[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]
Rumunské Karpaty
Vydáno dne 06. 09. 2005 (9131 přečtení)
- Proč jsou tolik „in“?
Každý rok vycestuje na dovolenou do zahraničí větší počet Čechů než rok předcházející. Na čele žebříčku destinací stojí přímořská letoviska (masově hlavně Chorvatsko) a pak hory. Obojího se nám v našich zeměpisných šířkách v uspokojivé míře nedostává (moře už nemáme žádné, hory sice ano, ale nikoliv v potřebných rozsazích a rozměrech).
Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo rád cestuje, chodí po horách a vše potřebné si nosí v batohu na zádech, pak s největší pravděpodobností znáte i někoho, kdo již absolvoval trekking v rumunských Karpatech. Mám totiž pocit, že se z činnosti „vyrazit do Rumunska do hor“ stává jistý fenomén. A tomuto fenoménu jsem ani já neodolal a vydal jsem se tímto směrem. Nutno jen dodat, že už jsme to měli s naší skupinou nějaký ten rok v plánu a nelze nás tedy zcela zařadit do skupiny turistů-horalů, kteří podlehli této mánii v poslední době.
Co je vlastně na Karpatech tak výjimečného? Svou výškou rozhodně nepatří mezi ty úplně nejvyšší pohoří v Evropě. Nejvyšším vrcholem celých Karpat je Gerlachovský štít (2655 m), v rumunských Karpatech potom Moldoveanu (2543 m). Mimořádný je ale rozhodně jejich rozsah, karpatský oblouk totiž v podstatě začíná na východě našeho území (tzv. Bílé Karpaty) a přes Slovensko, část Polska, Ukrajinu se rozprostírá až do Rumunska. V Rumunsku Karpaty zabírají třetinu povrchu země a dělí se na Východní Karpaty (Carpatii Orientali), Jižní Karpaty (Carpatii Meridionali), ve kterých leží nejvyšší horské vrcholy, a Západní Karpaty (Carpatii Occidentali) známé díky svým nádherným jeskyním.
Rumunsko obecně a tím spíše rumunské hory dosud příliš nezasáhla vlna komerčního cestování a rekreace; příroda tam leckde dosud přežívá ve své čisté, takřka panenské podobě (pokud zrovna nemáte tu smůlu a nedostanete se do oblastí, které zdevastoval minulý režim Nicolae Ceausesca). Existují samozřejmě už i oblasti, jež se komercializují, ale obecně se dá říci, že pokud chcete něco z krás Karpat vidět, musíte se spolehnout na vlastní nohy a počítat s trochou nepohodlí - rozhodně tu (naštěstí!) zatím nemůžete očekávat asfaltku až před váš čtyřhvězdičkový hotel přímo na hřebeni anebo u horského jezera. I ceny v Rumunsku jsou pro našince stále relativně příjemné, místní měna LEU (množné číslo LEI) prodělala letos 1. července reformu a je chudší o 4 nuly, za to ale jsou ceny podstatně přehlednější a jen tak snadno vás místní vekslák na nádraží, pokud se u něj rozhodnete směnit peníze, nezmate svými milióny a neošidí. Ale zpět do hor.
Konkrétně se teď přesuňme do pohoří Retezat (Jezernaté hory), které se rozkládá v západní části Jižních Karpat. Jako transportní uzel pro výstupy do Retezatu se využívá město Deva. Celý Retezat má rozlohu zhruba 800 km2 a jeho součástí je i Malý Retezat (Retezatul Mic). Hlavní hřeben se táhne od jihozápadu k severovýchodu v délce zhruba 20 km a paralelně jižněji vede nižší vedlejší hřeben. Nejvyšší horou celého pohoří je Peleaga (2509 m). Pozůstatky mohutné ledovcové činnosti najdeme v podobě četných jezer a ples - napočítáme jich tu na 80. Asi 130 km2 z pohoří zabírá Národní park Retezat (nejstarší v celém Rumunsku, byl ustanoven již roku 1935).
