Téma čísla, a tedy název tohoto článku, může být pochopen dvojznačně, nejprve tedy vysvětlení... Pokud by zněl název Organizace YMCA, mohl by čtenář nabýt dojmu, že v něm půjde o informace o organizaci – spolku jako takovém. Proto nese název Organizace v YMCA, protože je úvahou nad tím, jak je YMCA organizovaná, strukturovaná, jak je tedy v Ymce pojímána oblast organizace, vnitřního uspořádání, procesů a podobných technických aspektů nutných k existenci...


Podstatou jakékoliv organizace v tomto smyslu je vlastně dohoda. Organizace je opak chaosu. Jiným slovem je to tedy vnitřní řád, kterým se lidé řídí, aby si navzájem nepřekáželi, ba co víc, aby vznikly synergické efekty, které zajistí co možná nejefektivnější řízení, využití lidských i finančních zdrojů, organizace práce a všech hlavních i podpůrných činností. Organizaci v tomto smyslu tedy můžeme přirovnat k lešení nebo konstrukci, která drží stavbu, či ještě lépe k nějaké kostře, která má podpírat celé tělo.

Nevím, jestli je tato teorie stále platná, ale kdysi před 25 lety jsem se učil, že sociologie rozlišuje 4 stádia existence organizace: 1. hnutí, 2. organizaci, 3. instituci, 4. rozpad. Má se za to, že každý subjekt prochází těmito fázemi vývoje – hnutí se postupně začne organizovat, k nadšení se přidává snaha o hledání efektivnějších postupů, jednoho dne však začne kostra tuhnout a organizace zkostnatí do instituce. Ta žije pro sebe samotnou, ztrácí ze zřetele své původní poslání i odvahu a nadšení hnutí i efektivitu organizace a chladně nespěje nikam jinam, než k rozpadu.

Podle hlasování v naší anketě na webu Proteinu si YMCA vede následovně:

Samozřejmě, že to nelze brát vážně, není to žádný reprezentativní výzkum a dopředu jsem věděl, že recesisté budou s radostí klikat na poslední možnost. Je tedy milé, že nejvíc hlasů dostalo hnutí a můžeme tedy říct, že nadšení přece jen z ymkařů srší. Instituce má nejméně a to je také dobrý signál. Více asi nemá smysl hlasování komentovat. Budeme-li usilovat o to, abychom se neustále pohybovali v rozmezí prvních dvou fází, pak se nemusíme budoucnosti bát.

S těmito pojmy se můžete setkat i v následujícím článku z roku 1939, nebudu tedy rozebírat podobné myšlenky, které jsou v něm obsaženy, jen si dovolím konstatovat, že jsou stále platné, což asi není u ymkařských zdrojů překvapující. :-)

Vezmeme-li strukturu organizace zdola, pak skupina činných členů tvoří samostatného kolektivního člena (lokální Ymku), ty mají své zástupce v ústředním výboru YMCA v České republice, nejvyšším orgánem je valné shromáždění YMCA v ČR. Jednotlivé národní Ymky se sdružují v regionálních aliancích YMCA (naše patří do YMCA Europe) a regionální aliance tvoří světovou alianci YMCA (WAY).

V nedávném hodnocení kvality CAF, které jsme absolvovali, jsme v oblasti, která by se dala nazvat organizací a která zahrnovala řízení a procesy získali 79 a 84 bodů (ze 100) na úrovni celku a 69 a 48 bodů na úrovni kolektivních členů (lokálních Ymek). Z tohoto úhlu pohledu můžeme konstatovat, že to není tak špatné, že tedy rozhodně máme ještě co zlepšovat, ale na druhou stranu nejsme byrokratickou institucí. V každém případě je třeba se ale zabývat procesy na úrovni kolektivních členů, které měly za všech sledovaných oblastí hodnocení nejnižší. Organizace organizace :-) by tedy měla být dostatečně silná, aby ji držela pohromadě a podporovala její hlavní činnost, na druhé straně musí být dostatečně volná, aby se v ní dalo dýchat. Toto napětí je zdravé, nutí nás být neustále ve střehu před hrozbou jednoho i druhého extrému a proto je skvělé, že máme minitým organizace v rámci Komise pro rozvoj, která se snaží udržet naši kostru pevnou i pružnou.

Jaroslav V. Hynek, grafika: autor textu