Duchovní úvod pronesený na Valném shromáždění YMCA v ČR, dne 16. září 2017
Pro dnešní zamyšlení jsem si vybrala text z listu Římanům,
přelomu 11. a 12. kapitoly.
„Jak nesmírná je hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti
i vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nevystopovatelné
jeho cesty! „Kdo poznal mysl Hospodinovu
a kdo se stal jeho rádcem?“ „Kdo mu něco dal, aby mu to
on musel vrátit?“ Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je
všecko! Jemu buď sláva na věky. Amen.
Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami
sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať
je vaše pravá bohoslužba. A nepřizpůsobujte se tomuto
věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste
mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé
a dokonalé.“
Scházíme se tady dnes proto, že jsme součástí společenství
YMCA a věřím tomu, že pro nás všechny je práce
v Ymce službou Bohu, ať jsme dobrovolníci či profesionální
zaměstnanci, ať máme zodpovědnost za činnost
celého kolektivního člena, nebo jen za jedinou aktivitu.
Pravou bohoslužbou podle apoštola Pavla je sami sebe
přinášet, jako živou, svatou a Bohu milou oběť. A proto
by i YMCA měla být živá, svatá a Bohu milá.
YMCA sice nespadá do oblasti, kterou studuje biologie,
ale přesto ji chci s živými organismy porovnat. Je-li živá,
měla by nést základní znaky živých organismů, kam patří
vnitřní organizovanost a struktura, přeměna látek zvaná
metabolismus, vnímavost, schopnost rozmnožování
a vývoj.
My všichni zde jsme zástupci jednotlivých vnitřních celků,
které tvoří poměrně složitou strukturu YMCA. Metabolismus
je dán tím, že využíváme možnosti, které nám
společnost nabízí, a produkty naší činnosti společnosti
dáváme.
Vnímavost je schopnost organismů přijímat podněty
z prostředí a reagovat na ně. I to je smysl a cíl mnoha
našich činností. K rozmnožování YMCA v ČR právě
dochází dělením některých kolektivních členů.
Nejzajímavějším znakem je pro mne vývoj. YMCA dnes
rozhodně není stejná, jako byla loni, před dvěma lety či
dříve. S velkou radostí pozoruji možná mírný a nenápadný,
ale každodenní a trvalý posun.
Původní význam slova svatý znamená Bohem oddělený
od ostatního světa a zprostředkující jeho poznání. Aby
byla naše oběť svatá, vyzývá nás apoštol Pavel, abychom
se nepřizpůsobovali tomuto věku, ale proměňovali se
obnovou své mysli, abychom mohli rozpoznat, co je vůle
Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.
To je výzva pro nás a naši práci dnes i každý další den.
Zda ji YMCA i Bohu milá nemohu s jistotou říci, ale pevně
tomu věřím.
Pane Bože, děkuji Ti za naše společenství. Věřím ti, že
jsi nás stále provázel v naší činnosti v minulém roce
a prosím tě o to, aby i dnešní shromáždění bylo pravou
službou Tobě.
Markéta Doušová, 1. místopředsedkyně YMCA v ČR