Maličkosti?

„K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím je znázorníme? Je jako hořčičné zrno: Když je zaseto do země, je menší než všechna semena na zemi; ale když je zaseto, vzejde, přerůstá všechny byliny a vyhání tak velké větve, že ptáci mohou hnízdit v jejich stínu.“,
Marek 4, 30–32.


Stěžoval si jeden učitel na své žáky: „Začínám pochybovat o inteligenci mých studentů. Už několikrát se mi stalo, že jim ukazuji velký kousek bílého plátna s malou červenou tečkou, ptám se jich, co vidí, a všichni mi odpovídají „červenou tečku, a nikdy „kousek plátna“, i když ho je nesrovnatelně víc.“

Vidění reality…je pro mnohé z nás velmi složité. Snadno přehlédneme podstatné věci, i když je jich mnohem více. Často se nám ty podstatné ztrácejí, protože se zdají být maličkostí. A přitom opak je pravdou!

Einstein byl toho názoru, že nemáme svůj život počítat na roky, ale na minuty – 24 hodin je 1140 minut. Kolik minut je v 365 dnech, si snadno můžete spočítat…Někdo si řekne, že to je zanedbatelný čas – minuta, vteřina. Připomíná mi to jednu arabskou pověst o tom, jak vznikla poušť. Na počátku byl svět krásnou kvetoucí zahradou. Bůh řekl člověku při stvoření: „Pokaždé, když uděláš něco nepěkného, spustím na zemi jedno zrnko písku.“ Lidé si to nevzali k srdci. Čím je sto nebo milion zrníček v záplavě květů? Míjejí léta a počet lidských vin roste: potoky zrnek písku zatopily svět. Tak vznikly pouště, které se stále zvětšují…

Jedno zrnko písku – z takové maličkosti mohou vzniknout nedohledné pouště vytlačující život. Každá věc se skládá z maličkostí. Ve sněhové vločce se nachází 500 krystalků. V jednom krychlovém centimetru jater je 200 milionů buněk. No, a jestli bys ve Velké Británii sbíral krajíce chleba, které místní obyvatelé denně vyhazují, nasbíráš jeden milion bochníků. A kolik by bylo chleba jen z drobků, to si netroufám spočítat…Tahle cifra je políčkem pro lidstvo! Maličkosti se nikdy neberou moc vážně, protože se nevěří v sílu malých věcí. Ale z nich vyrůstá život!

Někdy si představujeme, že Boží království, o kterém mluví Ježíš, bude jednou nějakou velkou skutečností v nebi. A není už tady a teď, v mé obci, pokojíku, srdci? V maličkostech okolo nás? Přiznejme si, kdo si všimne malého semínka? A přesto z něj vyroste jednou krásná rostlina či majestátní strom…Boží království je zde na zemi, v maličkostech, ze kterých může ale vzejít velké dobro a naděje…

Přečtení tohoto zamyšlení vám zabralo jen několik málo minut či sekund. Celkem zanedbatelný čas v množství hodin, dnů a roků vašeho života. A přesto: v každé minutě či vteřině tohoto dne může hodně záležet na sebemenším úsměvu, pohledu, podání ruky (byť momentálně ne). Že jsou to maličkosti? Někdy mohou rozhodnout o odhodlání pro celý zbytek dlouhého života…

Jan Mikschik, foto: Julie Bergerová