Nevím, jestli vás titulek povzbudil ke čtení
dalšího, na první pohled delšího, textu.
Neváhejte, je velmi zajímavý. Optika pohledu na
Ymku z roku 1963 ukazuje, jak se ideologicky
proměňuje pohled na skutečnosti. To, co
chápeme jako pozitivum, je tu bráno jako
negativum a opačně. Nad druhou stranu nám
některé formulace mohou dnes připadat jako
vyznamenání. Navíc se dozvíte i řadu novinek.
••••••••••••••••••••••••••••••••
Národní archiv
Číslo fondu: 491
YMCA – Křesťanské sdružení mladých mužů
1921–1951
inventář
Číslo pomůcky: 424
Zpracovala: Bubeníčková R.
Praha 1963
••••••••••••••••••••••••••••••••
Sdružení YMCA v Československu /Young Men‘s
Christian Association/ vzniklo po první světové
válce v době politických a sociálních
převratů. Sami o sobě říkají: „YMCA vznikla
z úsilí malé skupiny lidí, patřících k různým
církvím a nebo stojícím mimo církev,
kteří podlehli běžnému náboženskému indiferentismu
a chtěli uplatňovat slovem i životem
náboženské přesvědčení. Jest tedy YMCA
v Československo křesťanské hnutí mladých
lidí… a kulturním a výchovným programem,
jejž uplatňuje v českosl. Společnosti. 1/
YMCA tědy měla podchycovat tu část buržoasní
a maloburžoasní inteligence a studenstva,
pro kterou zkompromitovaný klerikalismus
již nemohl být únosným programem a světovým
názorem. Přizpůsobením se době bylo pak
různou kulturní, společenskou, sportovní aj.
činností působeno pod pláštěm modernosti
a nestranickosti i na náboženské indiferentní
vrstvy k jejich tzv. „křesťanské obrodě“.
YMCA se tedy snažila novou formou činnosti
zamezit narůstání aktivního bezvěreckého
hnutí, které často stálo, a i v současné
době stojí, na základech vědeckého socialismu
a politicky spolupracuje s komunistickým
hnutím. YMCA svou činností přispívala
k ochraně kapitalistického pořádku.
Ihned v prvních letech po válce
rozcházeli se mladí lidé s katolickou církví.
Byla to akce skutečně masová a vystoupení
z církve bývalo pak prvním krokem k rozchodu
s náboženským světovým názorem vůbec
a k příklonu k těm, kteří bojovali proti
zkostnatělé minulosti, za nový řád světa –
k revolučním levicovým skupinám v politickém
životě. Buržoazie, aby tomu zabránila,
horlivě podporovala všechny spolky a společky,
které nasazovaly lidu brýle křesťanské
morálky a apolitičnosti.
Takovou organizací měla být i YMCA, která
vystoupila s programem t. zv. „Křesťanské
obrody“. Volání po křesť. obrodě mělo velkou
oporu i u tehdejšího presidenta T. G. Masaryka,
který byl odpůrcem ateismu a vřele
proto podporoval myšlenku reformovaných
církví. Není tedy náhodou, že YMCA viděla
v Masarykovi veliký vzor /později, po r. 1945
i v ministru zahr. věcí J. Masarykovi/ a že
její největší tábor nesl Masarykovo jméno.
Z toho, co již bylo uvedeno, je zřejmé, jaký
byl ideový podklad pro práci s činnost
YMCY. Jejím cílem bylo křesťanské pojetí
praktického života a proto se zaměřovala
hlavně na výchovu k denní praxi. YMCA žádala
sice od svých členů křesťanskou uvědomělost,
ponechávala však jejich soukromému
rozhodování, kterou církev volit, nebo chtějí-li zůstat mimo církev. YMCA měla sbližovat
lidi, zvláště mládež v křesť. duchu, její
zásadou bylo nemíchat se do žádných sporů,
zachovávat loyálnost k obci, spoluobčanům
i ke státu. Prohlašovala se za spolek nepolitický,
jenž chce uplatňovat v denním životě
mírumilovnost, střízlivost, péči o zdraví,
mravnost a křesť. život. Vyžívala se na
těchto úsecích: tělovýchovném, společenském,
intelektuálním, mravním a hlavně náboženském.
