Vzpomínám na okamžik, kdy na podzim roku 1946 mě
tatínek přivedl do Ymky v Praze na Poříčí do chlapeckého
oddělení. Od té doby jako člen skupiny Pravda jsem
pravidelně každou sobotu chodil na setkání s dalšími
kamarády v Ymce.
Odpoledne začínalo v tělocvičně, pak
pokračovalo na běžecké dráze, poté jsme plavali v bazénu,
od té doby miluji plavání. Nakonec jsme se setkali
v pátém patře u krbu a starší chlapci nám vysvětlovali
obsah krásné Kiplingovy básně Když a některé zákony
Starého zákona. Protože v té době bylo málo jídla, bylo
na lístky, jednou za měsíc jsme pořádali tzv. žranice. :-)
Každý něco přinesl od maminky z domova a všichni jsme
si udělali hostinu a užívali si.
Pochopitelně jsem odebíral i časopis Krb, kde jsem
se seznamoval se zásadami gentlemanského chování,
kterého jsem vyznavačem do dneška. Nemohu zapomenout
i na letní tábory, jako byl Kumr, Vlčice, Nižbor
nebo Sázava. Jsem hrdý, že i na těchto letních táborech
jsem se zúčastnil olympiád a jednou jsem vyhrál soutěž
v pokřicích. :-)
Na Ymku nemohu nikdy zapomenout, byly to krásné
chvíle a vzpomínám i na tragickou situaci, kdy v roce
1948 přišli mladí komunisté/svazáci a Ymku zrušili jako
západní protisocialistické sdružení.
Jsem moc rád, že na mne Ymka nezapomněla, stejně
jako já na ni, a v březnu 2018 mě její zástupci jmenovali
čestným ambasadorem Ymky.
P. S. Přikládám foto pro vzpomínku.
Jan Přeučil, 21. 4. 2020, jsem vždy vždy 1. zleva :-)