[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]
Návštěvou u E. T. Setona
Vydáno dne 03. 04. 2006 (3275 přečtení)
Kdykoliv jsem v Novém světě tábořil na březích jezer, řek a oceánu, v údolích hor nebo ve stínu pralesů, vždy jsem vzpomínal na spisy Er. Th. Setona, na příhody v nich popisované a ovšem nejvíce na něho. Po dobu mého dvouletého pobytu ve Spoj. státech, zažil jsem mnohá překvapení, z nich nejradostnější bylo – pozvání do indiánské vesnice, lesů a obydlí Setonova.
E. T. Seton a Joe First (asi 1929)
Mr. E. M. Robinson, známý všem Ymkařům po celém světě, stal se u nás profesorem po svém návratu z Evropy. V rozmluvě s ním dozvěděli jsme se, že je spolužákem a druhem Setonovým, a proto jsme „kuli železo“, dokud bylo žhavé – navrhli jsme Mr. Robinsonovi, aby nás někdy vzal do „chaty“ Setonovy a seznámil nás s ním.
Koncem dubna se nám té cti dostalo. Er. Thom. Seton nás pozval na 3 dny a slíbil cele se nám věnovat. Počet byl omezen na 12. Ocitl jsem se mezi několika šťastnými, kteří s rozjasněnými tvářemi ujížděli ke 250 km vzdálenému bydlišti Setonovu. Pršelo jako z konve - což nám ale nijak nevadilo – „neboť, kde se sejdou dobří táborníci, tam vždy i dobré počasí.“
Setona jsme po prvé spatřili v jeho prostředí“ – u táborového ohně, kde vyprávěl hochům jsoucím u něho též návštěvou řadu povídek. Padal drobný déšť a Seton dokončiv povídku, navrhl skončení ohně maje obavy o zdraví účastníků, byl však nucen přidati několik dalších příhod ze svého života, nemoha odolati přáním těch, kteří nedbajíc deště, lpěli jakoby očarováni na postavě starého přítele přírody, Indiánů a všech dobrých srdcí.
V záblescích ohně rýsovala se statná postava muže, lovce, umělce, spisovatele a historika. Ač stár víc než 60 roků, je Seton svěží, osmahlý, usměvavý a dobrosrdečný. Hustý vlas vous zdobí jeho větrem ošlehanou tvář, tak známou všem indiánským kmenům Ameriky a jeho čtenářům po celém světě.
Poslouchat povídku z úst Setonových, znamená jí skutečně prožívat, neboť jak slova tak i pohyby vypravěče předvádí vám celý děj jako ve skutečnosti. Když konečně prudký lijavec nadobro přerušil „táborák“ a znemožnil plánovaný tanec dvou Indiánů jsoucích právě návštěvou u Setona, byl nám tento Mr. Robinsonem představen; dozvěděv se, že jsem z Československa, měl zřejmou radost a podotkl, že má celou řadu obrázků a knih z Č. S. R., jakož i hojnou korespondenci s představiteli Ligy lesní Moudrosti a pod.
Byl jsem s mými přáteli z Bulharska a Uher ubytován v pravém „indiánském teepee“, kde jsme hned indiánsky udělali oheň, který nás proti všem indiánským pravidlům důkladně píchal v oči, až jsme zcela zbaběle obíhali „tupu“, snažíce se uprosit „Manitoua“, aby přijmul naši oběť a kouř si ponechal pro sebe a nám dal teplo a žhavé uhlí. Skončilo to tím, že nás Mr. Seton vzal do cviku a poradil jak upravit „tah“, aby kouř stoupal k nebi, a ne do našich plic a očí.
Celou noc a celý druhý den lilo jako před potopou; přes otvor ve střeše a i několik po straně, zůstaly naše „postele“ suché, zahřívané praskajícím ohništěm wigwamu.
Druhého dne ráno se mi dostalo od Setona pozvání jeti s ním na kanoi a zachraňovati hnízda divokých kachen před povodní, nastalou dvoudenními dešti. Seton měl v záznamu každé hnízdo; bohužel stoupající voda byla rychlejší nás, a tak jsme v mnoha případech přišli pozdě a zachránili jen několik výše položených hnízd ukrytých v křovinách a síti nesčetných ostrůvků malého jezera.
Seton je těžko a velmi zřídka přístupný; na štěstí jsme ho zastihli v dobré náladě, a tak se nám cele věnoval. Během dne nás prováděl svými pozemky, pokrytými vesměs lesy, neb nám v chatě vyprávěl, proč si vyvolil rudého muže jako vzor života v přírodě.
