Musím se omluvit. Tím bych rád začal. Nečekal jsem ve své skepsi ani náhodou, že by se v Čechách vybralo tolik peněz na pomoc postiženým oblastem v jihovýchodní Asii. Trochu se stydím a hodně se raduji. Není nám tedy lhostejná situace postižených lidí daleko za hranicemi. Jde jen o to, jak najít cestu k pomoci. A tak se v tuto chvíli odvažuji mluvit o tom, že touto sbírkou to nekončí, že je před námi velice dlouhá cesta. Mám v těchto dnech neustále před očima scénu, kdy učedníci upozorňují Ježíše - „Pane, oni mají hlad.“ A Ježíš odpovídá: „Dejte vy jim jíst.“ A učedníci jsou zaskočeni, ale přicházejí s tím, co mají, Ježíš láme, učedníci roznášejí a na všechny se dostane. A ještě zbude mnoho plných košů nalámaných chlebů. „Dejte vy jim jíst.“ Ano, nejde jen o hmotné nasycení, ale nejde jen o duchovní nasycení. Jde o život jako takový. A tak bych chtěl upozornit na myšlenku „fairtrade“ a na malý obchůdek na Vinohradech v Korunní 60 i na jeho mladšího sourozence v Klimentské ulici. Vše vzniklo poněkud neskutečně. Ekumenická akademie navíc do kázala dohodnout prodej potravin tohoto „fairtradového“ obchodu v řetězci Carrefour. Mluvím o tom proto, že právě mnoho družstev výrobců zapojených do tohoto hnutí je mezi postiženými - Srí Lanka, Cejlon a další a další. To jsou místa, kde se bude muset znovu začínat. Hmotně, ale i lidsky - vždyť katastrofa přišla o víkendu, kdy byli mnozí na pobřeží. (Zprávu o konkrétních dopadech v postižených oblastech najdete na stránkách http://www.jedensvet.org/). A tak je tu před námi jedna z možností, jak trvale pomáhat. Myslet na to, co kupujeme a snažit se za to platit poctivou cenu. Bezprostřední pomoc je nesmírně důležitá, ale dlouhodobá snaha nezapomínat, že patříme mezi ty bohaté, není důležitá o nic méně. A možnosti, kde si takové výrobky koupit, kde si kupovat třeba jen kávu nebo čaj, rostou (zboží je označeno značkou FAIRTRADE nebo TRANSFAIR). Nemusí jít pouze o snahu jednotlivců, zapojit se mohou i organizace. Růst možností si uvědomuji už pouze na tom, co se v tomto směru změnilo od mého minulého zamyšlení na toto téma. „Dejte vy jim jíst“. „Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, dobrořečil, lámal chleby a dával učedníkům, aby jim je předkládali. I ty dvě ryby rozdělil všem. A jedli všichni a nasytili se (Mk 6,41-42). Všem nám přeji Boží požehnání ve snaze naplňovat život náš i kolem nás nadějí. Další odkazy na více informací: http://www.ekumakad.cz/http://www.jedensvet.org// Jiří Ort, kazatel ČCE v Praze 10 - Vršovicích/