Tábor – YMCA prostor pro Tebe 2022
Autor: externí <protein(at)ymca.cz>, Téma: 03/2022, Vydáno dne: 19. 10. 2022Návrat z tábora je vcelku klasika i na faře.
Z kufrů se sype jehličí a špinavé prádlo se kupí
ve frontě na pračku. Věším oranžové tričko
– YMCA Prostor pro Tebe 2022. Děti si nějak
klidně hrají a já mám čas přemýšlet.
Vděčnost. První, co mi vylezlo z mozkových závitů. Vděčnost za večerní oheň a kytary a vůni dezinfekce a povídání s dětmi. Když jsem jim lepila orvaná kolena a lokty, ptaly se. Proč nemá být bolest princeznou? A jak je to s tím Pánem Bohem? A ty jsi taky křesťan? A my chodíme s mámou do kostela! Do toho velikýho u nás na náměstí. Baví tě to v kostele? Byla jsem mezi dětmi jako někdo, kdo spoluvede duchovní program, dělá některé workshopy a jako taková ta nápomocná víla, co s náplastí dá i dobré slovo a pochová v náruči ty, kterým se stýská po mamince. No a jak říká kolega, začneš u dětí a skončíš u vedoucích. I ti potřebují naslouchání, povzbuzení.
Radost. Náramně jsme se vyblbli. Děti stoprocentně, vedoucí a praktikanti ale taky! Kdy jindy si může jeden obléct páté přes deváté, doplnit čarodějnickým rozcuchem a outfitem, než právě tady? Na chvíli si odpočinout od toho, že jsme dospělí a řádit jak malí svišti v převleku – jo, to je relax… Měla jsem trochu strach, jak zapadnu mezi vedoucí o generaci mladší, ale překvapivě dobré to bylo. A dobré bylo i jídlo :-) Radost – i z nenápadné péče Markéty a Vojty – pečovali o vedoucí a praktikanty i o všechny děti tak nějak jemně a nenápadně… ale pevně a účinně.
Ticho. A nepíšu to proto, že by mně z těch sedmdesáti dětí a asi dvaceti vedoucích/praktikantů při večerních poradách brněla hlava. Na táboře bylo při všem tom halasu přítomno zvláštní ticho. Vlastně jsem v tomhle termínu chtěla jet někam do ticha, dát se najít tichem, udělat si čas na ticho. Místo toho si ticho našlo mě.
Technické informace: tábor byl od 24. 7. do 31. 7., 70 dětí a cca 20 vedoucích, Masarykův tábor YMCA Soběšín, hlavní vedoucí Markéta Doušová. Bydleli jsme v chatičkách, společná klubovna s krbem, tři kytary, spousta zpívajících hlasů. Na jídlo jsme chodili do společné jídelny, kde tedy zvláště snídaně byly luxusní! Koupání v řece, program v táboře a přilehlém okolí, šifrovačky, noční hra, výlet, workshopy, oheň a kytary – všechno bylo! Závěr. Skvěle připravený tábor (půl roku příprav pod vedením Markéty), sehraný tým, prima podmínky, skvělá kuchyň, výtečné počasí. Víc si jde přát – zázemí pro práci s hodnotami, duchovní zázemí, čas pro Boha i lidi – to je nadstavba, kterou ve svobodě a respektu k účastníkům nabízí YMCA.
Táborové tričko do šuplíku neschovám – vyžehlené je hrdou součástí mého šatníku. :-) A ráda ho nosím. :-) Jsou v něm moje letní vzpomínky. Příští rok na Soběšíně!
Katka Frühbauerová., farářka a 2. zdravotník tábora, foto: Jan Stonawski
P. S. A byli jsme v televizi!
Vděčnost. První, co mi vylezlo z mozkových závitů. Vděčnost za večerní oheň a kytary a vůni dezinfekce a povídání s dětmi. Když jsem jim lepila orvaná kolena a lokty, ptaly se. Proč nemá být bolest princeznou? A jak je to s tím Pánem Bohem? A ty jsi taky křesťan? A my chodíme s mámou do kostela! Do toho velikýho u nás na náměstí. Baví tě to v kostele? Byla jsem mezi dětmi jako někdo, kdo spoluvede duchovní program, dělá některé workshopy a jako taková ta nápomocná víla, co s náplastí dá i dobré slovo a pochová v náruči ty, kterým se stýská po mamince. No a jak říká kolega, začneš u dětí a skončíš u vedoucích. I ti potřebují naslouchání, povzbuzení.
Radost. Náramně jsme se vyblbli. Děti stoprocentně, vedoucí a praktikanti ale taky! Kdy jindy si může jeden obléct páté přes deváté, doplnit čarodějnickým rozcuchem a outfitem, než právě tady? Na chvíli si odpočinout od toho, že jsme dospělí a řádit jak malí svišti v převleku – jo, to je relax… Měla jsem trochu strach, jak zapadnu mezi vedoucí o generaci mladší, ale překvapivě dobré to bylo. A dobré bylo i jídlo :-) Radost – i z nenápadné péče Markéty a Vojty – pečovali o vedoucí a praktikanty i o všechny děti tak nějak jemně a nenápadně… ale pevně a účinně.
Ticho. A nepíšu to proto, že by mně z těch sedmdesáti dětí a asi dvaceti vedoucích/praktikantů při večerních poradách brněla hlava. Na táboře bylo při všem tom halasu přítomno zvláštní ticho. Vlastně jsem v tomhle termínu chtěla jet někam do ticha, dát se najít tichem, udělat si čas na ticho. Místo toho si ticho našlo mě.
Technické informace: tábor byl od 24. 7. do 31. 7., 70 dětí a cca 20 vedoucích, Masarykův tábor YMCA Soběšín, hlavní vedoucí Markéta Doušová. Bydleli jsme v chatičkách, společná klubovna s krbem, tři kytary, spousta zpívajících hlasů. Na jídlo jsme chodili do společné jídelny, kde tedy zvláště snídaně byly luxusní! Koupání v řece, program v táboře a přilehlém okolí, šifrovačky, noční hra, výlet, workshopy, oheň a kytary – všechno bylo! Závěr. Skvěle připravený tábor (půl roku příprav pod vedením Markéty), sehraný tým, prima podmínky, skvělá kuchyň, výtečné počasí. Víc si jde přát – zázemí pro práci s hodnotami, duchovní zázemí, čas pro Boha i lidi – to je nadstavba, kterou ve svobodě a respektu k účastníkům nabízí YMCA.
Táborové tričko do šuplíku neschovám – vyžehlené je hrdou součástí mého šatníku. :-) A ráda ho nosím. :-) Jsou v něm moje letní vzpomínky. Příští rok na Soběšíně!
Katka Frühbauerová., farářka a 2. zdravotník tábora, foto: Jan Stonawski
P. S. A byli jsme v televizi!