Básník, malíř a mystik William Blake (1757-1827), řazený mezi anglické romantiky, napsal dvojici sbírek reflexivně lyrických básní pojmenovaných Songs of Innocence (Zpěvy nevinnosti) a Songs of Experience (Zpěvy zkušenosti) a vtiskl do nich dvojí pohled na život a existenci.

První sbírka, Zpěvy nevinnosti, nám ukazuje svět viděný očima dítěte, tedy svět fantastický, naivní, mírný a prosvětlený. V příkré opozici je pak sbírka následující, Zpěvy zkušenosti, která vykresluje pochmurný a násilný svět z pohledu dospělého jedince, který prozřel. V obou dílech nacházíme mnohé paralely, mnohá témata stojící v opozici. Porozumět Blakeově poezii není jednoduché, protože je v ní obsažena spousta symbolů a je mnohem hlubší, než se může po prvním přečtení zdát. Nabízím Vám předvedení onoho sváru pohledů, rozepře nevinnosti a zkušenosti, v podobě následujících básní, které přeložil Zdeněk Hron.

Lukáš Jirsa

Tygr (Zpěvy zkušenosti)

Tygře, tygře, žhavě žhneš,
noc je kolem tebe les!
Kdo vzal smrti její moc
a dal ti strašnou souměrnost?

V hloubi kde, kde v nebesích
planul oheň očí tvých?
Na čích perutích se vznese?
Která ruka plamen snese?

Který fortel, které ruce
utkaly tkáň tvého srdce?
Kdo, když srdce začlo bít,
strašný pár moh vytvořit?

Kdo dal řetěz? Kdo jej kul?
V které výhni mozek žhnul?
Která kovadlina, hmat
smí tu hrůzu do ruk brát?

Když pak hvězdy vrhly kopí,
jejich slzy nebe kropí,
moh se, kdo Tě stvořil, smát?
Beránka moh udělat?

Tygře, tygře, žhavě žhneš,
noc je kolem tebe les!
Kdo kdy smrti vezme moc
a dá ti strašnou souměrnost?


Beránek (Zpěvy nevinnosti)

Beránku, kdo Tě stvořil?
Víš vůbec, kdo Tě stvořil?
Žít ti dal a napást se
u potoka na louce?
Oblékl tě radostí
z jemné vlny nejhustší?
Dal ti hlas, jímž hlaholí
šťastně všechna údolí?
Beránku, kdo Tě stvořil?
Víš vůbec, kdo Tě stvořil?

Beránku, já ti povím,
Beránku, já ti povím:
Používá jméno tvé,
sám si říká beránek.

Nezná pýchu, nezná hněv,
stal se malým děťátkem.
Dítě já, ty beránek -
jeho jméno nosíme.
Beránku, buď požehnán!
Beránku, buď požehnán!