Proč může být pro děti právě v dnešní době významné strávit kus léta s vrstevníky, vykročit mimo svůj obvyklý prostor a dát příležitost novým podnětům? A co může tato zkušenost přinést jejich rodičům? Zeptali jsme se psycholožky Pavly Koucké, autorky knihy Odolné dítě.


V čem je pro děti přínosné jet na tábor? Co se tu mohou naučit pro svůj život?
V prvé řadě bych řekla, že děti na táborech zažijí spoustu zábavy a dobrodružství, jsou venku, s kamarády. A pak se také učí různým dovednostem v přírodě: od rozdělávání ohně po poznávání rostlin a živočichů. Zažijí jiné autority, jinou stravu, zvyky. Učí se samostatnosti i týmovosti. Sportují.

Napsala jste knihu Odolné dítě – může absolvování tábora také zvyšovat odolnost? V jakém ohledu?
Děti jsou na táborech bez rodičů, musejí se víc starat samy o sebe. Jsou motivovány k tomu, aby něco dokázaly, aby soutěžily a také překonávaly samy sebe, třeba v rámci různých bobříků: bobřík mlčení, hladu, odvahy, samoty… Cvičí se v toleranci a zažívají různý diskomfort – zmoknou, poštípou je komáři. To, co děti zvládnou, posílí jejich sebevědomí a zvýší odolnost.

Podle čeho jako psycholožka, ale i jako matka vybíráte svým dětem tábor?
Vybrala jsem přes osobní doporučení. Nejdůležitější jsou lidé, kteří tábor vedou, způsob, jak ho vedou. Měli by být fajn, čestní a kamarádští, přirozené autority, které práce s dětmi baví. Můžeme zvažovat též délku tábora. U prvňáčků či druháků to může být jinak, ale u starších dětí jsou obecně vhodnější delší tábory, tří nebo i čtyřtýdenní.

Jde o to, že děti si mohou pár dní zvykat, a pak si teprve tábor jaksepatří užívají, tak aby nejely domů sotva si zvyknou. U delších táborů také vznikají hlubší kamarádské vztahy. Pokud se dětem na táboře líbí, je vhodné jet na něj opakovaně i další roky, potkat se znovu se stejnými kamarády, případně se i vídat přes rok, jak to dělá třeba skaut, YMCA či jiné organizace.

To mohou být určitá obecná doporučení. Vždy je třeba ovšem zvážit, co je optimální pro konkrétní dítě. Důležité je, co dítě baví, jak je zaměřené, jak je vyspělé. Pro některé děti jsou vhodné specificky zaměřené tábory, ať už sportovně, jazykově, výtvarně či jinak prostě proto, že je hodně baví daná činnost.

A co rodiče, může jim to něco přinést, když pošlou své děti na tábor?
Pro rodiče je zdravé být občas bez dětí, sami za sebe a v páru. Když si muž a žena vyjedou společně na dovolenou bez dětí, může to být posílení a osvěžení pro jejich vztah i pro celou rodinu. Čas, kdy máma s tátou vědí, že děti jsou dobře zaopatřené na táboře, je k tomu jako dělaný.

Jaký vidíte přínos táborů s ohledem na (post)pandemickou dobu? Jak se děti změnily? Mohou tábory dětem nějak pomoci?
Tábory dětem přinášejí přesně to, co jim pandemie vzala: kamarády, hry, určitou svobodu. Opatření byla drsná pro celou společnost a pro děti obzvlášť. Když jsme se v létě trochu nadechli a děti zažily tábory víceméně jako dřív, bylo to pro ně jako oáza na cestě rozlehlou pouští.

Jaká mohou být specifika pro práci s dětmi, které se potýkají s psychickými či fyzickými důsledky pandemie? Co byste doporučila rodičům a co vedoucím?
Některé děti v průběhu lockdownů a uzávěru škol odvykly běžným denním návykům. Některé odvykly sociálním kontaktům, další fyzické aktivitě a na jiné se přenesly obavy z nákazy. Řada dětí se stala závislá na svých mobilech či počítačích. Těmto dětem může prospět řád, který na táborech přirozeně je, abstinence od elektroniky, kontakt s přírodou a s vrstevníky. Pro některé děti to ale může být příliš. Vhodným kompromisem se někdy jeví příměstské tábory, kdy děti tráví večery a noci doma a tak nepřijdou o kontakt s rodiči a svými mobily, o domácí večeře a snídaně, o svou postel.

Rozhovor připravila Alžběta Čechráková, foto: P. Koucká a archiv YMCA

____________________________________________________________________________
Pavla Koucká
Psycholožka. Pracuje v azylovém domě pro matky s dětmi, ve své soukromé praxi poskytuje psychologické poradenství a individuální, párovou i skupinovou psychoterapii. Věnuje se zejména rozvoji osobnosti, vztahu psychického a fyzického, výchově a péči o děti, vývoji jedince i společnosti. Je matkou tří dětí, spoluautorkou knihy Výchova láskou a autorkou knih (např. Zdravý rozum ve výchově, Odolné dítě).
____________________________________________________________________________