(Pokyny pro sekretáře Ymky.)
Úspěch nebo neúspěch chlapeckého tábora
závisí nej vyšší měrou na vůdcovství. Chlapci
podléhají vlivu. Je-li tábor veden silnými typy
vůdcovskými, dá se s jistotou předpokládat]‘,
že proti všem nesnázím skončí se úspěšně.
Jako každá jiná organisace, může tábor míti několik
dobrých vůdců — přece však musí býti někdo v čele;
nazvete jej ředitelem, dozorce m, správce m nebo vůdcem,
jakkoli, jeho slovo musí míti konečnou platnost
a bez něho nedocílí tábor oné výkonnosti, kterou může
dosahnouti. Tento muž musí míti dobrý smysl pro spravedlnost,
čestnost a praktičnost. Musí míti organisační
schopnosti a důkladnou znalost práce. Hoši budou ho
respektovati, poněvadž mu na srdci leží jejich blaho.
Pomocníci vůdcovi mají býti dobře volení mladí muži.
Mají býti atleticky cvičení, jemní, vzdělaní, mravní. Mají
zvlášť dobře rozumět hochům a dovésti odstraniti ony
chlapce, kteří mají špatný vliv na kamarády. Bez rozpaků
musí promluviti s takovým hochem a pozorovali pak,
změnil-li své chování, nestalo-li se tak, musí být hoch
nepozorovaně poslán zpět domů. Vůdce má cítit se zodpovědným
za pořádek a nikdy neodložiti pevnost a neústupnost
vůči hochům, narušujícím dobrý mrav. Musí taktně rozřešiti takovéto případy, ale nikdy nevyvolávat
scén nebo chovat se nepříznivě vůči chlapcům, spřáteleným
s rušitelem. Musí býti dokonale spravedlivým. Nikdy
nesmí favorisovati některého chlapce na úkor jiných.
Jeho největší povinností je povzbuditi plaché a rozpakující
se hochy, aby s radostí připojili se k druhým. Má
znáti ony hochy, kteří jej nejvíce potřebují. Jinými slovy:
má rozuměti chlapcům jemu svěřeným.
Toto jsou rady, zaslané vůdcům dvou největších amerických
táborů:
„Úspěch táboru závisí na srdečné spolupráci všech
vůdců s ředitelem (správcem) táboru. Chlapci budou
napodobovati své vůdce. Úsměv je vždycky lepší nežli
zamračení. K úplnému souladu v táboře je nutná absolutní
loyalita k táboru a k jeho vedení. Váš osobní život
bude buďto požehnáním nebo překážkou vývoje chlapců
ve vašem stanu. Studujte každého chlapce ve stanu.
Získejte jeho důvěru a přátelství. Považujte za největší
cíl státi se dobrým přítelem každého hocha. Pamatujte si
dobře známé motto táborové: „Jeden za všechny, všichni
za jednoho.“ V modlitbě vzpomeňte denně každého
chlapce a vašich spolu vůdců. Pomáhejte chlapcům ve
stanu, aby dostali ambici k získání čestných odznaků.“
Vůdci musí rozuměti řádné péči o stany. Čistota a úhlednost
bude vždy heslem stanu. Pamatujte si, že sladkosti,
cukrovinky, suchary přivolávají mravence a shnilé ovoce
přináší nemoc. Dbejte o to, aby chlapci poznali nutnost
dobré hygieny.
Není moudré míti ve stanu hochy z jednoho města. —
Stanou se partikularisty a to kazí dobrý duch táborový.
Je nutný silný cit loyality k druhým ve stanu, ale nikdy
ne partikularism.
První, co učiníte, je sebrati hochy a zvoliti stanové heslo
(pokřik) a jméno pro stan. Ustanovte hocha zodpovědného
za hochy ve stanu, nejste-li přítomen.
Pozorujte vždy správnost ventilace. Prší-li, použijte vidlovité
hole k podpěře listů stanových, které propustí takto
otvor v podobě kosoúhlého čtyřúhelníka. Za jasné pohody
odhrňte jeden list (část stanu) tak, aby stále proudil
svěží vzduch. Za deště pobízejte hochy, aby zůstali uvnitř.
Každé ráno větrejte stan a přikrývky ložní.
Každý den budou míti službu tři dozorčí orgány. Vůdcové
radí při úpravě stanu, ale nepomáhají sami. Čestný
odznak obdrží onen stan, který prokázal největší pořádek.
Toto vše jsou cenné rady pro táborové vůdce, ale klíčem
ke všemu je: „radostná služba“.
Vůdce nesmí nikdy zapomenouti na velkou příležitost,
kterou má tím, že za jeho vedení hoši se stávají lepšími
a budou jednou lepšími muži — jeho vlivem, jeho
přátelstvím. Je to překrásná výhoda vejiti v těsný styk
s těmito hochy. Nikde — mimo tábor v přírodě — není
dána učiteli a vůdci takováto možnost. Vůdce musí
s sebou přinésti vše, co. nejlepší má v duši: nesobeckost,
dobrou vůli, veselost.
Ale nejen dávat, mladý muž může i dostávat, získávat.
— Pro sebe má veselé prázdniny a zároveň koná velký
a krásný kus práce. Kdo nedostal radost z práce se zdravými,
širokookými, živými chlapci musí býti člověk tupý
a necitelný. Prázdniny neznamenají nečinnost, aspoň ne
pro člověka s ambicí. Prázdniny jsou dobou oddechu od
pravidelné rutiny všední práce, znovuvystavení zdraví
a radost z nějaké činnosti, jež je prospěšná a radostná
zároveň.
A toto vše přináší vůdci život v táboru.
Lewis W. Riess, Časopis YMCA, číslo 2, březen 1923,
str. 48-49, foto: archiv YMCA