Možná, že jsme měli štěstí, ale myslím, že pokud na území národního parku stanujete na vyhrazených místech, např. u jezer, nemáte s místními zaměstnanci NP žádný problém, navíc mluví tito strážci slušně anglicky, poradí vám s cestou či počasím (v horách obecně dosti nestálým) a na Čechy jsou zvyklí. V Retezatu se zachovala řada vzácných druhů fauny a flóry a nemusíte být zrovna zoolog, abyste ocenili setkání s medvědem hnědým ve volné přírodě. Je fakt, že jsme asi měli skutečně štěstí, což říkali i místní, kteří jej za celý svůj život nespatřili, a možná štěstí na druhou, že jsme ho potkali v otevřeném terénu na vzdálenost asi 50 metrů...
Rumunské Karpaty jsou prý s výjimkou Ruska jediným místem v Evropě, kde ještě lze pozorovat klidné soužití lidí s velkými zvířaty, zejména medvědy a vlky (vlky jsme nepotkali - zřejmě jsou více plašší). Podle posledních oficiálních údajů žije v rumunských Karpatech na 6200 medvědů, což představuje polovinu všech hnědých medvědů v Evropě. Za setkání s medvědem možná paradoxně vděčíme i Ceausescovi, jenž začal medvědy opět chránit zákonem a sám je jezdil lovit také do Retezatu, konkrétně do přírodní rezervace Gemenele, jejíž hranice značená cesta národním parkem kopíruje.
Nabízí se otázka, jak dlouho mohou rumunské Karpaty - a konkrétně třeba Retezat - zůstat v této takřka neporušené podobě, liduprázdné, kdy člověk má pocit, že aspoň těch pár dní tráví v těsném sepětí s přírodou? Obávám se, že jakkoliv pozitivní vliv bude mít případný budoucí vstup Rumunska do EU pro celou zemi (roky 2006 - 2007 osobně nevidím moc reálně), příroda to možná pocítí jinak: zvýšeným počtem neukázněných turistů, likvidací cenných ekosystémů atd. Nicméně turistický potenciál rumunských Karpat je neskutečný.
Protože jsme (my - Češi) stále relativně aktivním národem (byť možná všichni postupně více a více pohodlníme), s chutí cestovat a poznávat a najde se tady stále dost lidí schopných se na nějakou dobu omezit, ochotných si spoustu požitků moderní doby odříci a redukovat svoje tělesné potřeby jen na ty nejzákladnější, přibývá i počet Čechů, kteří si z rumunských Karpat přivážejí úžasné zážitky. A setkání s medvědem v jeho přirozeném životním prostředí zůstane zážitkem i v době postmoderní.
Zbyněk Zykmund
Literatura k tématu:
Nevrlý, Miroslav, Karpatské hry
Tejchman, Miroslav, Nicolae Ceausescu
Každý rok vycestuje na dovolenou do zahraničí větší počet Čechů než rok předcházející. Na čele žebříčku destinací stojí přímořská letoviska (masově hlavně Chorvatsko) a pak hory. Obojího se nám v našich zeměpisných šířkách v uspokojivé míře nedostává (moře už nemáme žádné, hory sice ano, ale nikoliv v potřebných rozsazích a rozměrech).
Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo rád cestuje, chodí po horách a vše potřebné si nosí v batohu na zádech, pak s největší pravděpodobností znáte i někoho, kdo již absolvoval trekking v rumunských Karpatech. Mám totiž pocit, že se z činnosti „vyrazit do Rumunska do hor“ stává jistý fenomén. A tomuto fenoménu jsem ani já neodolal a vydal jsem se tímto směrem. Nutno jen dodat, že už jsme to měli s naší skupinou nějaký ten rok v plánu a nelze nás tedy zcela zařadit do skupiny turistů-horalů, kteří podlehli této mánii v poslední době.
