04/2005

Invaze do Anglie

Vydáno dne 12. 04. 2005 (2905 přečtení)
Wlastík Holík, člen olomoucké YMCA, se v týdnech nedávno minulých vydal na EVS workcamp do Anglie, kam ho vyslala organizace INEX - Sdružení Dobrovolných Aktivit. Bezprostřední dojmy z akce na vás čekají na následujících řádcích.


Ehm... a co že to vlastně má být ten EVS workcamp? Workcamp obecně je 2 - 4 týdenní akce pro mezinárodní skupinu dobrovolníků, kteří společně pracují na nějakém veřejně prospěšném projektu asi 6 hodin denně, ve zbývajícím čase se věnují nejrůznějším společným programům, workshopům, výletům, exkurzím, poznáváním země, ve které se nacházejí i kultur zemí všech účastníků.

Hlavní myšlenkou je dát mladým lidem šanci poznat prostřednictvím dobrovolné práce mezinárodní atmosféru a získávat zkušenosti z mezinárodního prostředí. Nevládní organizace Alliance, jíž je INEX-SDA členem otevírá svékrátkodobé workcampy dobrovolníkům s omezenými příležitostmi v podobě „EVS workcampů“, které jsou plně dotované Evropskou komisí.

Již v 5 hodin ráno jsem se začal probouzet k odletu. Klasika – odbavení dopadlo bez problémů a též jsem si mohl vybrat místo u okna či u uličky. Přestup ve Frankfurtu. Opět průchod skrz paprsky X. Zde doporučuji VŠEM kuřákům, aby si nechali své podpalovače v zavazadlech! Vytrhli mě z fronty a vyptávali se mě, zda nemám u sebe to, co bych neměl u sebe mít! Ano, přiznávám se, mám v kabátu zapalovač. Naši milí sousedi si ho rádi nechali. V Birminghamu už na mě čekali lidičci z EIL a ostatní, kteří mě předletěli. Seznámili jsme se, potykali a odjeli minibusíkem. Zbytek dne jsme strávili anglickou stravou a seznamováním se s lidičkami z EU a spol.. Náš tým byl složen z: Anglie, Finsko, Dánsko, Španělsko, Rumunsko, Itálie, Francie, NDR, Polsko, celkem 23 jedinců i jiných puberťáků.

1. týden:
První den jsme se oficiálně seznamovali, poznávali, zapomínali, učili o pravidlech, poučovali o bezpečnosti a jiné zásady. Zbytek dne byl tzv. volný. Následující den jsme hráli hry, skupinové testy a jiné soudružnosti.. Ve středu se střílelo z luku (to se mi podařilo zaspat), prý to bylo fajn.Večery jsme trávili většinou v „English-room“, tam kde jsme se měli teoreticky naučit angličtinu – většinou si povídali o naší zemi, o ekologických katastrofách, o chráněném divokém masu apod. Vždy obden ráno jsme jeli do národního parku, abychom tam pokáceli a spálili Anglii pár hektarů stromů, prostě, koho by nebavilo devastovat ekosystém jiným zemím? Zde je čas vám popsat náš pracovní jídelníček – na snídani, k obědu a někdy i k večeři jsme měli přihřátý mletý steak obalený houskou. Sobota(-y): Byla vždy využita k rozšiřování osobních znalostí o Anglii, a zvláště o jejích městečcích, přeplněných trhy ŕ la WTC (náš zlatý Olomouc). Snad nejkrásnější byl Worchester(-shire) – nádherné ženy a Ludlow – nádherný hrad. Jinak víkendy se stravovali v hospůdkách, které byli poblíž „Pioneer Center“, kde jsme existovali.

2. týden:
Začátek týdne začal šermováním (bylo to v programu), a podařilo se mi i vykastrovat leadera! O večerech jsme začali hrát simulační hry (úderník versus nefaščenko), které byly i docela oblíbené. V odpoledním čase jsme stále podpalovali anglickou vegetaci. Následující den jsme měli čest se seznámit s hřebci v oblasti vedení a jízdy. Konec týdne byl ukončen s milou sokolnicí a jejími přáteli panem orlem, slečnou sovou pálenou, klučinou jestřábem, paní poštolkou a nějakým výrem. V sobotu jsme atakovali Birmingham, spíš jeho obchodní centrum.

3. týden:
Lekce angličtiny v okresní knihovně – nalézt co nejvíce informací o tvém oblíbeném chráněném divokém masu a napsat o něm stručný projekt, který pak představíš svým monologem. Úterý bylo opět věnováno pálení zeleně v národním parku, stále jsme krmeni instantním masem v ugrilované bulce.

Středa – překážky z lan a různých kmenů v nízké výšce, asi ˝ metru. (něco na verzi našeho Lanového centra), bylo to super, skvělá spolupráce, hodně srandy. A v pátek finále – opět jsme si zalozili na provazech, které již byli hodně podobné k Lanovému centru. Bylo to super, ale krátké!

Rozlučkový večer probíhal ve stylu „Pub by pub“, za večer jsme prošli asi 5 hospod, co si pamatuju. Následující ráno jsme si rozebrali „certifikáty“, rozloučili, zamávali s posmrkanými kapesníčky a rozfrkli se zas do svých opuštěných domečků!

Wlastík Holík, YMCA Olomouc

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]