aneb nereálná reality show Napsat článek na toto téma jsem se chystal ještě předtím, než se tyto dva pořady začaly vysílat, ale kdy už na ně běžely reklamy - tedy asi v polovině srpna. Fascinovalo mě totiž spojení slov „reality“ a „show“ a pak také sousloví „reality show“ s tím, co se divákovi nabízelo.

Hned v úvodu se přiznám, že jsem viděl Vyvolené i Velkého bratra pouze jednou v jeden stejný den a to až ke konci září, když jsem se náhodou dostal do blízkosti TV přístroje. Omlouvám se tedy předem všem skalním fanouškům, ale i odpůrcům, ti budou mít na věc možná jiný pohled, navíc podpořený kontinuálním sledováním. Tak tedy k prvotnímu impulzu. Samozřejmě, že reality show je komerčním TV programem, který má jediný cíl - vydělat peníze. To znamená získat co největší sledovanost - tím pádem i možnost zvýšení cen za reklamu před, po a během pořadu. Jde tedy o získání divácké většiny, nejlépe o rozšíření věrných diváků TV stanice, kteří se dívají na všechno (na všechno je prosím bez uvozovek záměrně), o další skupinu lidí, která dosud odolávala. Přesto mě spojení slov reality a show vedlo k zamyšlení nad tím co je vlastně na té show reálného. Speciálně vybraní lidé, žijící pohromadě v nezvykle vysokém počtu, navíc spících v jedné ložnici (to ani v rodině není zvykem), plnících různé nestandardní úkoly (běžný život je přece jen fádnější - alespoň většiny národa) a také s tím, že výraznou část dne netvoří práce. Podobných nesrovnalostí s reálným životem by se určitě našlo ještě mnohem více. Ale o to v podstatě nejde, protože všechno se to dá omluvit právě tím druhým slovem „show“. A o to v podstatě jde. Líbí se mi jak někteří začali celou věc vnímat jako sociologický průzkum a mluví o tom, že se na reality show dívají jakože z „akademických důvodů“. Ovšem copak je to ve vilách za reprezentativní vzorek obyvatel... Zkrátka obě reality show jsou rozhodně show a ne až tak moc reality. Mám za to, že každodenní život většiny z nás je mnohem zajímavější, a proto nemá moc smyslu na úkor toho svého, prožívat život někoho jiného. Celý pořad tak bude mít dle mého názoru pouze dva důsledky. Národ zase utratí zbytečně spoustu peněz za SMS a firmy točící se kolem pořadu si přijdou na své, ale to je jen obchod - poptávka a nabídka. Druhá věc je závažnější. Posune opět laťku „normality“ zase o kousek níž. Ať chceme nebo ne, v každém z nás se vědomí či pocit toho co je ještě normální, veřejně přístupné, standardní poněkud vychýlí. A tím myslím třeba i způsob komunikace, užívání určitých slov či témat nebo jiné projevy. Pokud se na žádnou reality show nedíváte, tak rozhodně nejste mimo hru, stejně se vás tyto věci dotknou - jaksi v druhé vlně skrze chování těch, kteří se dívají, ti postupně promění obecné klima ve kterém žijeme všichni. V každém případě je formát reality show nabídkou k možnosti zapomenout na chvíli na své starosti, plní tak de facto stejnou úlohu jako například telenovely, ale zase třeba pro jinou kategorii diváků. Ukázalo se ale, že jedna reality show na tak malý národ a tím pádem trh, asi stačí. Takže to co se mi na celé věci opravu velmi líbilo je vtipná reklama TV Prima, která začala sloganem: „Vyvolení, reality show, která nezná bratra“, který po debaklu Velkého bratra Prima změnila na: „Vyvolení, reality show, která už nemá bratra“. Pokud se ale budete chtít opravdu dostat k pořádné reality show stačí si přečíst Orwellovu knihu 1984. Je rozhodně bližší realitě než to co nabízí TV a obávám se, že nemusí být ani komunistická či jiná totalitní, ale že stačí i ta naše. Přeji všem čtenářům kvalitní reálný život. J. V. Hynek