA v Čechách.
Zatím vzdálenou vizí české YMCA je získat prostředky a postavit v Praze dům, který by byl centrem skutečného křesťanského vlivu na okolí.
V roce 1894 měla YMCA devět sdružení v Čechách (tři v Praze, Plzeň, Černilov, Šenov, Bohuslavice, Proseč, Bukovka) s 301 členy a čtyři sdružení na Moravě (Nosislav, Vsetín, Brno, Lhota) s 46 členy. YMCA se dále rozvíjela v souvislosti s uvolňováním poměrů v monarchii. Kladně byla práce s mladíky přijata i v dalších protestanských církvích.
Užívání znaku YMCA v KSM Bohemia
Na deváté Mezinárodní světové konferenci křesťanských spolků mladíků YMCA v Londýně 1881 bylo přijato usnesení zavést jednotný spolkový znak. Jím by bylo vyznačeno bratrství a stejný účel všech křesťanských spolků mladíků na celém světě.
Česká YMCA – Křesťanský spolek mladíků se k používání tohoto znaku dostal poměrně pozdě. Teprve v roce 1906 je v měsíčníku Mladý křesťan (roč. 14/7 : 83–84) stručně vysvětleno, jak je ve znaku graficky vyjádřen tento základní záměr a jeho pojetí. Kruh je rozdělen na 5 dílů, nesoucích jména všech kontinentů. Ty jsou spojeny v jednom rámci, na němž jsou v několika řečech začáteční písmena jména YMCA. V prostředním kruhu je Kristův monogram, jak jej malovali již první křesťané ve starořímských katakombách. Toto znamení má všem spolkům stále připomínat, že Kristus musí být jejich středem, nejvyšším cílem, jejich silou a základem jejich života. Láska Kristova má pak všechny členy vázat. Na otevřené Bibli je možno číst citát z evangelia Janova 17, 21: „Aby všichni jedno byli“. V letech 1906 až 1913 (v ročníku 14. až 21.) každé číslo měsíčníku Mladý křesťan mělo v záhlaví první stránky umístěn tento nepatrně upravený znak.
Jan Štěpán a Radislav Novotný,
foto: Archiv YMCA