Setkání YMCA 2017
Autor: externí <protein(at)ymca.cz>, Téma: 02/2017, Vydáno dne: 13. 06. 2017Již tradiční setkání ymkařů proběhlo v termínu
19.–21. 5. v našem tábořišti na Soběšíně.
Sešlo se nás letos celkem 162 duší ve věku od
0 do 70 let.
V pátek večer jsme měli opět tu čest ocenit 16 dobrovolníků roku 2016 z 8 různých kolektivních členů YMCA a 3 zasloužilé ymkaře, kteří se s námi podělili o svůj životní příběh, který s Ymkou prožili.
Byli to Tomáš Bedrník z YMCA Braník, který stál u vzniku této Ymky a dlouhá léta se podílel na vedení jejích aktivit především v oblasti kanoistiky, a Lidmila Kadlečková, která rovněž stála u vzniku jedné Ymky – tentokrát Ymky Děčín a velmi se zasloužila o její rozvoj i rozvoj dalších jejích poboček v Brništi, Cvikově, Bělé pod Bezdězem, Jablonci nad Nisou a Plzni, také YMCA Ústí nad Labem byla původně součástí YMCA Děčín. Šest let rovněž pracovala jako statutární zástupce YMCA v ČR na pozici hospodáře.
Třetí oceněnou v této kategorii byla paní Milena Šimsová, která se svými knihami Úzkost a naděje, V šat bílý oděni a Svět Jaroslava Šimsy zasloužila o zpracování části historie YMCA v ČR. Vzhledem k jejímu vysokému věku se nemohla předávání zúčastnit osobně a cena ji tak bude předána předsedou a generálním sekretářem YMCA v ČR přímo v Brně.
Ačkoli nám letos počasí nepřálo tolik jako loni, na atmosféru celé akce to nemělo větší vliv. Ba naopak, minimálně účastníci volejbalového turnaje dvojic byli rádi, že se tolik nezapotili a antuka tolik neprášila. Zvítězila mužská dvojice z YMCA Jindřichův Hradec, která ve finále zdolala smíšenou dvojici z YMCA Olomouc. Také ostatní páry si zahrály s velkou radostí a to je nejdůležitější. V sobotu dopoledne probíhaly všelijaké workshopy – dospělí i starší děti měli možnost si vyrobit originální stínítko z provázků a v druhém bloku se vyráběly originální malované tašky a trička. Hrál se již zmiňovaný turnaj ve volejbale, který se bohužel letos neobešel bez zranění, ba dokonce jedné nohy v sádře. Oproti tomu z ragby, které nám přijeli předvést ymkaři z Kralup nad Vltavou a kde by jeden zranění spíše čekal, vyšli všichni hráči ve zdraví.
Pro ty, kteří se rádi dotýkají nebe, tu byla také již tradiční lezecká stěna a nově také lezecká síť, kterou přivezli, nainstalovali a sami obsluhovali ymkaři z Jindřichova Hradce.
Po obědě se mohly menší děti zúčastnit Soběšínského desetiboje a užít si tak trochu něco podobného, do čeho se pak jejich rodiče a starší děti pustili odpoledne. Výhrou za luštění hádanek, střelbou z praku a flusačky jim byla hliněná medaile YMCA a stříbrná nebo zlatá fidorka.
Posilněni potřebnou dávkou cukru tak mohli volně přejít k fandění sedmi týmům, které se letos přihlásily do tradičního Soběšínského pětiboje. Síly se měřily ve čtyřech tradičních disciplínách – Trosečníci (jízda na pramicích po proudu a proti proudu řeky Sázavy), Otec Fura (lovení tajných indicií na vrcholku lezecké stěny), Závod na lyžích (štafeta v běhu na běžkách v čepici, šále a rukavicích) a Šifry. Tajnou pátou disciplínou byla letos štafeta v běhu po slepu s kelímkem vody, jehož obsah bylo třeba podle hlasové instrukce spoluhráče přelít do ešusu bez toho, aby se ho člověk jakkoli dotknul. Vyhrál ten tým, který první naplnil ešus až po okraj.
