(Poslání Dra Johna Motta sekretářům Ymky.)
Cestujeme-li dnes po Americe i v jiných zemích, potkáváme
mnohé, kteří žijí v ovzduší pesimismu. Pesimism,
ať už jej posuzujeme podle jeho projevů, či podle jeho
následků, je chorobou, a kdekoli se s ním setkáme v nás
nebo mimo nás, musíme s ním bojovati, jako s každou
jinou chorobou. K úspěšnosti tohoto boje poslouží nám
seznání příčin pesimismu. Beze sporu jednou z příčin
je všeobecná nervová a tělesná reakce, jež následovala
po úžasném a do nemožnosti dovedeném napjetí lidstva
v posledních létech. Je to tudíž zjev světový. – Máme
se však naučiti tomu, abychom nikdy neřídili svůj vnější
výraz a chování dle svého stavu tělesného nebo dle
duševních nálad, ale dali se spíše vésti svými neproměnnými
vysokými ideály a spolehlivými vůdčími zásadami.
Pesimism je většinou způsoben osamoceností. Osamocenost
je často jen jiný výraz pro nevědomost anebo často
velmi kusou znalost plné skutečnosti. Jestliže lidé jsou
v některém bodu odříznuti od úplné pravdy, jaký div, že
to působí nepříznivě na jejich názory a nálady. Zajme-li
se člověk většinou temnotou, stane se obyčejně skutečným
pesimistou. Někteří stávají se pesimisty, poněvadž
nemají dostatečného světového rozhledu. V dobách jako
je naše je velmi prospěšné připamatovati si, že ve všech
organisacích náboženských i světských, ve všech vládách,
a u všech národů lidé prožívají podobné krušné
a pokusné zkušenosti jako my, a že tyto zkoušky bývají
současně velkým prospěchem. Nedostatečně široký
rozhled způsobuje pesimism. Emerson pravil, že pravou
naukou života je odposlouchati od století to, co mluví
v protikladu k hodinám. – Pohlédněte jen dosti hluboko
do minulosti, a uvidíte tam temnější a zmatenější dny,
než jsou ty, které prožíváme. Nebo pohlédněte dosti do
předu do budoucnosti, do dnů nevyhnutelného triumfu
Kristova a jeho Pravdy, a uvidíte, že bude nemožné vzdáti
se nástrahám pesimismu. V této otázce nejvíc rozhoduje
naše životní filosofie. Domnívá-li se člověk čestně, že
temno je silnější světla a že nenávist je silnější lásky, jistě
se stane pesimistou. My však na štěstí známe Krista,
a proto se můžeme oddati takového filosofii.
A konečně, dle mého soudu základní příčinou pesimismu,
jakožto všeobecné rozčarující slabosti, je nedostatek
přemýšlení o Bohu. Nikdo nemůže otevřeně a čestně
usuzovati o vznešenosti a plánech Boží moci – a zároveň
byti pesimistou. –
Časopis YMCA, 1/1923, str. 20, doslovný přepis včetně
gramatiky, foto: archiv YMCA