Pravidelní čtenáři Proteinu se určitě ještě pamatují na rubriku Osobnost, která každý měsíc připomínala jednoho velikána české historie a kultury. Po půlroční pauze se tato rubrika v jiné podobě opět vrací - naším cílem je tentokrát představit osobnosti největší organizace pro mladé lidi na světě, která právě letos oslaví 160 let své existence.

Ano, řeč je samozřejmě o YMCA. Když ji v roce 1844 mladý obchodní příručí George Wiliams zakládal, asi netušil, že na prahu 21. století bude mít více než 30 milionů členů působících ve 130 zemích světa. V dnešní době je z Ymky celosvětově uznávaná a respektovaná organizace, která má mnoho podob, zasahuje do mnoha oblastí lidského konání a navíc stále plní své původní poslání - tedy býti ekumenickým hnutím, které přináší radostnou zvěst o Ježíši Kristu.

V následujícím seriálu vás pokaždé blíže seznámíme s jednou zajímavou postavou, která působila v YMCA. Čas od času představíme nějakou klíčovou osobnost světové ymkařské historie, ale zaměříme se především na naše „luhy a háje“.

Do Čech se YMCA dostává v r. 1886, kdy vzniká první spolek v Praze, od počátku naráží na dozor policie a nedůvěru úřadů, které spolčování občanů a zejména tomu náboženskému příliš nepřály. Přesto se spolky dále rozvíjejí (vazba na evangelickou a na Svobodně reformovanou církev. V r. 1898 se spolky mění ve sdružení a rozvíjí se vztahy s ženevským ústředím.

S příchodem 1. světové války dochází k celkovému ochromení společnosti, které se nevyhne ani české Ymce. Po válce k nám spolu s čs. legionáři (např. Josef Novotný) přichází tzv. vojenská Ymca (stará se o vojáky na frontě, buduje domovy po válečné veterány) a roku 1920 žádá prezident Masaryk ženevské ústředí o podporu vzniku Ymky v novém státě. Z USA a Kanady přichází několik sekretářů, aby pomohly nové Ymce v počátcích - např. John R. Mott. V meziválečném období prožívá čs. YMCA opravdový rozkvět. Má 20 000 členů (dnes 6000) a je nositelem rozvoje čs. občanské společnosti. Členy ústředního výboru jsou takové osobnosti jako „muž 28. října“ Václav Klofáč, významný filosof Emanuel Rádl, moderní pedagog František Dritina, Ing. Václav Havel ad. YMCA je průkopníkem mnoha nového v práci s mládeží, ve sportu (F. M. Marek zde zavádí moderní basketbal a volejbal) a v táboření (Joe First). Vzniká také tzv. Akademická YMCA věnující se práci mezi studenty a formující celou řadu osobností veřejného života.

Slibný rozvoj zastavuje až 2. světová válka, kdy je činnost Ymky násilně přerušena. Nemálo Ymkařů se aktivně zapojilo do odboje a mnozí za to zaplatili svým životem - Jan Uher, Jan Valenta, Rudolf Mareš. V koncentračním táboře v Dachau zemřel sekretář Akademické YMCA a YMCA v Československu Jaroslav Šimsa (nyní vyšla kniha jeho dopisů z vězení).

Po r. 1945 je YMCA obnovena, aby pak v roce 1951 byla její činnost byla opět zakázána, rozpuštěna a okradena o majetek, který už těžko někdy zcela nabude zpět. Řada jejích činností a tradic se do jisté míry daří udržet na půdě církve. Obnovení není Ymce povoleno dokonce ani v r. 1968 v období Pražského jara. Přesto ani v období komunismu se osobnosti Ymky z předválečného i poválečného období neztratily. Za všechny jmenujme např. Judr. Antonína Suma (tajemník Jana Masaryka, odsouzen v procesu s Miladou Horákovou - vězněn 50-62, spoluobnovuje Ymku v r. 1990), signatářku Charty 77 Prof. Boženu Komárkovou, nebo disidentku, socioložku PhDr. Jiřinu Šiklovou.

V roce 1990 je YMCA u nás, již poněkolikáté, znovu obnovena. Tentokrát po čtyřicetileté odmlce, přesto se jí, stejně jako celé společnosti, daří postupně překonávat důsledky dlouhé paralýzy.

A na závěr tu mám dvě zajímavosti. Věděli jste, že v letech 47-49 byl členem YMCA Kladno herec Jan Tříska a že současným členem YMCA je také nedávná tenisová světová jednička, Američan Andy Roddick?

/František Kroužil