Skoro u četníka ze Saint Tropez

Češi na Valném shromáždění YMCA Europe

Zprvu nejzajímavější je lokalita, která je jako vždy ohlášena na závěr předchozího Valného shromáždění YMCA Europe. Letošním centrem jednání rodiny evropských Ymek se stalo letovisko Sanary-sur-Mer na Azurovém pobřeží, konkrétně Centre Azur francouzské Ymky.


Na Valné shromáždění se můžeme dívat z různých úhlů. Nebude určitě na škodu alespoň některé zmínit. Za prvé, je to vrcholný orgán, který rozhoduje o tom, jakým směrem se bude YMCA Europe ubírat. Za druhé, je to příležitost k setkání s přáteli a k poznání nových kolegů.
Za třetí, je zde možnost dozvědět se o různých aktivitách a iniciativách na celoevropské i národní úrovni a posbírat cenné zkušenosti. A konečně, i místo, kde se Valné shromáždění koná, není zanedbatelné. A to v případě Sanary-sur-Mer skutečně nebylo.

Vezmeme-li to od konce, Sanary-sur-Mer je typické prázdninové místo, které musí být zejména v srpnu přelidněno. I proto jsem byl rád, že jsme se zde sešli koncem května. Hned první den, ještě před oficiálním zahájením jsme vyrazili poznávat místní krásy a mezi nimi pochopitelně vyčnívalo moře. To má pro suchozemce zvláštní kouzlo a je dokonalým magnetem.

Zvláště tak krásné moře, jaké nabízí Francouzská riviéra. I když místní teplotu moře v tomto období odhadovali na 16–18 st., což tak trochu připomíná novoroční otužilecké plavání ve Vltavě, od svižné koupele nás to neodradilo. Na Sanary-sur-Mer je asi nejzajímavější přístav s množstvím větších či menších lodí. A také atmosféra. Jeden by se asi nedivil, kdyby se tu najednou zjevil četník z nepříliš vzdáleného St. Tropez. Každopádně při první procházce nemohla chybět zmrzlina a ulamování bagety na utlumení probouzejícího se hladu.

Samotné jednání Valného shromáždění mělo několik výrazných momentů. Určitě mezi ně patřila vize generálního sekretáře světové Ymky Carlose Sanveeho. Uvažoval mimo jiné o době, kdy bude YMCA slavit 200 let od svého založení. Vždyť je to jen 25 let, že.

Neméně důležitá je starost o zdraví jednotlivých národních Ymek, která je předmětem práce komise Movement Strengthening Committee of YMCA Europe. Jednoduše řečeno, komise nabízí pomocné nástroje těm, kteří na tom nejsou zrovna nejlépe, a to v různých oblastech jejich práce. Takovým nástrojem je např. sebehodnotící dotazník – něco na způsob našeho miniCAFu – z něhož lze po vyplnění vyčíst, kde bota tlačí nejvíc a co je potřeba opravit.

Nesmírně zajímavá byla skupinová práce na definování silných a slabých stránek Ymky Europe, aneb definování toho, co funguje a co se naopak tolik nedaří. Průběžně docházelo k obměně skupin, aby se nasbíralo co nejvíce postřehů. Uznání patří pracovníkům Ymky Europe za to, že všechny podněty posbírali a již následující den byly součástí zprávy generálního sekretáře Juana Simoese. Nesmím zapomenout ani na prezentaci nedávno vzniklé evropské skupiny pro PR a vnější komunikaci, na jejímž vzniku se česká YMCA výrazně podílela.

Mezi formální úkony patřila diskuse a následné schválení, ale také neschválení některých úprav stanov, volba členů tzv. nominační komise, která se stará o výběr kandidátů na funkce ve výkonném výboru, a pochopitelně představení finančních výsledků. Řeč byla i o akci YMCA 175 v Londýně, včetně představení největších hvězd programu.

Mimo oficiální jednání se čile diskutovalo, vyprávělo, vyměňovali se zkušenosti a také – protože jsme byli ve Francii – dobře jedlo a pilo. Některé země prostě mají tento dar. Jedinečným důkazem byl závěrečný francouzský večer, který se celý točil kolem jídla a pití. Bohužel teprve po příjezdu zpět mě napadlo, že bych místního kuchaře pozval na brigádu do Soběšína. Nu, třeba někdy jindy.

Za zmínku stojí ubytování v Centre Azur, které jsme si vybrali. Jako jedni z mála jsme spolu se slovenskými kolegy zvolili bungalovy, což jsou po bližším prozkoumání stany na betonovém základě se dvěma ložnicemi, každá se dvěma lůžky. Asi o tento zdaleka nejlevnější typ ubytování nebyl takový zájem, takže jsme nakonec každý měli ložnici sami pro sebe. Vlastně to byl takový stanový jednolůžkový pokoj.

Příští Valné shromáždění YMCA Europe nenašlo hostitele, a tak se uskuteční v druhém sídle evropské Ymky, v Bruselu. Mimochodem, pro našeho výborného zástupce ve výkonném výboru, Štěpána Černého, to bude poslední v jeho funkci viceprezidenta. On sám to považuje za skvělou zkušenost a byl by rád, kdyby česká stopa zůstala ve výkonném výboru zachována. Přijme někdo tuto výzvu?

P. S. Kdyby měl někdo zájem o materiály z Valného shromáždění, a to včetně prezentací, napište mi, zařídím.

Vojtěch Rálek, generální sekretář YMCA v ČR, foto: autor textu