10/2005

Spiritual Fest 2005

Vydáno dne 05. 10. 2005 (3147 přečtení)
Deštiví den 17. září nevěstil nic dobrého. Pokud jste se však přemluvili a došli až do Komunitního centra sv. Prokopa v Praze Nových Butovicích, určitě jste nad vším tím zamračeným a deštivým zvítězili.


Odehrával se tam totiž již třetí ročník Spiritual Festu – festivalu černošských spirituálů, které nenechaly nikoho chladným, naopak zahřály u srdce, ústa všech prohnuly do úsměvu a končetiny i s celým zbytkem těla vyprovokovaly k rytmickému pohybu.

Přece jen se našla malá kaňka, tak si ji odbydu hned na začátku abych se pak mohl soustředit na vymýšlení superlativních synonym. Festival byl velmi dobře zorganizován až na jednu, podle mě i jiných návštěvníků podstatnou drobnost. Účinkující byli na plakátě seřazeni podle abecedy, což zmátlo nejen mě. Program byl dlouhý, někteří chtěli přijít jen na jeho část, třeba i na konkrétní skupinu, mohlo se tedy stát, že jste přišli a vaši oblíbenci už byli pryč. Já jsem takto přišel o vystoupení YMCA Jakoubek, pěveckého sboru z YMCA Jindřichův Hradec. Fotka kterou vidíte je tedy z loňského ročníku. Je také škoda, že YMCA Jakoubek nepozvala např. mailem na tento festival všechny ymkaře, nejen Pražáky, ale jednou Spiritual Fest za rok se na takovýto festival klidně mohou vydat i ostatní.

Z odpoledního programu jsem tedy zachytil jen kvalitní vystoupení Hradeckého komorního tucteta a poté černooranžovou smršť Besharmoie, jejíž vystoupení bylo opravdu strhující.

Večerní program zahájil mě nijak neoslovující Grandis vystřídaný velmi dobrým výkonem sboru Cantus Jaroměř. Pokračovali Myšáci, jejichž výkon bych nazval standardním. Během večera jsem si všiml jisté zvýšené obliby původních afrických spirituálů.

Sváťa Karásek s vypůjčenou jednou a za chvíli druhou kytarou zazpíval své syrové písničky jemu vlastním stylem, který u posluchačů zřejmě může vyvolávat ambivalentní pocity. Na jedné straně je to hluboká, výstižná, někdy sarkastická výpověď o nás, která vede k zamyšlení nad naším vztahem k Bohu i lidem, na druhé straně hudební jednoduchost a instrumentální nedokonalost. Poté již přišel na řadu Geshem – spolupořadatel festivalu. Vůdčí osobnost souboru Marek Šlechta dokáže přenést nadšení svým dirigováním nejen na svůj soubor, ale i na diváky.

A pak to přišlo! Na pódiu se objevily 4 dívky, které si říkají Gapeels, což je složenina počátečních písmen a slabik jejich jmen, výslovnost je však poangličtěná. Již před svým vystoupením budily Gapeels u svých kolegů respekt. Obávali se srovnávání, přestože Spiritual Fest není soutěžní přehlídkou. Hned při prvních taktech jejich úvodní písně se ukázalo, že pověst, která je předcházela a obavy spoluvystupujících byly důvodné. Jejich výkon byl o třídu jinde a diváci to také okamžitě rozpoznali.

Členové skupiny Vockap, která byla další v pořadí, přemýšleli při poslechu Gapeels o tom, že na pódium zkrátka nemají proč chodit. Vrchol večera právě čněl až k vysokému stropu kostela a proč festival připravit o zaslouženou gradaci.

Přesto miláček loňského publika Vockap nastoupil. Jejich vystoupení udrželo nastavenou laťku, jisté hlasy a již pověstný humor v choreografii i aranžmá písní dal večeru opět nový rozměr. Ke konci vystoupení zahlédl vedoucí Vockapu v zákulisí Irenu Budweiserovou, která měla přijít na řadu za chvíli, a tak vtipně a zároveň omluvně poznamenal, že jejich další písnička bude právě z repertoáru Spiritual kvintetu.

Úspěch přímo kolosální měl pak jejich přídavek – píseň Jungle (džungle), která vás okamžitě přenese do dokonalé iluze pobytu v pralese, neboť pánové svými hlasy imitují faunu a snad i flóru naprosto věrně. Posluchači nechtěli Vockap pustit z pódia, ale čas byl neúprosný.

A tak moderátor přivítal poslední účinkující, Irenu Budweiserovou. Ta při svém pozdravu pronesla vtipnou větu – a teď mi řekněte, co po takovém výkonu pěti chlapů z Vockapu tady má dělat já sama s bubnem, no ale budu se snažit. Její vystoupení bylo velmi příjemným zakončením festivalu. Na závěr se Marek Šlechta zeptal publika, zda se mají pustit do příprav Spiritual Festu 2006. Ohlas publika byl jednoznačný, a tak všechny příznivce opravdu kvalitní hudby již teď zvu na příští ročník.

J. V. Hynek

___________________________________

ICQ (mini)rozhovor
s Patrikem Bartošem

členem Vockap – Vokální kapely


Jak bys srovnal úroveň loňského a letošního Spiritual festu?
Nevím... možná se mi to zdá (protože minulý rok jsem byl poprvé), ale ten předtím měl trošku větší úroveň.

Zajímavé, já jsem byl také na těchto dvou a mám přesně opačný dojem. Kdo tě nejvíc zaujal, překvapil, dostal...?
Gapeels nebo jak se to píše ....

Gappels - tak v tom se shodneme, co se ti na nich líbilo nejvíc?
Frázování, intonace,… jak by řekl Standa (další člen Vockap)... to je základ. No popravdě moc se mi po jejich vystoupeni nechtělo na pódium .. :-D

Vockap měl taky obrovský úspěch, v čem si myslíš, že je vaše síla..?
To fakt nevím... možná je to tím, že nás to baví... nevím... sami jsme vždy hrozně překvapení reakcí publika... Páč kdyby nás to nebavilo tak se stěží budeme sjíždět z celé republiky na zkoušky (Praha, Olomouc, Třinec, Hradec Králové).

Je vás 5 kluků, jak zvládáte slávu a nápor fanynek?
Nejsem si žádného vědom :-)

No ze vzkazníku na vašem webu to vypadá jinak, ale dobrá, tak odjinud. Máš za to, že běloši mají na to zpívat černošské spirituály?
Myslím, že to není o tom, zda na to mají nebo ne ... ale černoši to umí prostě podat .. a vo tom to je..

Proč zpíváte právě spirituály?
Pro jejich rytmus a harmonii, zkrátka jak píšeme na našem webu: Především však pro jejich přímočarost a jednoduchost sdělení, které pro svoji úžasnou hloubku má i v dnešní době co říct.

Ať se vám tedy daří jejich poselství předávat dál.

J.V.H.

Z Patrikova dotazníku:
* 22. 7. 1981, † pravděpodobně 1. 5. 2060
bydliště: zatím Olomouc
výška: 188 cm
váha: 85 kg
míry: 92/60/90 :-))
koníčky: lyže!!, volejbal, golf, hudba, internet, investiční bankovnictví
více na: http://www.vockap.cz

[.. Celý článek | Autor: -jvh- .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]