Co je vlastně na Karpatech tak výjimečného? Svou výškou rozhodně nepatří mezi ty úplně nejvyšší pohoří v Evropě. Nejvyšším vrcholem celých Karpat je Gerlachovský štít (2655 m), v rumunských Karpatech potom Moldoveanu (2543 m). Mimořádný je ale rozhodně jejich rozsah, karpatský oblouk totiž v podstatě začíná na východě našeho území (tzv. Bílé Karpaty) a přes Slovensko, část Polska, Ukrajinu se rozprostírá až do Rumunska. V Rumunsku Karpaty zabírají třetinu povrchu země a dělí se na Východní Karpaty (Carpatii Orientali), Jižní Karpaty (Carpatii Meridionali), ve kterých leží nejvyšší horské vrcholy, a Západní Karpaty (Carpatii Occidentali) známé díky svým nádherným jeskyním.
Rumunsko obecně a tím spíše rumunské hory dosud příliš nezasáhla vlna komerčního cestování a rekreace; příroda tam leckde dosud přežívá ve své čisté, takřka panenské podobě (pokud zrovna nemáte tu smůlu a nedostanete se do oblastí, které zdevastoval minulý režim Nicolae Ceausesca). Existují samozřejmě už i oblasti, jež se komercializují, ale obecně se dá říci, že pokud chcete něco z krás Karpat vidět, musíte se spolehnout na vlastní nohy a počítat s trochou nepohodlí - rozhodně tu (naštěstí!) zatím nemůžete očekávat asfaltku až před váš čtyřhvězdičkový hotel přímo na hřebeni anebo u horského jezera. I ceny v Rumunsku jsou pro našince stále relativně příjemné, místní měna LEU (množné číslo LEI) prodělala letos 1. července reformu a je chudší o 4 nuly, za to ale jsou ceny podstatně přehlednější a jen tak snadno vás místní vekslák na nádraží, pokud se u něj rozhodnete směnit peníze, nezmate svými milióny a neošidí. Ale zpět do hor.
Konkrétně se teď přesuňme do pohoří Retezat (Jezernaté hory), které se rozkládá v západní části Jižních Karpat. Jako transportní uzel pro výstupy do Retezatu se využívá město Deva. Celý Retezat má rozlohu zhruba 800 km2 a jeho součástí je i Malý Retezat (Retezatul Mic). Hlavní hřeben se táhne od jihozápadu k severovýchodu v délce zhruba 20 km a paralelně jižněji vede nižší vedlejší hřeben. Nejvyšší horou celého pohoří je Peleaga (2509 m). Pozůstatky mohutné ledovcové činnosti najdeme v podobě četných jezer a ples - napočítáme jich tu na 80. Asi 130 km2 z pohoří zabírá Národní park Retezat (nejstarší v celém Rumunsku, byl ustanoven již roku 1935).
Možná, že jsme měli štěstí, ale myslím, že pokud na území národního parku stanujete na vyhrazených místech, např. u jezer, nemáte s místními zaměstnanci NP žádný problém, navíc mluví tito strážci slušně anglicky, poradí vám s cestou či počasím (v horách obecně dosti nestálým) a na Čechy jsou zvyklí. V Retezatu se zachovala řada vzácných druhů fauny a flóry a nemusíte být zrovna zoolog, abyste ocenili setkání s medvědem hnědým ve volné přírodě. Je fakt, že jsme asi měli skutečně štěstí, což říkali i místní, kteří jej za celý svůj život nespatřili, a možná štěstí na druhou, že jsme ho potkali v otevřeném terénu na vzdálenost asi 50 metrů...