2/
Tím, že YMCA propagovala svou apolitičnost,
zařazovala se politicky, neboť apolitičnost
ve skutečnosti není možná. Tím že „nezasahovala“
do politiky, mlčky schvalovala protilidovou
politiku tehdejší vládnoucí třídy
– buržoazie.
Dříve než u nás vzniklo totiž hnutí YMCA
v Anglii a v Americe. Zde vzniklo už koncem
19. Stol. Z úsilí udržet křesťanskou víru
a křesť. názor na společnost, která v důsledku
průmyslové revoluce se orientovala positivisticky
a materialisticky. Odtud se toto
hnutí rozšířilo i do ostatních evropských
zemí i k nám; od r. 1917 pracovala americ.
YMCA v čs. Armádě na Sibiři a sní přišla v r.
1919 na pozvání T. G. Masaryka do ČSR. Až do
r. 1921 byla práce YMCY zaměřená hlavně na
armádu /byla zřizována tvz. Vojenská zátiší
a to právě za hranicemi – v Itálii, Francii
a Rusku/, aby prý byl „zdolán nejen sociální
a mravní rozvrat poválečných let, ale ukázaly
se i nové cesty výchov do života.“ 3/
První počátky práce mezi civilním obyvatelstvem
byly vesměs tělovýchovného směru
a teprve později se rozvíjela další činnost.
YMCA propagovala, zejména mezi mládeží
aktivní pěstování sportu, moderní směry
v lehké atletice, míčové hry /např. odbíjenou,
košíkovou, pálkovanou/, nové směry
v plování a v gymnastice. Zaváděla stálé
letní tábory pro prázdninovou rekreaci
mládeže 4/, ne ovšem mládeže dělnické.
V táborech, sanovaných státními prostředky,
trávily odpočinek děti z tzv. lepších
rodin, především z řad inteligence a střední
buržoazie.
YMCA orientovala svůj zájem nejprve na
vysokoškolské studenty, pro jejichž potřebu
byl vybudován studentský domov v Praze Na
Slupi. V dubnu 1921 byl ustanoven v Praze
Ústřední výbor, který se stal nejvyšším
orgánem YMCY v ČSR. Současně se v různých
místech republiky organizovala místní
sdružení YMCA /např. v Praze, Brně, Bratislavě,
Liberci, Českých Budějovicích, Kladně,
Hradci Králové, v Kroměříži, Znojmě, Plzni,
Banskej Bystrici, v Lučenci./ Budovy a ostatní
zařízení pro tato sdružení /hřiště, lehkoatletické
dráhy atd. byly vybudovány za
vydatné pomoci americké YMCY, která přispěla
v době první republiky částkou 1.794.600
dolarů, tj. 53,888.002 Kč /přepočítáváno v r.
1946/. 5/ I tato skutečnost měla pochopitelně
značný vliv na to, že YMCA propagovala
u nás praktický amerikanismus.
Budovy YMCA sloužily především jako úřadovny,
dále v nich byly svobodárny pro
mladé lidi, klubovny pro zájmovou činnost
mládeže a dospělých, v nichž se pořádaly
různé besedy a přednášky, kurzy cizích řečí
atd., tělocvičny a restauranty /kafeterie/.
Prostředky pro financování své činnosti
získávala YMCA jednak ze zahraničí, dále
subvencemi růz. ministerstev, provozem ve
svých klubovnách, kafeteriích, svobodárnách
a letních táborech.
Čs. YMCA byla stejně jako YMCA v jiných státech
členem Světového výboru YMEK se sídlem
v Ženevě, kde byla zastoupena čtyřmi
delegáty.
