Téma čísla, a tedy název tohoto článku,
může být pochopen dvojznačně, nejprve tedy
vysvětlení... Pokud by zněl název Organizace
YMCA, mohl by čtenář nabýt dojmu, že v něm
půjde o informace o organizaci – spolku
jako takovém. Proto nese název Organizace
v YMCA, protože je úvahou nad tím, jak je
YMCA organizovaná, strukturovaná, jak je tedy
v Ymce pojímána oblast organizace, vnitřního
uspořádání, procesů a podobných technických
aspektů nutných k existenci...
Podstatou jakékoliv organizace v tomto smyslu je vlastně
dohoda. Organizace je opak chaosu. Jiným slovem je
to tedy vnitřní řád, kterým se lidé řídí, aby si navzájem
nepřekáželi, ba co víc, aby vznikly synergické efekty, které
zajistí co možná nejefektivnější řízení, využití lidských
i finančních zdrojů, organizace práce a všech hlavních
i podpůrných činností. Organizaci v tomto smyslu tedy
můžeme přirovnat k lešení nebo konstrukci, která drží
stavbu, či ještě lépe k nějaké kostře, která má podpírat
celé tělo.
Nevím, jestli je tato teorie stále platná, ale kdysi před 25
lety jsem se učil, že sociologie rozlišuje 4 stádia existence
organizace: 1. hnutí, 2. organizaci, 3. instituci, 4.
rozpad. Má se za to, že každý subjekt prochází těmito
fázemi vývoje – hnutí se postupně začne organizovat,
k nadšení se přidává snaha o hledání efektivnějších
postupů, jednoho dne však začne kostra tuhnout a organizace
zkostnatí do instituce. Ta žije pro sebe samotnou,
ztrácí ze zřetele své původní poslání i odvahu a nadšení
hnutí i efektivitu organizace a chladně nespěje nikam jinam,
než k rozpadu.
Podle hlasování v naší anketě na webu Proteinu si YMCA
vede následovně:
Samozřejmě, že to nelze brát vážně, není to žádný reprezentativní
výzkum a dopředu jsem věděl, že recesisté
budou s radostí klikat na poslední možnost. Je tedy
milé, že nejvíc hlasů dostalo hnutí a můžeme tedy říct,
že nadšení přece jen z ymkařů srší. Instituce má nejméně
a to je také dobrý signál. Více asi nemá smysl hlasování
komentovat. Budeme-li usilovat o to, abychom se
neustále pohybovali v rozmezí prvních dvou fází, pak se
nemusíme budoucnosti bát.
S těmito pojmy se můžete setkat i v následujícím článku
z roku 1939, nebudu tedy rozebírat podobné myšlenky,
které jsou v něm obsaženy, jen si dovolím konstatovat,
že jsou stále platné, což asi není u ymkařských zdrojů
překvapující. :-)
Vezmeme-li strukturu organizace zdola, pak skupina
činných členů tvoří samostatného kolektivního člena
(lokální Ymku), ty mají své zástupce v ústředním výboru
YMCA v České republice, nejvyšším orgánem je valné
shromáždění YMCA v ČR. Jednotlivé národní Ymky se
sdružují v regionálních aliancích YMCA (naše patří do
YMCA Europe) a regionální aliance tvoří světovou alianci
YMCA (WAY).
V nedávném hodnocení kvality CAF, které jsme absolvovali,
jsme v oblasti, která by se dala nazvat organizací
a která zahrnovala řízení a procesy získali 79 a 84 bodů
(ze 100) na úrovni celku a 69 a 48 bodů na úrovni kolektivních
členů (lokálních Ymek). Z tohoto úhlu pohledu
můžeme konstatovat, že to není tak špatné, že tedy rozhodně
máme ještě co zlepšovat, ale na druhou stranu
nejsme byrokratickou institucí. V každém případě je třeba
se ale zabývat procesy na úrovni kolektivních členů, které
měly za všech sledovaných oblastí hodnocení nejnižší.
Organizace organizace :-) by tedy měla být dostatečně
silná, aby ji držela pohromadě a podporovala její hlavní
činnost, na druhé straně musí být dostatečně volná,
aby se v ní dalo dýchat. Toto napětí je zdravé, nutí nás
být neustále ve střehu před hrozbou jednoho i druhého
extrému a proto je skvělé, že máme minitým organizace
v rámci Komise pro rozvoj, která se snaží udržet naši
kostru pevnou i pružnou.
Jaroslav V. Hynek, grafika: autor textu