Kdosi do závěrečného hodnocení Setkání napsal: „Pětiboj – bylo úsměvné sledovat, jak to týmy berou vážně.“ Možná to bylo úsměvné, ale i obdivuhodné zároveň. Po večeři jsme se pak sešli u ohniště k předávání cen. Pětiboj letos poprvé vyhráli neveklovští – tedy tým Rodinný podnik. Moc gratulujeme! Následovalo tradiční zapalování ohně Velké rady, který pro nás nachystal Kamil Slezák spolu s dalšími statečnými muži. Sám zapaloval oheň pravdy a další tři letos ocenění dobrovolníci roku zapalovali postupně oheň krásy, pravdy, statečnosti a lásky. Díky těmto čtyřem ohýnkům se nám rozhořel oheň celý, tensingáři nám k tomu zazpívali a pak už se zpívalo dle chuti a hudebního repertoáru přítomných kytaristů.
Pro dospělé a mladé od 12 let připravil ještě na sobotní večer Jonáš Jirout noční bojovku, v klubovně se hrály deskové hry, v čajovně se podávaly čaje různého druhu a v jídelně se Radim Žárský zamýšlel nad tím, jak chutná YMCA.
Nedělní dopoledne bylo ve znamení tradiční nedělní bohoslužby, kterou si letos opět připravil Honza Blažek, předseda YMCA v ČR. Tradičním zpěvem Dál přece nejdete sami a vzájemným podáním ruky se všemi účastníky jsme celé Setkání uzavřeli. Krátce po obědě se tábor začal rychle vyprazdňovat, aut na parkovišti rapidně ubývalo, až zbyl jenom personál tábora v čele s panem Javůrkem, kterému moc děkujeme za výborný servis během celého víkendu.
A všem přítomným děkujeme za vytvoření milé atmosféry, která k Setkání tak neodmyslitelně patří a ze které můžeme čerpat sílu do dalších dní s Ymkou.
Kristina Ambrožová, foto: J. V. Hynek a Richard Šípek, vice fotografií naleznete na webu ymca.cz.
V pátek večer jsme měli opět tu čest ocenit 16 dobrovolníků roku 2016 z 8 různých kolektivních členů YMCA a 3 zasloužilé ymkaře, kteří se s námi podělili o svůj životní příběh, který s Ymkou prožili.
Byli to Tomáš Bedrník z YMCA Braník, který stál u vzniku této Ymky a dlouhá léta se podílel na vedení jejích aktivit především v oblasti kanoistiky, a Lidmila Kadlečková, která rovněž stála u vzniku jedné Ymky – tentokrát Ymky Děčín a velmi se zasloužila o její rozvoj i rozvoj dalších jejích poboček v Brništi, Cvikově, Bělé pod Bezdězem, Jablonci nad Nisou a Plzni, také YMCA Ústí nad Labem byla původně součástí YMCA Děčín. Šest let rovněž pracovala jako statutární zástupce YMCA v ČR na pozici hospodáře.
Třetí oceněnou v této kategorii byla paní Milena Šimsová, která se svými knihami Úzkost a naděje, V šat bílý oděni a Svět Jaroslava Šimsy zasloužila o zpracování části historie YMCA v ČR. Vzhledem k jejímu vysokému věku se nemohla předávání zúčastnit osobně a cena ji tak bude předána předsedou a generálním sekretářem YMCA v ČR přímo v Brně.