Pro zajímavost uvedu jak vypadala organisace
YMCY v r. 1928:
12 místních sdružení / Praha, Brno, Bratislava,
Kladno, Hradec Králové, Liberec, Kroměříž, Znojmo, Lučenec, Bans. Bystrica,
Rakovník, Čes. Budějovice/ a Ústřední
výbor v Praze.
Agendu mís. Sdružení i Ústředí vedli po
stránce programové i administrativní placení
sekretáři. S nimi pracovaly v každém
místním sdružení místní výbory, jejichž členové
byli jmenováni Ústř. výborem na návrh
míst. Sdružení. Místní výbory spravovaly
jmění příslušného sdružení, ve svém rozhodování
však byly vázáni směrnicemi Ústř.
výboru a usneseními výročních sjezdů YMCY.
K YMCE bylo dále přičleněno:
6 sdružení Akademické YMCY
170 sdružení Svazu českobratrské mládeže
evangelické
32 sdružení Svazu mládeže Jednoty Chelčického
103 sdružení Svazu slovenské mládeže evangelické
20 sdružení Svazu polské mládeže
220 sdružení Svazu mládeže česko-slovenské
Celkem sdružovala YMCA 19.978 členů, do
tohoto čísla však není zahrnut studentský
domov Na Slupi, který tehdy měl 2.968 posluchačů.
6/
Takto v podstatě vypadala organisace YMCY
v předmnichovské republice i pro r. 1945,
kdy zřejmě se poue omezil počet připojených
církevních svazů. 7/
V r. 1938, když byl vytvořen samostatný
slovenský stát, osamostatnila se i slovenská
sdružení YMCY, bylo vytvořeno slovenské
ústředí v Bratislavě a vypracovány samostatné
stanovy slovenské YMCY. V r. 1943
byla další činnost YMCY zakázána. Do jejích
budov se většinou nastěhovaly německé úřady
Hitlerjugend, stejně tak do letních táborů;
majetek byl značně zpustošen. V této době
byl též skoro všechen archivní materiál
zničen. V žádosti o subvenci z r. 1945, adresované
Fondu národní obnovy v Praze uvádí
YMCA válečné škody za 14,018.115
Kč /přepočítáno podle cen z r. 1945/. 8/
Po osvobození YMCA obnovila svou činnost.
Ideový základ pro její práci zůstal
v podstatě stejný, neboť jak uváděla YMCA
v různých žádostech o subvence, zprávách
o činnosti, válka prý přinesla mnoho mravní
a sociální bídy. Obrovské revoluční změny,
a to nejen ve státní a společenské, ale
i změny v samém myšlení společnosti, ideovou
a programovou základnu YMY nijak nepoznamenaly.
Byla a zůstala nadále organisací
odtrženou od lidu a byla zejména dělnické
třídě, která se v těchto chvílích chápala
moci, úplně cizí. Osou její činnosti byla
i nadále otázka křesťanskosti a křesťanské
morálky, i když ne už tak zdůrazňována.
Činnost YMCY po osvobození se orientovala
na určité oblasti praktické sociální činnosti,
jako např. pomoc válečným zajatcům
a uprchlíkům, poskytovaná ve formě přístřeší,
stravy, šatstva atd, dále pomoc válečným
sirotkům – tzv. Foster Parent‘s Plan
for War Children, Inc.9/; ubytování studentů
a zaměstnanců různých podniků, kteří byli
bez přístřeší. Postupně otevírala i letní
tábory, které bylo nutno předem opravit,
vybudovala nový letní tábor Kounice na
Sázavě.
Tyto akce YMCY, podobně jako v předválečném
období byly financovány z vlastních
výtěžků YMCY, ze subvencí a též ze zahraniční
pomoci americké YMCY /zásilky potravin,
šatstva, sportovních potřeb i finanční
pomoc, která do konce roku 1950 činila
6,996.265,30 Kčs. 10/
Jako v předmnichovské republice, tak po roce
1945 byli vysíláni do ČSR američtí poradci,
aby pomáhali československé YMCE v práci
a dohlíželi na využití zahraniční pomoci.
