Ženy cvičí v prostorách mělnické evangelické fary Sál mělnického Husova domu v Mělníku nehostí jen bohoslužby, divadelní představení, pěvecká a hudební vystoupení, ale také cvičení pro ženy. Ty se na mělnické evangelické faře scházejí pravidelně pod vedením fyzioterapeutky vždy v pondělí a ve čtvrtek od 17 hodin.

„Cvičíme na velkých gymnastických míčích, s pružnými tahy a overbally,“ říká fyzioterapeutka Martina Pospíšilová, která šedesátiminutová setkání vede podle zásad léčebné tělesné výchovy. „Sestavuji je podle vzorce: předehřát, protáhnout, posílit a relaxovat. Cviky vyhovují i těm, kteří se již netěší plnému zdraví. Právě cvičení je přitom vhodnou metodou k léčbě a zároveň prevencí dalších obtíží s pohybovým aparátem a vede ženy ke zdravé životosprávě,“ vysvětluje fyzioterapeutka. Leckdo by se zarazil nad tím, že se na mělnické evangelické faře cvičí. Ale proč ne? Vždyť známé přísloví Ve zdravém těle zdravý duch tam nachází své opodstatnění. Cvičení patří k několika programům sdružení mladých křesťanů YMCA Mělník, které hojně využívá areál Husova domu v Krombholcově ulici. Ženy ve věku od 25 do 75 let si tento program velmi pochvalují. „Jako stomatolog mám potíže s krční a bederní páteří. Při cvičení se to ale krásně srovná. Dříve mi v krku chrupalo, teď už ne a rozsah krční páteře mám fantastický, o bederní oblasti ani nemluvě. Člověk si tady rozpohybuje svalové skupiny, které v zaměstnání a doma nepoužívá,“ pochvalu je si Jindřiška Hanušová, která stejně jako všechny ostatní platí 10 korun za jednu hodinu cvičení. Velké gymnastické míče slouží k odlehčení a k nápravě sedu. Coby labilní plocha také aktivují svalový systém. Malé míče, overbally, doplňují posilovací cvičení stejně tak jako pružné tahy. „Ty mají jednu velkou přednost, odporové cvičení, které je doporučováno k prevenci osteoporózy kostí,“ vysvětluje Martina Pospíšilová. Účastnice ale nejen cvičí. Vyměňují si zkušenosti z vaření, pečení, předávají si recepty a například připravují rozlučky před letními a zimními prázdninami. Na nich už se prý těší na pokračování a říkají: „Konečně zas jedem, už nám to chybělo!“ A takhle tomu je už čtyři roky. Ondřej Bond Tichota (Vyšlo též v MF Dnes, 25. 3. 2005, s. 4.)