YMCA = ohniště
Autor: externí <protein(at)ymca.cz>, Téma: 04/2016, Vydáno dne: 08. 01. 2017Není podobně univerzální organizace, jako je
YMCA. Její programy se nikdy nezaměřovaly
pouze na jednotlivé úkoly, ale na celek
společnosti, celek jednotlivců, kteří se
k jejímu programu hlásí. Každý jednotlivý díl
a program její činnosti využívá YMCA pouze
jako prostředek k dosažení vyššího cíle, kterým
se netají a má jej obsažený ve slibu činných
členů. Ve zkratce je cílem pozdvižení každého
jednotlivého člověka k Bohu (…)
Každý křesťan a snad i každý duchovní člověk hledá východiska z tísně dnešních dní. Odpovědí je konkrétní skutek, který vede ke změně byť jediného centimetru čtverečného. Tam, kde lidé spoléhají na přítomnost Ježíše Krista při svém společném konání nebo kde se takovým alespoň daří bořit zdi předsudků, strachu a rozdělení, tam je Boží království mezi lidmi přítomné. Tam se setkáváme s Bohem Abrahámovým, Izákovým a Jákobovým, ale také Ježíšovým, Pavlovým, Václavovým, Husovým, Komenského, Williamsovým, Šimsovým, Valentovým, Marešovým, Havlovým,… naším. (…)
YMCA není klubem spokojených vyznavačů stejných hodnot (vždyť se často přeme a zápasíme o myšlenky i postoje). V nutných případech je alternativou právě tzv. „svobodné“ křesťanství, které překonává „potíže“ oficiální církve a sjednocuje odvážné v ekumenickém duchu kolem díla Ježíše Krista ve světě. K takovému dílu povolává Ježíš každého člověka. (…)
PROČ ZAKLÁDAT YMCA? – Tam, kde vzniká YMCA, se musíme ptát, kdo jí potřebuje, pro koho zde bude, kdo jí bude tvořit, komu bude sloužit a co tím chtějí její zakladatelé v místě svého působení vyjádřit.
YMCA JE SPOLEČENSTVÍ – nikdy nebyla a nesmí být nikdy organizací jednoho či dvou jednotlivců. Jeden jediný člověk nikdy nesmí být vůdčí silou v Ymce. Byť máme jako lidé sklony nechávat odpovědnost na jednom pracovitém a schopném vůdci, je to špatně. Je to jen ústupek naším hříšným sklonům. Boží království je královstvím tvořivé práce. YMCA je společenství zakládající podmínky pro ještě větší společenství různých lidí sjednocených lidí z moci Ježíšových slov.
YMCA JAKO ŽIVOTNÍ OTEVŘENOST – Od samotného založení v roce 1844 se vždy jednalo o dílo několika lidí, kteří svým počínáním vyjadřovali ochotu sjednocovat se na zásadních věcech, které se týkají komunity (obce, města, kraje, regionu i země), ve které žijí. YMCA by se však nikdy neměla stát alternativou vyhraňující se proti něčemu, proti někomu, nebo se snad stavěla nad něco. YMCA je dílem Ježíše Krista, který k uzdravení našeho světa zve i tzv. „nevěřící“.
YMCA je spojujícím – ne rozdělujícím, mostem do našeho světa či do Božího království (skrze církev a její dílo). Pýcha ani uzavřenost do Ymky nepatří.
YMCA JAKO ZÁPAS O SVĚT – opravdová YMCA nikdy nepostrádá modlitbu, ani nepodceňuje její sílu. Při své práci stojíme na duchovních předpokladech, které proměňuje Boží požehnání.
Z těchto předpokladů vychází celá práce Ymky. Aby mohla každá lokální i národní YMCA být, žít a efektivně pracovat, neboli být užitečná svému okolí, potřebuje ke své existenci těchto životních postojů a typů lidí, kteří jí tvoří.
Y – nadšenec, idealista, člověk zaměřený na pozitivní hodnoty, občas trochu zmatkař nepracující podle nějakých velkých řádů. Zaměřený na vzdálenější vize a na Boží věci. Jsou duchovní a umí do všeho vkládat ducha naděje. Nejsou ale organizátoři.
M – lidé, kteří vyhledávají společenství a také jej neustále tvoří, ať už vytvářejí cokoliv, vždy je to zaměřeno ku společným cílům a ke spolupráci. Takoví lidé dobře zvládají nemožnosti a slabosti druhých. Tak trochu extroverti zaměřeni k velkým věcem a na venek do veřejnosti. Jsou to pracanti a dříči. Ptají se: „tak co máme dělat?“
C – lidé zaměření dovnitř, k jádru věci, s ochranitelskými sklony, s citem pro slabé, sklánějící se k druhým a naslouchající druhým, nevadí jim malé drobné věci, jsou skromní, a občas trochu pomalí.