Ačkoli nám letos počasí nepřálo tolik jako loni, na atmosféru celé akce to nemělo větší vliv. Ba naopak, minimálně účastníci volejbalového turnaje dvojic byli rádi, že se tolik nezapotili a antuka tolik neprášila. Zvítězila mužská dvojice z YMCA Jindřichův Hradec, která ve finále zdolala smíšenou dvojici z YMCA Olomouc. Také ostatní páry si zahrály s velkou radostí a to je nejdůležitější. V sobotu dopoledne probíhaly všelijaké workshopy – dospělí i starší děti měli možnost si vyrobit originální stínítko z provázků a v druhém bloku se vyráběly originální malované tašky a trička. Hrál se již zmiňovaný turnaj ve volejbale, který se bohužel letos neobešel bez zranění, ba dokonce jedné nohy v sádře. Oproti tomu z ragby, které nám přijeli předvést ymkaři z Kralup nad Vltavou a kde by jeden zranění spíše čekal, vyšli všichni hráči ve zdraví.
Pro ty, kteří se rádi dotýkají nebe, tu byla také již tradiční lezecká stěna a nově také lezecká síť, kterou přivezli, nainstalovali a sami obsluhovali ymkaři z Jindřichova Hradce.
Po obědě se mohly menší děti zúčastnit Soběšínského desetiboje a užít si tak trochu něco podobného, do čeho se pak jejich rodiče a starší děti pustili odpoledne. Výhrou za luštění hádanek, střelbou z praku a flusačky jim byla hliněná medaile YMCA a stříbrná nebo zlatá fidorka.
Posilněni potřebnou dávkou cukru tak mohli volně přejít k fandění sedmi týmům, které se letos přihlásily do tradičního Soběšínského pětiboje. Síly se měřily ve čtyřech tradičních disciplínách – Trosečníci (jízda na pramicích po proudu a proti proudu řeky Sázavy), Otec Fura (lovení tajných indicií na vrcholku lezecké stěny), Závod na lyžích (štafeta v běhu na běžkách v čepici, šále a rukavicích) a Šifry. Tajnou pátou disciplínou byla letos štafeta v běhu po slepu s kelímkem vody, jehož obsah bylo třeba podle hlasové instrukce spoluhráče přelít do ešusu bez toho, aby se ho člověk jakkoli dotknul. Vyhrál ten tým, který první naplnil ešus až po okraj.
Kdosi do závěrečného hodnocení Setkání napsal: „Pětiboj – bylo úsměvné sledovat, jak to týmy berou vážně.“ Možná to bylo úsměvné, ale i obdivuhodné zároveň. Po večeři jsme se pak sešli u ohniště k předávání cen. Pětiboj letos poprvé vyhráli neveklovští – tedy tým Rodinný podnik. Moc gratulujeme! Následovalo tradiční zapalování ohně Velké rady, který pro nás nachystal Kamil Slezák spolu s dalšími statečnými muži. Sám zapaloval oheň pravdy a další tři letos ocenění dobrovolníci roku zapalovali postupně oheň krásy, pravdy, statečnosti a lásky. Díky těmto čtyřem ohýnkům se nám rozhořel oheň celý, tensingáři nám k tomu zazpívali a pak už se zpívalo dle chuti a hudebního repertoáru přítomných kytaristů.
Pro dospělé a mladé od 12 let připravil ještě na sobotní večer Jonáš Jirout noční bojovku, v klubovně se hrály deskové hry, v čajovně se podávaly čaje různého druhu a v jídelně se Radim Žárský zamýšlel nad tím, jak chutná YMCA.
Nedělní dopoledne bylo ve znamení tradiční nedělní bohoslužby, kterou si letos opět připravil Honza Blažek, předseda YMCA v ČR. Tradičním zpěvem Dál přece nejdete sami a vzájemným podáním ruky se všemi účastníky jsme celé Setkání uzavřeli. Krátce po obědě se tábor začal rychle vyprazdňovat, aut na parkovišti rapidně ubývalo, až zbyl jenom personál tábora v čele s panem Javůrkem, kterému moc děkujeme za výborný servis během celého víkendu.
A všem přítomným děkujeme za vytvoření milé atmosféry, která k Setkání tak neodmyslitelně patří a ze které můžeme čerpat sílu do dalších dní s Ymkou.
Kristina Ambrožová, foto: J. V. Hynek a Richard Šípek, vice fotografií naleznete na webu ymca.cz.