YMCA v České republice se zúčastnila
mezinárodního výzkumu, který se zabýval
hodnotami mladých lidí.
Zapojeny byly také jiné organizace dětí a mládeže z České
republiky a Slovenska. Mimo ně průzkum probíhá také
v neorganizované veřejnosti, aby bylo s čím srovnávat.
Dotazník byl rozeslán náhodně vybraným 500 členům
YMCA od 15 do 29 let, stejně tak v jiných organizacích...
Výzkum tak zajistil obrovskou spoustu dat, které budou
badatelé různého druhu zkoumat léta...
Výzkum realizovala Slovenská rada dětí a mládeže, Čes- ká rada dětí a mládeže spolu s odbornými institucemi a za podpory Erasmus+.
Nicméně, zkusme se podívat na některé výsledky
a zamyslet se nad pár (z mnoha desítek) grafy, které
výzkum přinesl.
Všechny prstencové grafy jsou srozumitelné, i v černobílém
provedení, grafy se čtou vždy (dle hodin) od 12
směrem k 1 hodině – v tomto pořadí je i legenda. Pokud
by vám to přece jen dělalo potíže, zvu vás na web časopisu Protein – tedy protein.ymca.cz, kde najdete v sekci
PDF celé číslo v barvě, případně v klasické elektronické
podobě.
Vidíme rozložení vzorku respondentů – členů YMCA.
Podobně reprezentativně je zastoupeno i rozložení ymkařů
z Prahy, Čech a Moravy. U vzdělání musíme mít na
zřeteli, že jde o věkovou skupinu od 15 let, čili ukončení
střední, případně vysoké školy řadu z nich teprve čeká.
To, co je pro nás už možná zajímavé, je údaj o délce působení v organizaci (tedy v našem případě v Ymce).
Můžeme si všimnout, že rozložení je v podstatě rovnoměrné
a je příjemné zjištění, že i v takto mladém věku
se daří členy zaujmout na delší – třeba i podstatnou část
jejich dosavadního života. Další prstenec – Míra aktivity
v organizaci – však už nabízí i určitou výzvu – jak zaktivizovat
25 % spíše pasivních a 12 % velmi pasivních
členů. Samozřejmě jde o subjektivní sebehodnocení bez
nějakých přesně daných kritérií, ale jako impulz k zamyšlení
nám to určitě posloužit může. Pokud se to podaří,
hned můžeme mít o několik dobrovolníků více. :-)
Velmi zajímavou informací je údaj o vzdělání rodičů našich mladých respondentů. Na první pohled bychom se mohli vylekat, že jsme organizací pro elitu, protože výrazně přesahuje běžný průměr ve společnosti, podíl vysokoškolské vzdělání činí v ČR něco přes 20 %. Ale je nutno vzít v potaz skutečnost, že YMCA neorganizuje aktivity výhradně pro své členy, ale naopak vede členy k tomu, aby organizovali aktivity i pro nečleny, z čehož plyne, že aktivit YMCA se účastní mnohem širší spektrum obyvatel.
Další graf už má jinou podobu, Je z něj patrné, že členové YMCA jsou ve srovnání se vzorkem obecné populace v řadě otázek více uvědomělí, někdy i o více než 20 % bodů, tedy členství má smysl, což dokládá i další graf.
Z něj můžeme vidět i to, že čím déle je člověk členem
YMCA, tím více na sobě zakouší přínos pro svůj život.
Stejnou kvalitu můžeme sledovat i v dalším grafu – čím
delší členství – tím uvědomělejší postoj. Prostřední dvě věkové kategorie jsou víceméně zpravidla mezi těmito
dvěma krajními polohami, což lze interpretovat právě
jako pozvolný vliv výchovně vzdělávacího programu
Ymky na osobnost jedince. Přesně stejný výsledek přinesla
i otázka na účast ve volbách. Zkrátka to, o co se
v Ymce snažíme, není z tohoto pohledu zbytečné – nese
to ovoce.
Jako poslední jsem zařadil graf, který výzkumníci nazvali
nehezkým slovem duchovno, ale proč ne... Při přípravě
výzkumu byly velké obavy, že otázky na duchovní témata
zablokují, až urazí některé respondenty, ale přitom si
všichni uvědomovali, že řada hodnot má duchovní povahu,
takže z toho byl určitý oříšek. Za finální řešení by se
nemusel stydět ani král Šalomoun – v organizacích, kde
se nepředpokládal výrazný odpor proti duchovním otázkám,
dostali respondenti o jednu baterii otázek navíc.
A teď už zpět k uvedenému grafu. Je tu srovnání běžné
populace se členy Ymky. Rozdíl je patrný na první
pohled, přesto vidíme, že pokud se průměr
odpovědí členů YMCA pohybuje kolem 50 %, tak to
znamená, že část z nich se pohybovala mezi 90 až 100 %
a jiní i mezi 0 až 10 % (a samozřejmě všude mezi tím. to
vypovídá o tom, že YMCA není jen pro věřící, že v Ymce
se dobře cítí společně lidé věřící i lidé, kteří víru hledají
nebo ani nehledají, ale prostředí Ymky je jim – třeba právě
z důvodu zastávaných hodnot – sympatické.
Pokud se podíváme na jednotlivé výroky, ke kterým
se měli respondenti vyjadřovat, pak u některých z nich
můžeme opět najít prostor pro přemýšlení nad možným
zlepšením nabídky v našich aktivitách, která by vedla k
většímu naplnění uvědomovaných i neuvědomovaných
potřeb ymkařů.
Na závěr bych chtěl poděkovat všech členům – respondentům
za zodpovězení dlouhého dotazníku, všem
sekretářům, kteří měli výzkum na starosti v jednotlivých
Ymkách. Výsledkům výzkumu jsme se již na některých
fórech Ymky věnovali a určitě ještě budeme.
J. V. Hynek, sekretář pro vnitřní věci YMCA v ČR