To byl jeden ze způsobů, jak k nám v poválečné
době pronikaly vlivy amerického způsobu života, zejména v ideologické oblasti,
neboť YMCA neopomenula při každé vhodné
příležitosti vyzdvihnout „nezištnou pomoc
amerických přátel“.
V roce 1948 došlo v naší republice k očistě
v politickém i veřejném životě. Konečně
mohla být uskutečněna myšlenka jednotného
mládežnického hnutí a jednotné tělovýchovy,
která se zrodila v samých začátcích národní
a demokratické revoluce. YMCA byla v té
době útvarem, který se přežil, který v podmínkách
budování socialismu neměl již absolutně
žádné místo. Nová společnost si našla
jinou morálku než byla morálka křesťanská
– morálku socialistickou. Hlásat apolitičnost
v době revolučního rozmachu, aktivního
uplatnění tvůrčích schopností, budování
základů nového života, bylo směšné. Činnost
YMCY v posledních letech existence je pouhé
zkomírání. Snaží se organisovat letní
tábory, snaží se organisovat klubovní činnost.
Nemůže ovšem držet krok s takovými
masovými organisacemi jako je ROH, ČSM
a PO, jejichž program je živý a prostředky
nesrovnatelně větší.
V roce 1951 se YMCA jako spolek likvidovala,
její majetek částečně přešel do vlastnictví
ROH, ČSM, PO a národních výborů, v jejichž
rukou byla i ideová a politická výchova
mládeže.
Charakteristika fondu.
Zachovaný archivní materiál je pouhým
torsem původní registratury YMCY. Většina
materiálů z předmnichovské republiky byla
za okupace Gestapem zničena. Ani materiál
z let 1945–1951 není úplný, např. chybí jakýkoliv
materiál týkající se likvidace YMCY,
i osobní spisy jsou ojedinělé.
V roce 1960 byl fond YMCY převzat do Státního
ústředního archivu ze spisovny ČSM.
Byl neuspořádaný, na dokumentech nebyly
ani signatury ani jiné označení. Ze zachovaného
materiálu značná část neměla cenu jako
archivní materiál /např. velké množství běžných
účtů, různé upomínky o placení dlužných
částek/ a byla skartována. Ponechán
byl materiál, který nějakým způsobem objasňoval
činnost a organisaci YMCY, souvislost
s veřejným a politickým životem a osobní
spisy. Materiál byl uspořádán do věcných
celků a každý věcný celek se stal inventární
jednotkou. Uspořádaný fond obsahuje
24 inventárních jednotek, které jsou uloženy
v 7 kartonech.
Skartaci provedli pracovníci I. oddělení
soudr. Frant. Štěpán a soudr. Růžena Bubeníčková,
uspořádání materiálu, jeho inventarizaci
provedla a úvod napsala soudr.
Růžena Bubeníčková.
Praha, 31. ledna 1963 R. Bubeníčková
1/ YMCA, 1, brožura „YMCA v prvním desetiletí“
2/ YMCA, 1, brožura „Co je a co chce YMCA v ČSR“
3/ YMCA, 1. Zpráva o vzniku a činnosti YMCA
v ČSR
4/ První tábor byl založen r. 1921 na Sázavě,
1922 na Oravě a postupně přibývaly další; celkem
měla YMCA 14 letních táborů, Viz YMCA, 13. Letní
tábory YMCA
5/ YMCA, 7, žádost Y. z 14. 11. 1946 berní správě
o osvobození od dávek z majetk. přírůstku
6/ YMCA, 12-Subvence, žádost Y. min. školství
o subvenci r. 1929
7/ Žádný materiál o těchto otázkách se nezachoval,
dá se tak usuzovat pouze z korespondence
mezi Ústředím a místními sdruženími, které tvořili
YMCU po r. 1945
8/ YMCA, 12-Subvence, r. 1945
9/ YMCA, 20, Likvidace sdružení YMCA
10/ YMCA, 11, pomoc mezinár. výboru čs. YMCE po
r. 1945
Doslovný přepis včetně gramatiky J. V. Hynek