Povinnost evidovat tržby je upravena zákonem
č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen
„ZoET“), který je platný od 13. 4. 2016 a nabývá
účinnosti postupně (ve čtyřech fázích) pro
různé druhy činností.
Jako první se povinnost evidovat tržby stane
účinnou pro ubytovací a stravovací služby, a to
od 1. 12. 2016.
Principiálně:
Spolek/pobočný spolek není z důvodu právní formy
vyjmutý z povinnosti EET. Povinnost evidovat tržby se
vztahuje na všechny poplatníky daně z příjmů právnických
osob a takovým poplatníkem je i spolek/pobočný
spolek, protože je právnickou osobou (viz. § 17 odst. 1
písm. a) zákona č. 568/1992 Sb. o daních z příjmů).
ZoET ale dále stanoví podmínky, které musí být splněny,
aby povinnost evidovat tržby vznikla, a jejich splnění je
třeba posoudit pro každou právnickou osobu (spolek/
pobočný spolek) individuálně.
Každý spolek tedy musí zvážit podmínky konkrétní činnosti,
kterou provozuje a údaje ze svého hospodaření
a posoudit, jestli povinnost evidovat tržby má nebo
nemá, popř. zda nestačí něco změnit, aby evidovat tržby
nemusel (pokud je z hlediska splnění podmínek pro evidenci
tržeb na hranici).
Základní pravidla pro posouzení, zda má spolek
povinnost evidence tržeb podle ZoET:
a. povinnost evidence tržeb se vztahuje na podnikatelskou
činnost - v případě spolku/pobočného spolku tedy
připadá v úvahu vznik povinnosti evidovat tržby jen při
vedlejší hospodářské činnosti spolku/pobočného spolku
(vykonávané na základě živnostenského nebo jiného
podnikatelského oprávnění, popř. pronájem nemovitostí),
b. povinnost evidovat tržby podle ZoET vznikne jen
pokud spolek/pobočný spolek přijímá platby z vedlejší
hospodářské činnosti některou z forem, kterou stanoví
§ 5 ZoET (zjednodušeně řečeno – hotovost; platba kartou;
směnkou; šekem; a obdobné formy platby – dárkové karty, poukázky na zboží nebo služby
v určité hodnotě apod.; započtení kauce zaplacené způsoby
dříve uvedenými).
Obě uvedené podmínky musí být splněny najednou.
S ohledem na specifika činnosti spolku/pobočného
spolku jako veřejně prospěšného poplatníka – tedy
právnickou osobu, která z podstaty své existence není
podnikatelským subjektem, stanoví ZoET ještě výjimku
z povinnosti evidence tržeb, pro veřejně prospěšného
poplatníka, a to pro případ, že jím vykonávaná podnikatelská
činnost je pouze „drobná podnikatelská činnost“.
Za drobnou podnikatelskou činnost ZoET považuje vedlejší
hospodářskou činnost, pokud příjem/výnos z takové
činnosti za předchozí účetní období (v případě spolků/
pobočných spolků nejčastěji asi kalendářní rok) není
vyšší než 175.000,- nebo příjem/výnos z takové činnosti
tvoří méně než 5 % celkových příjmů spolku/pobočného
spolku za posuzované období.
V případě, že podnikatelská činnost spolku/pobočného
spolku splňuje kritéria, aby byla „drobnou podnikatelskou
činností“, pak spolek/pobočný spolek nemá povinnost
evidovat tržby z této činnosti podle ZoET.
Povinnost evidovat tržby ve smyslu ZoET tedy závisí na
činnosti konkrétního spolku/pobočného spolku, ne na
právní formě. Jestli povinnost vzniká nebo nevzniká,
závisí na splnění podmínek uvedených v zákoně, a to
musí posoudit každý spolek/pobočný spolek samostatně.
Předpokladem je samozřejmě seznámit se se zákonem
a případně i metodikou vydanou Ministerstvem
financí.