„Je mnoho věcí,“ pravil „které nám zanechali Indiáni. Jejich znalost přírody a života v této, statečnost, zbožnost, mlčenlivost, moudrost a soběstačnost, budou vždy vzorem všem, kdož milují přírodu. Pověsti šířené o jejich ukrutnostech nebyly páchány Indiány, nýbrž nejprve bílými „skauty armády“, nájezdníky a lovci. Není příkladu v dějinách Ameriky, kde by rovný počet bělochů, mající stejné zbraně, byl potřel stejný, počtem i zbraněmi, hlouček Indiánů. Sáhli-li Indiáni někdy k násilnostem, byl to běloch a pud sebezachování, který je k tomu donutil.“
Na jejich dobrých vlastnostech založil Seton program „Woodcraft League“, jejíž zákony zní:
„Velký oheň středu“ dává plamen 4 světlům, jejichž jména jsou Krása, Pravda, Síla a Láska. Každé „světlo“ má 3 zákony:
Zákony světla Krásy:
1. Udržuj v čistotě své tělo a místo, kde se nalézáš.
2. Rozuměj svému tělu a měj k němu úctu, neboť je chrámem duše.
3. Buď přítelem všeho Života, který neškodí. Ušetři lesů a květin; buď vždy hotov zabrániti neb omezit požár v lese neb obydlí.
Zákony světla Pravdy:
4. Slovo cti budiž Ti svatým.
5. Hrej poctivě; podvodná hra je zradou.
6. Buď zbožný; uctívej Velkého ducha a měj v úctě zbožnost druhých.
Zákony světla Síly:
7. Buď statečný; statečnost je jednou z nejušlechtilejších předností.
8. Buď mlčenliv, mluví-li starší Tebe, a měj jej v úctě.
9. Buď poslušný; poslušnost je první povinnost každého zálesáka.
Zákony světla Lásky:
10. Buď laskavý; konej nejméně jeden nesobecký čin denně.
11. Pomáhej druhým; přispívej svou prací jejich dobru.
12. Buď vesel a raduj se ze života.
Jeho obydlí, lesy, indiánská vesnice a celé okolí je ovládáno těmito zákony; všude čistota a jednoduchost. Většina obydlí, chat a teepee (wigwamů) byla postavena hochy a Setonem. Jsou tak postaveny, aby ráz krajiny a stromoví bylo co nejvíce ušetřeno. Malebné výjevy z indiánského života zdobí každou chatu, wigwam a i vnitřek jizeb; v jedné z nich má Seton knihovnu čítající tisíce svazků; v jiné je indiánské museum, plné zbraní, košíků, oděvů, totemů, medicin, čelenek a j. vlastnoručních výrobků všech kmenů Severní Ameriky; všechny tyto předměty byly Setonovi darovány jeho rudými přáteli, s kterými je v nejužším styku od r. 1885. V jiné jizbě jsou obrazy, kresby a trofeje, darované, zhotovené neb získané Setonem. Je tam i řada snímků z Československa, od hochů českých i slovenských, vše chované Setonem v šetrné úctě.
Kromě povídek, instrukcí o životě v přírodě a indiánských zvyků učil nás Seton, jak dělat indiánské šípy a luky, mluvit značkami a stopovat zvěř. Ostatně to Vám povím v táboře.
Tři dny uběhly jako voda a nám na cestu kynuly jen pučící stromy, teskné volání divokých kachen, hledajících povodní zničená hnízda, bílé labutě na vlnách jezera a usměvavý Seton, tisknoucí nám ruku na rozloučenou.
Večer padal na krajinu, kde v červáncích západu rýsoval se bílý orel hledající kořist. Prchly chvíle prožité s mužem, který svůj život věnoval Dobru a jehož obraz nikdy nezmizí z pamětí těch, kteří přišli v jeho blízkost.
Když jsme míjeli „posvátné lesy“, kde bylo tábořiště Pequotů a kde stojí Setonův táborový oheň (právě na místě, kde kdysi byl původní „Oheň Velké rady“ Indiánů), táhly nám hlavou vzpomínky na poslední píseň včerejšího táboráku... Wa – kou – da dhe – dhu Wa – pa – dhin a – ton – he... (Otče, potřebný stojí před Tebou; já, kterýž zpívám jsem jím!)
Joe First
(Převzato z Táborového zpravodaje časopisu Náš úkol, 4, 1928, 6, s. 2–4.)
E. T. Seton a Joe First (asi 1929)
Mr. E. M. Robinson, známý všem Ymkařům po celém světě, stal se u nás profesorem po svém návratu z Evropy. V rozmluvě s ním dozvěděli jsme se, že je spolužákem a druhem Setonovým, a proto jsme „kuli železo“, dokud bylo žhavé – navrhli jsme Mr. