03/2004

Ymkařské časopisy

Vydáno dne 29. 03. 2004 (1414 přečtení)
V dnešní době obstarává funkci českého celoymkařského periodika pouze jediný časopis, Protein. Za první republiky i v prvních poválečných letech tomu ale bylo jinak. Československá YMCA se podílela na vydávání několika časopisů různého formátu a zaměření. Následující text není možná vyčerpávající, co se výčtu ymkařských časopisů týká. Vychází totiž výhradně z materiálů dostupných v archivu v pražském Paláci YMCA. Tento archiv není všeobsahující, avšak ze získaných informací si můžeme udělat představu alespoň o těch nejdůležitějších tiskovinách.

YMCA
Prvním celostátním ymkařským časopisem v Československu byl černobílý dvouměsíčník (později čtvrtletník) s prostým názvem YMCA, jehož cílem bylo informovat o dění v YMCA u nás i ve světě. První číslo vyšlo v lednu 1923 a úvodník napsal Emanuel Rádl, předseda tiskového odboru ústředního výboru YMCA v ČSR a zároveň člen redakční rady časopisu. Jeho redakční kolegové byli neméně významní, například J. L. Hromádka nebo Václav Havel.

Zajímavostí časopisu bylo, že byl psán ve třech jazycích, v češtině, slovenštině a němčině, tedy zohledňoval tři nejpočetnější národnostní skupiny v tehdejším Československu. Některé články byly psány česky, jiné německy, ne obojím způsobem, čtenáři tedy museli být jazykově zdatní.

Od roku 1925 byla součástí časopisu YMCA také příloha „Mládež světa“. Šlo o přeložený výběr článků z ženevského magazínu světového výboru Ymky „The world’s youth“.
Jeden výtisk „YMCA“ stál 5 Kčs, celoroční předplatné potom 20 Kčs.

Náš úkol
Rok 1926 znamenal pro ymkařskou mediální scénu mnoho. V jednotlivých Ymkách a na pultech knihkupectví (i tam byly tehdy ymkařské časopisy k dostání) se objevil dvoubarevný měsíčník se vzletným názvem „Náš úkol“. V archivu jsou k dispozici především výtisky z roku 1929, proto je možné, že na počátku své existence v roce 1926 neměl časopis tak vysokou úroveň. Jisté ale je, že ji v průběhu několika málo let získal.

Řada pravidelných rubrik o Ymce v ČSR i ve světě, kulturní a společenské úvahy, doporučení zajímavých knih, ale také křížovky, básně a hádanky. To všechno nabízel tehdejší „Náš úkol“. Poměrně velký prostor byl v časopise věnován také inzerci a reklamě. Na stránkách listu propagovaly své výrobky i taková meziválečná esa jako byly továrna Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD) či automobilka Praga. K tomu všemu bylo na stránkách rozeseto nepočítaně drobných upoutávek a sloganů vychvalujících například mýdlo Hellada, čerstvý chléb z Vysočan či mléko z jistých mlékáren. Z dnešního pohledu možná trochu úsměvné reklamy byly tehdy ovšem zcela regulérní propagací firem a výrobků. Inzerci zadávaly firmy, které do Paláce YMCA, do jeho jídelny a ubytovny, dodávaly suroviny a výrobky. A nebylo jich málo. Ymkařskému časopisu se tak podařilo připoutat k sobě zvučná jména obchodníků, jejichž výrobky „Náš úkol“ propagoval (viz obrázky).

„Úkol“ měl také vysokou úroveň grafické úpravy. Člověk musí při pohledu na grafické zpracování sedmdesát let starého časopisu a vysokou kvalitu jeho fotografií zakroutit nevěřícně hlavou. Jak to tenkrát mohli tak dobře udělat?!…

V roce 1929 převzal vedení redakce Jaroslav Šimsa (viz Protein-únor 2004). Nedlouho poté se v redakční poště objevil dopis, ve kterém si čtenář stěžoval, že v časopise postrádá větší množství zpráv o dění v Ymce a také humorné rubriky. Navíc má prý „Náš úkol“ „příliš velký formát a nedá se tak zařadit do knihovny mezi ostatní knížky“, stěžoval si dále čtenář. Jaroslav Šimsa mu obratem poslal výčet připravovaných změn, včetně chystané změny názvu časopisu.
Jeden výtisk časopisu „Náš úkol“ byl k mání za 1,20 Kč a celoroční předplatné činilo 12 Kč.

TEP pražské Ymky
Z regionálních časopisů minimálně jeden dosáhl podobně vysoké úrovně jako „Náš úkol“. Byl to „TEP pražské Ymky“, časopis určený Praze a okolí. Začal vycházet v roce 1928, krátce po zahájení činnosti pražské Ymky a slavnostním otevření Paláce YMCA 27.4.1928. Podobně jako jeho předchůdci i následovníci, i tento list se zabýval především informačním servisem o dění v Ymce, zde konkrétně v Ymce pražské. Nechyběly v něm ale ani reflexe na aktuální společenské a kulturní události. Vycházel i během války. Pro stále velkou aktuálnost jeho obsahu z něj často čerpá i naše rubrika o historii YMCA.

Křesťanská revue
Další časopis, na kterém se Československá Ymka finančně podílela. Vydávala jej Akademická YMCA. Byl založen v roce 1927 J.L.Hromádkou a Emanuelem Rádlem, kteří časopis také vedli. Zabýval se vším, co souviselo s náboženstvím u nás i ve světě. Například ročník 1929 se měl věnovat ekumeně, kritice necírkevního křesťanství (např. spiritismu) či rozboru projevů T.G.Masaryka, politických i filosofických.

KRB
V roce 1928 začal v pražské Ymce fungovat další časopis. Byl to KRB, určený členům chlapeckého oddělení pražské Ymky, ale kromě nich také všem zájemcům o dění v Ymce z celé republiky. Na přibližně dvanácti stranách formátu A5 mohli čtenáři nalézt především zprávy o činnosti chlapeckého oddělení a jeho akcích - tehdy to byly především různé sportovní turnaje a tábory.

KRB došel ze všech ymkařských časopisů zřejmě nejdál v umění karikatury a kresby vůbec. Právě ručně kreslené ilustrace z něj dělaly osobitý list.

KRB vycházel až do roku 1936. Pak se na dlouhých deset let odmlčel, aby začal znovu fungovat v roce 1946. Rok po válce byly ovšem zdroje značně omezené, Ymka navíc přestala KRB dotovat. Redakce se ale nevzdala a navzdory nepříznivým okolnostem a nedostatku přispěvatelů článků i financí se rozhodla měsíčník obnovit. Poválečný KRB byl ovšem proti tomu prvorepublikovému chudým příbuzným. Vznikal na psacím stroji a tiskl se na nekvalitní hrubý papír. Sešívání jednotlivých výtisků a jejich distribuci museli zajistit dobrovolníci. Stávalo se i to, že redakce musela vydat dvojčíslo místo dvou řádných čísel za dva měsíce, protože zkrátka neměla dobrovolníky, kteří by časopis sešili a roznesli.

Celoroční předplatné KRBu činilo 8 Kčs, ale nebylo povinné. Redakce rozesílala časopis zájemcům i tehdy, když nezaplatili. Při vymáhání peněz se spolehla pouze na morální apel.

Za zmínku stojí úvodní titulek KRBu z února 1948, vydaného měsíc před komunistickým převratem: „Do boje za velkým vítězstvím…“ Titulek sice neměl žádnou souvislost s nadcházejícím „vítězným únorem“, naopak navazoval na úryvek z Písma otištěný o kousek níž, události příštího měsíce mu ale dodaly nepříjemnou aktuálnost.

Zmiňme ještě dvě tiskoviny, které na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století fungovaly v rámci Ymky. První z nich je Houfnice, útlý časopis, který byl podobně jako KRB doslova napěchován ilustracemi a karikaturami, a který informoval všechny zájemce o dění pouze v Paláci YMCA. Obsahoval tedy rubriky jako: Zprávy z V. patra, Zprávy z IV. patra, Zprávy z III. patra, atd… Dodejme, že Palác YMCA má pater šest.

A konečně bulletin „Zpravodaj pracovníků Ymky v Československu“ (dal by se dobře přirovnat k měsíčníku NOVINKY, který YMCA v ČR donedávna vydávala, a který byl součástí Proteinu). Po válce vycházel tentýž bulletin pod názvem „Naše zprávy“.

Vojtěch Berger

[.. Celý článek | Autor: vojbergr .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]