Obecně bych postup rozhodování stručně
popsala v několika bodech takto:
a. posoudit, jestli spolek/pobočný spolek „podniká“
(tedy vykonává vedlejší hospodářskou činnost – má živnostenské
oprávnění, pronajímá nemovitosti);
b. posoudit jestli v souvislosti s podnikáním přijímá
platby v hotovosti nebo jiným způsobem podle ZoET;
c. posoudit jestli v případě podnikání nejde o „drobnou
podnikatelskou činnost“.
Pokud spolek podniká, přijímá v rámci podnikání platby
některým ze způsobů podle § 5 ZoET a nejde zároveň
o drobnou podnikatelskou činnost, pak má povinnost
evidovat tržby podle ZoET.
V případě, že předmětem podnikatelské činnosti spolku/
pobočného spolku jsou ubytovací, popř. stravovací služby
je povinen zahájit evidenci tržeb od 1. 12. 2016.
Pokud spolek dojde k tomu, že ačkoliv provozuje vedlejší
hospodářskou činnost, nemá povinnost evidovat tržby
z nějakého zákonem stanoveného důvodu (protože např.
nepřijímá hotovostní ani jiné platby, které ZoET uvádí,
platby které přijímá způsobem podle § 5 ZoET nepatří
mezi „rozhodné příjmy“ – tedy nejsou příjmem z podnikání;
provozuje jen drobnou podnikatelskou činnost,...),
musí na požádání kdykoliv doložit Finančnímu úřadu na
základě jakého důvodu evidenci tržeb podle ZoET neprovádí.
Pro úplnost ještě uvádím, že podle mého názoru pro
účely stanovení výše příjmu/výnosu z vedlejší podnikatelské
činnosti u ubytovacích služeb spolek musí za
příjmy z podnikání považovat jen ty příjmy, které vznikly
bez souvislosti s hlavní činností spolku.
Př: Byl-li na základně o víkendu ubytovaný dětský oddíl
na výpravě – platba za ubytování není příjmem z podnikání
spolku. Pokud byla na základně o víkendu ubytována
skupina lidí, kteří s činností spolku nemají nic společného
(nečlenů spolku) nebo šlo o soukromou akci členů
spolku bez vazby na jeho hlavní činnost (např. rodinná
dovolená), platba za ubytování je příjmem z podnikání.
Platby za ubytování je tedy třeba dělit podle toho, kdo
byl ubytován.
V případě, že spolek provozuje více předmětů podnikatelské
činnosti (např. ubytovací služby, nakladatelská
a vydavatelská činnost, maloobchod a velkoobchod),
platí, že pro účely posouzení povinnosti evidovat tržby
se příjmy z těchto činností sčítají. Metodika k evidování
tržeb hovoří ve vztahu k veřejně prospěšnému poplatníkovi
(tj. i spolek/pobočný spolek) o „příjmech/výnosech
z drobné podnikatelské činnosti“, tedy bez zohlednění
toho, zda příjmy plynou z jedné nebo více činností. ZoET
stejně jako Metodika k evidování tržeb ve vztahu k podnikatelským
subjektům nestanoví nic, co by nasvědčovalo
tomu, že se mají jednotlivé předměty činnosti vykonávané
jedním poplatníkem posuzovat pro účely stanovení
povinnosti evidence tržeb odděleně, naopak, podle obecných
zásad uplatněných v ZoET a Metodice, minoritní
předmět podnikatelské činnosti u těchto subjektů podléhá
povinnosti evidence tržeb spolu s hlavním předmětem
činnosti bez ohledu na rozsah příjmů/výnosů, které z něj
reálně plynou.
Shora uvedené nasvědčuje právě tomu,
že i „drobná podnikatelská činnost“ spolku/pobočného
spolku se posuzuje jako celek, bez ohledu na to, kolik
předmětů činnosti spolek/pobočný spolek provozuje.
Mgr. Alena Hájková, grafika: JVH, publikováno
se souhlasem autorky a ČRDM