Rumunské Karpaty jsou prý s výjimkou Ruska jediným místem v Evropě, kde ještě lze pozorovat klidné soužití lidí s velkými zvířaty, zejména medvědy a vlky (vlky jsme nepotkali - zřejmě jsou více plašší). Podle posledních oficiálních údajů žije v rumunských Karpatech na 6200 medvědů, což představuje polovinu všech hnědých medvědů v Evropě. Za setkání s medvědem možná paradoxně vděčíme i Ceausescovi, jenž začal medvědy opět chránit zákonem a sám je jezdil lovit také do Retezatu, konkrétně do přírodní rezervace Gemenele, jejíž hranice značená cesta národním parkem kopíruje.
Nabízí se otázka, jak dlouho mohou rumunské Karpaty - a konkrétně třeba Retezat - zůstat v této takřka neporušené podobě, liduprázdné, kdy člověk má pocit, že aspoň těch pár dní tráví v těsném sepětí s přírodou? Obávám se, že jakkoliv pozitivní vliv bude mít případný budoucí vstup Rumunska do EU pro celou zemi (roky 2006 - 2007 osobně nevidím moc reálně), příroda to možná pocítí jinak: zvýšeným počtem neukázněných turistů, likvidací cenných ekosystémů atd. Nicméně turistický potenciál rumunských Karpat je neskutečný.
Protože jsme (my - Češi) stále relativně aktivním národem (byť možná všichni postupně více a více pohodlníme), s chutí cestovat a poznávat a najde se tady stále dost lidí schopných se na nějakou dobu omezit, ochotných si spoustu požitků moderní doby odříci a redukovat svoje tělesné potřeby jen na ty nejzákladnější, přibývá i počet Čechů, kteří si z rumunských Karpat přivážejí úžasné zážitky. A setkání s medvědem v jeho přirozeném životním prostředí zůstane zážitkem i v době postmoderní.
Zbyněk Zykmund
Literatura k tématu:
Nevrlý, Miroslav, Karpatské hry
Tejchman, Miroslav, Nicolae Ceausescu
[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]
15 nejčtenějších článků
Tábory dětem přinášejí přesně to, co jim pandemie vzala (07. 03. 2022, 1898x)
Film Zlatý podraz vychází také jako komiks! (03. 12. 2018, 1470x)
Čím byl ‚osmičkový‘ rok pro SHŠ In Taberna (03. 12. 2018, 1454x)
Jak správně použít vlajku a prapor (29. 06. 2021, 1393x)
Brána k druhým – soutěž (20. 06. 2019, 1134x)
KSY 2018–2019 (20. 06. 2019, 1123x)
Gospelový workshop – dobíječka baterií (03. 12. 2018, 1112x)
17. listopad a YMCA (03. 12. 2018, 1086x)
100 slov – na čem opravdu záleží (29. 06. 2021, 1082x)
Jiří Černý se stal dalším abassadorem YMCA v ČR (03. 12. 2018, 1075x)
Před tábořením (27. 05. 2022, 1049x)
Archiválie YMCA (03. 12. 2018, 1047x)
Uvaděč (28. 02. 2020, 1015x)
Uvaděč (03. 12. 2018, 866x)
Kreslená YMCA 2 – současnost (28. 02. 2020, 851x)
Anketa
Na jak dlouho dopředu plánujete?
1 den
(32 hl.)
1 týden
(29 hl.)
1 měsíc
(24 hl.)
2 měsíce
(26 hl.)
3 měsíce
(26 hl.)
6 měsíců
(28 hl.)
1 rok
(26 hl.)
Vůbec
(23 hl.)
(32 hl.)
1 týden
(29 hl.)
1 měsíc
(24 hl.)
2 měsíce
(26 hl.)
3 měsíce
(26 hl.)
6 měsíců
(28 hl.)
1 rok
(26 hl.)
Vůbec
(23 hl.)
Celkem hlasovalo: 214
Bahisikayet.com
Extrabet
Deneme bonusu
Denemebonusuz.com
yurtdişi ev taşima
uluslararasi evden eve nakliyat
eşya depolama
yurtdişi kargo
eşya depolama