Ve čtvrtek 6.3.2003 se na Václavském náměstí v Praze upálil devatenáctiletý student Zdeněk Adamec. Pamatujete si na to ještě? Pravda, už je to více než 3 týdny…

Do 24 hodin již byla na světě celá řada reakcí na tuto tragedii. “Chtěl protestovat proti poměrům v České republice,” (S. Gross), “udělal to kvůli osobním důvodům, nikoliv politickým,” (V. Hladík, velitel pražských hasičů).

A je tu problém, interpretace motivů k tomuto činu. Někteří jej přirovnávají k sebeupálení Jana Palacha, jiní naopak říkají, že by toto srovnávání bylo hanbou (názory čtenářů v deníku Právo).

Suicidum, slovo samo o sobě ostré jako břitva, navozující běhání mrazu po zádech, je vždy protestem. Protestem proti životu. Životu v momentálně prožívaných podmínkách. Ať už jde o lásku nebo politiku. Motivy činu Jana Palacha byly také širší, nebyly čistě, pouze a jen politické. Pokud si vzpomínám, nějakou roli tam hrála i jistá dívka, kdyby měl manželku a děti možná by se rozhodoval jinak. Jde vždy o souhru mnoha okolností. Měl však v jistém slova smyslu “výhodu”, “přála mu doba”. Před 35 lety bylo ještě možné hovořit o “Pravdě”. Celá společnost byla naladěna vpádem sovětských vojsk na stejnou strunu. To vše vedlo v podstatě k jednoznačné interpretaci motivů jeho činu.

Zdeněk Adamec měl v tomto ohledu smůlu. Rozhodl se pro svůj čin v době, která svou schopností zrelativizovat vše, pojem “Pravdy” takřka zaměňujíc za intoleranci či nedovzdělanost, podobné činy prakticky apriorně odsuzuje k nesmyslnosti, byť by byly motivovány sebejednoznačněji. (Odtud dlouhý název tohoto článku.)

Motivace činu druhého bude vždy pouze interpretací, a nutno říci, že často také zneužitých. Nejsy(u)rovějším příkladem toho může být výrok předsedy Sdružení Děkujeme, odejděte, Josefa Brože, který ČTK řekl, že: “Cynismus Václava Klause stojí symbolicky za touto smrtí.” Pevně věřím v inteligenci tohoto národa, který tento výrok snad přijme jako poslední samoodsuzující se křeč tohoto sdružení a bez poděkování jej nechá odejít do propadliště dějin.

Vraťme se však k samotnému Zdeňku Adamcovi. Zanechal na vysvětlenou dopis, ve kterém o svých motivech píše. (Mimochodem žádný deník nezveřejnil jeho plné znění, mám za to, že nebyl tak dlouhý, aby to nebylo možné, navíc si myslím, že by si jej každý přečetl, takže by jeho zveřejnění snad dokonce i zvedlo prodej. Jaksi mi z toho vysvítá jediný důvod, proč se tak nestalo. Zdeněk ve svém dopise věnuje jeden celý odstaveček v podstatě “reklamě” na software značky Linux. A přece reklama zdarma, kdo to kdy viděl, jinými slovy všechny deníky tak daly Zdeňkovi za pravdu alespoň v jednom bodě jeho dopisu, a sice, že peníze jsou v této společnosti důležitější než člověk, život/smrt člověka.) Věřím, že jeho plný text jste už četli, možná už i zapomněli, pokud ne, najdete jej na www.novinky.cz. Zdeněk v něm popisuje, jak vidí tento svět. Vidí nespravedlnost, násilí, války, ekologickou krizi, narušené mezilidské vztahy,…

V takovém světě odmítal žít, nesouhlasil s ním. Jednou z věcí, která možná byla tou kapkou převalivší se přes okraj již plné sklenice, bylo jeho obvinění z členství “v sektě darkerů” (takto to uvedl veřejnoprávní Český rozhlas!!!). Zdeněk sám tuto věc vysvětluje jako jeho zneužití teroristickou organizací darkerů pro kterou vyrobil internetové stránky na zakázku. Namítnete, že ji mohl odmítnout, on mluví o donucení,… pravdu se zřejmě nedozvíme. V každém případě to však Zdeněk cítil jako nespravedlnost vůči své osobě a tak mu to jen opět zapadlo do jeho vidění světa.

Každý člověk je formován rodinou, školou, kamarády, společností,… a to vše se nějak zpracovává v mozku, který je u každého jinak vybaven geneticky. Vicepremiér Petr Mareš v komentáři k této události pro Právo, kritizoval některé radiální odpůrce globalizace a jejich způsoby argumentace, řekl, že “všichni kteří se občas pokoušejí na těchto myšlenkových proudech a hnutích přiživit, by si měli uvědomit, jaký to může mít občas důsledek”.

Ve svém dopise se Zdeněk sám nazval “obětí Systému” a doporučuje ke shlédnutí některé internetové adresy, ve kterých já osobně vidím jeden z inspiračních zdrojů jeho názorů a postojů. Odkazuje např. na stránky vůdce jedné z novodobých sekt Ing. Ivo Bendy (známého českého “kontaktéra”, který hovoří s mimozemšťany kroužícími všude kolem Země ve svých létajících talířích a snažících se duchovně vyspělé lidi evakuovat na jiné planety dříve než zkažené lidstvo zničí sebe samo). Mám ale za to, že je nepřebíral automaticky. Je vidět, že s těmito informacemi dokázal pracovat, podroboval je kritickému myšlení, abstrahoval z nich jen určité informace. Přesto jeho finální rozhodnutí skončilo smrtí. Smrtí bez významu?

To záleží na každém z nás. Na interpretaci jeho dopisu, jeho činu. Já osobně s 90% obsahu jeho dopisu na rozloučenou souhlasím, žiji ve stejném světě jako on, jako vy. Východisko z této situace však vidím v něčem zcela jiném!

J. V. Hynek, 10.3.2003