Od pátku 4. do neděle 6. března se v Ymkáriu v Praze konal Know How seminář. Pořádaly jej dvě sličné slečny Zuzka a Irenka a nezbývá než přiznat, že jejich organizační schopnosti jsou skvělé! Vyrazili jsme v pátek před polednem (pro všechny školou povinné to byl velice příjemný čas) a za necelých pět hodin nás vítala Sazka aréna.


Když do Ymkária dorazili všichni, kteří se přijeli něčemu zajímavému přiučit, seznámili jsme se, zahráli si nějaké hry a večer už jsme se bavili po svém. V noci, když už jsme se chystali spát, nás namísto pohádky „uspával“ neúnavný zvonek, a tak jsme si vymýšleli všelijaké historky o tajných neznámých, ale ráno jsme se dozvěděli, že to si pouze kluci z Krnova vymysleli novou zábavu.

V sobotu se naplno rozjely workshopy - bicí, kytara, zpěv, dirigování, drama, tanec… Já osobně jsem se zúčastnila workshop bicí a trochu jsem zaregistrovala, co kutili pěvci a tanečníci to ostatní mi nějakým neznámým způsobem uniklo. Co se týče bicích, bavili jsme se královsky, hlavně při skvělých hláškách (ne)zdatných účastníků workshopu. Došlo i k menším problémům s komunikací, jedna z účastnic si nějak nemohla zvyknout na přebytečné písmenko „v“ v některých slovech, hlavně předložkách, a tak často neporozuměla tomu, co se po ní chce! Po obědě nás čekala další dávka nových znalostí, a to se teprve rozjela ta pravá akce, až chudák vedoucí Čerw prohlásil, že příště povede tanec popřípadě dirigování, u kterého zužitkuje svou zásobu paliček… :)

Večer se všechny workshopy předvedly, okouzlující byl tanec pod vedením Hanky, kytara pod vedením Lenky a zpěv, kterého se zhostil Bazzy, drama pod vedením Vojty bylo velice vtipné a netradiční, workshop bicí se z bezpečnostních důvodů (zdravotní potíže hlavně v oblasti sluchového ústrojí) výsady předvést se vzdal:) Večer jsme se opět bavili každý po svém, využili jsme této doby k poznávání jiných TenSingů a postupem času jsme všichni podlehli únavě, aniž by nás rušil zvuk zvonku, který byl klukům z Krnova nemilosrdně zabaven. V neděli po snídani jsme se zúčastnili Bohoslužby, uklidili a někteří jsme vyrazili do města, kde jsme nakoupili nějaké dobrůtky na cestu a dárečky pro své blízké a hurá zpátky domů…

Kdyby se mě někdo zeptal, jaký byl nejlepší zážitek z Know How, navzdory všem těm vtipným situacím, zábavě a všemu novému, co jsem se naučila, byla by to cesta domů, do Ostravy… Ve vlaku jsme totiž náhodou (?!) potkali skupinku sympatických Američanů, kteří se vydali do Malenovic učit angličtinu. Jeden z nich, sympatický mladík, nám začal vyprávět o svém vztahu k Bohu, o svém životě a o službách a pomoci, kterou mu Bůh poskytuje. jeho vyprávění bylo velice emotivní, možná až fanatické, ale mě hluboce zaujalo. I když jsem ve svém vztahu s Bohem velice nerozhodná, tento Američan mi zase odhalil trochu jiný úhel pohledu a já jsem mu za to velice vděčná. Asi každý by řekl, že nejen cesta zpátky, ale vůbec celý Know How byla velice povedená akce!

Zde: http://www.ymca.cz/engine.php?id=0959 je více foto.

Petra Pastirčáková, TenSing Ostrava - Poruba a TenSing Ostrava - Jih