A – jsou to myslitelé a dávají hlavy dohromady. Bez nich to taky nejde. Promýšlejí věci do detailů. Nejsou moc použitelní pro přímou práci, ale koncepce a tabulky a administrativa je tu pro ně.
To je YMCA, která bude fungovat!
Petr Chlápek, in: Cíle a poslání YMCA (studijní materiál pro Kurz činného člena YMCA, 2015), foto: J. V. Hynek
Každý křesťan a snad i každý duchovní člověk hledá východiska z tísně dnešních dní. Odpovědí je konkrétní skutek, který vede ke změně byť jediného centimetru čtverečného. Tam, kde lidé spoléhají na přítomnost Ježíše Krista při svém společném konání nebo kde se takovým alespoň daří bořit zdi předsudků, strachu a rozdělení, tam je Boží království mezi lidmi přítomné. Tam se setkáváme s Bohem Abrahámovým, Izákovým a Jákobovým, ale také Ježíšovým, Pavlovým, Václavovým, Husovým, Komenského, Williamsovým, Šimsovým, Valentovým, Marešovým, Havlovým,… naším. (…)
YMCA není klubem spokojených vyznavačů stejných hodnot (vždyť se často přeme a zápasíme o myšlenky i postoje). V nutných případech je alternativou právě tzv. „svobodné“ křesťanství, které překonává „potíže“ oficiální církve a sjednocuje odvážné v ekumenickém duchu kolem díla Ježíše Krista ve světě. K takovému dílu povolává Ježíš každého člověka. (…)
PROČ ZAKLÁDAT YMCA? – Tam, kde vzniká YMCA, se musíme ptát, kdo jí potřebuje, pro koho zde bude, kdo jí bude tvořit, komu bude sloužit a co tím chtějí její zakladatelé v místě svého působení vyjádřit.
YMCA JE SPOLEČENSTVÍ – nikdy nebyla a nesmí být nikdy organizací jednoho či dvou jednotlivců. Jeden jediný člověk nikdy nesmí být vůdčí silou v Ymce. Byť máme jako lidé sklony nechávat odpovědnost na jednom pracovitém a schopném vůdci, je to špatně. Je to jen ústupek naším hříšným sklonům. Boží království je královstvím tvořivé práce. YMCA je společenství zakládající podmínky pro ještě větší společenství různých lidí sjednocených lidí z moci Ježíšových slov.
YMCA JAKO ŽIVOTNÍ OTEVŘENOST – Od samotného založení v roce 1844 se vždy jednalo o dílo několika lidí, kteří svým počínáním vyjadřovali ochotu sjednocovat se na zásadních věcech, které se týkají komunity (obce, města, kraje, regionu i země), ve které žijí. YMCA by se však nikdy neměla stát alternativou vyhraňující se proti něčemu, proti někomu, nebo se snad stavěla nad něco. YMCA je dílem Ježíše Krista, který k uzdravení našeho světa zve i tzv. „nevěřící“.
YMCA je spojujícím – ne rozdělujícím, mostem do našeho světa či do Božího království (skrze církev a její dílo). Pýcha ani uzavřenost do Ymky nepatří.
YMCA JAKO ZÁPAS O SVĚT – opravdová YMCA nikdy nepostrádá modlitbu, ani nepodceňuje její sílu. Při své práci stojíme na duchovních předpokladech, které proměňuje Boží požehnání.
Z těchto předpokladů vychází celá práce Ymky. Aby mohla každá lokální i národní YMCA být, žít a efektivně pracovat, neboli být užitečná svému okolí, potřebuje ke své existenci těchto životních postojů a typů lidí, kteří jí tvoří.
Y – nadšenec, idealista, člověk zaměřený na pozitivní hodnoty, občas trochu zmatkař nepracující podle nějakých velkých řádů. Zaměřený na vzdálenější vize a na Boží věci. Jsou duchovní a umí do všeho vkládat ducha naděje. Nejsou ale organizátoři.
M – lidé, kteří vyhledávají společenství a také jej neustále tvoří, ať už vytvářejí cokoliv, vždy je to zaměřeno ku společným cílům a ke spolupráci. Takoví lidé dobře zvládají nemožnosti a slabosti druhých. Tak trochu extroverti zaměřeni k velkým věcem a na venek do veřejnosti. Jsou to pracanti a dříči. Ptají se: „tak co máme dělat?“
C – lidé zaměření dovnitř, k jádru věci, s ochranitelskými sklony, s citem pro slabé, sklánějící se k druhým a naslouchající druhým, nevadí jim malé drobné věci, jsou skromní, a občas trochu pomalí.
A – jsou to myslitelé a dávají hlavy dohromady. Bez nich to taky nejde. Promýšlejí věci do detailů. Nejsou moc použitelní pro přímou práci, ale koncepce a tabulky a administrativa je tu pro ně.
To je YMCA, která bude fungovat!
Petr Chlápek, in: Cíle a poslání YMCA (studijní materiál pro Kurz činného člena YMCA, 2015), foto: J. V. Hynek