[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]

Schody
Vydáno dne 02. 03. 2023 (112 přečtení)
Pochopil jsem dnes, jak fungují schody.
Ne, nemám záchvat debility. :-) Ale pokud žijeme v paneláku na svém patře, potkáváme se se sousedy na stejné úrovni a bereme to jako normální. V životě / podnikání / příjmech… je to podobné. Říká se, že se pohybujeme v pásmu průměru, které se dá spočítat z našich 5 nejbližších přátel. Prostě pokud my máme např. 30 000,- měsíčně, našich 5 nejbližších přátel od toho nebude +/- daleko, protože žijeme „na stejném patře paneláku“.
Tušíme, že žijí lidé pod námi… i nad námi… Oddělují nás stropy. V životě tomu asi řekneme „magické bariery“. Připadá mi to jako „výmluva na vnější příčinu“. Znáte to… konkurence, zvyklosti v daném oboru, osud, málo času… Jenže to není o vnějších bariérách, ale o tisících mini-rozhodnutí, která děláme sami… denně… a když je děláme pořád stejně (ve stejném stylu), není rozumné očekávat, že přinesou jiné výsledky. My si tvoříme „své patro“, trend v němž se pohybujeme a kde se časem zabydlíme a kde časem uvěříme, že to jinak nejde. No přece tam je strop… když si budu moc vyskakovat, tak narazím, a tak až se vyskotačím, vrátím se do svých zažitých kolejí a budu žít „normálně“. A umřu časem na svém patře.
Jenomže to není o normách, stropech, zažitých zvyklostech… to jsou výmluvy. Jasně, že se nedá skočit o patro nahoru jen tak… (Jo, dolu to jde asi snadněji… pádem…) Proto máme vymyšlené schody. (Jsem línej to jít spočítat), ale pro překonání patra to bude třeba 25 schodů. Vyskočit o celé patro naráz asi nejde, ale popolézt o jeden schod už je v pohodě. Je to sice trochu vyšší zátěž než přežívat na své úrovni, ale je to v pohodě. Reálné… Schody si ale drží svůj směr, nedávají takovou volnost pohybu jako zbytek patra, ale dávají dobrou naději na změnu. Mladí a motivovaní sportovci stoupají po třech schodech a rychle, pro ostatní stačí schůdek po schůdku… Ale to schůdek po schůdku je klíčové, i když to bude trvat dlouho, nakonec se na vyšší patro dostaneme. I za dlouho je lepší než nikdy.
Ale zkuste si sami uvědomit, jaké myšlenky o budoucnosti, osobním růstu, vizi… běhají v hlavě lidem bez schodů a lidem na schodech…
Schody jsou cesta :-) Jaký schod máte teď aktuálně před sebou?
Pavel Slepička, YMCA Olomouc, foto: autor textu
Ne, nemám záchvat debility. :-) Ale pokud žijeme v paneláku na svém patře, potkáváme se se sousedy na stejné úrovni a bereme to jako normální. V životě / podnikání / příjmech… je to podobné. Říká se, že se pohybujeme v pásmu průměru, které se dá spočítat z našich 5 nejbližších přátel. Prostě pokud my máme např. 30 000,- měsíčně, našich 5 nejbližších přátel od toho nebude +/- daleko, protože žijeme „na stejném patře paneláku“.

Tušíme, že žijí lidé pod námi… i nad námi… Oddělují nás stropy. V životě tomu asi řekneme „magické bariery“. Připadá mi to jako „výmluva na vnější příčinu“. Znáte to… konkurence, zvyklosti v daném oboru, osud, málo času… Jenže to není o vnějších bariérách, ale o tisících mini-rozhodnutí, která děláme sami… denně… a když je děláme pořád stejně (ve stejném stylu), není rozumné očekávat, že přinesou jiné výsledky. My si tvoříme „své patro“, trend v němž se pohybujeme a kde se časem zabydlíme a kde časem uvěříme, že to jinak nejde. No přece tam je strop… když si budu moc vyskakovat, tak narazím, a tak až se vyskotačím, vrátím se do svých zažitých kolejí a budu žít „normálně“. A umřu časem na svém patře.
Jenomže to není o normách, stropech, zažitých zvyklostech… to jsou výmluvy. Jasně, že se nedá skočit o patro nahoru jen tak… (Jo, dolu to jde asi snadněji… pádem…) Proto máme vymyšlené schody. (Jsem línej to jít spočítat), ale pro překonání patra to bude třeba 25 schodů. Vyskočit o celé patro naráz asi nejde, ale popolézt o jeden schod už je v pohodě. Je to sice trochu vyšší zátěž než přežívat na své úrovni, ale je to v pohodě. Reálné… Schody si ale drží svůj směr, nedávají takovou volnost pohybu jako zbytek patra, ale dávají dobrou naději na změnu. Mladí a motivovaní sportovci stoupají po třech schodech a rychle, pro ostatní stačí schůdek po schůdku… Ale to schůdek po schůdku je klíčové, i když to bude trvat dlouho, nakonec se na vyšší patro dostaneme. I za dlouho je lepší než nikdy.
Ale zkuste si sami uvědomit, jaké myšlenky o budoucnosti, osobním růstu, vizi… běhají v hlavě lidem bez schodů a lidem na schodech…
Schody jsou cesta :-) Jaký schod máte teď aktuálně před sebou?
Pavel Slepička, YMCA Olomouc, foto: autor textu
[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]
15 nejčtenějších článků
Change Agents 2017–2018 (13. 06. 2017, 2671x)
Korfbalová sezóna 2016/2017 – rekapitulace (13. 06. 2017, 1599x)
Leadership Academy YMCA Europe – 1. část (13. 06. 2017, 1562x)
Dobrovolníci YMCA (13. 06. 2017, 1386x)
Vtipy 3 a 4 (13. 06. 2017, 1339x)
Tábor YMCA – prostor pro Tebe 2017 (06. 10. 2017, 1338x)
Diskusní večery YMCA (13. 06. 2017, 1308x)
Můj příběh s YMCA – Lidmila Kadlečková (11. 12. 2017, 1293x)
Tábory dětem přinášejí přesně to, co jim pandemie vzala (07. 03. 2022, 1290x)
Postřehy z roku 1926 (13. 06. 2017, 1262x)
72 hodin (13. 06. 2017, 1226x)
Aprílové tensingové setkání (13. 06. 2017, 1206x)
Rok 2018 – Cesta k hodnotám (01. 03. 2018, 1167x)
Zlatá pro Viktorii v boxu (11. 06. 2018, 1132x)
Basketbalové narozeniny (06. 10. 2017, 1107x)
Anketa
Tipněte si, kolik účastníků bude na letošních táborech YMCA.
(Pouze na pobytových, příměstské se nepočítají.)
(Pouze na pobytových, příměstské se nepočítají.)
Celkem hlasovalo: 198

Bahisikayet.com
Extrabet
Deneme bonusu
Denemebonusuz.com
yurtdişi ev taşima
uluslararasi evden eve nakliyat
eşya depolama
yurtdişi kargo
eşya depolama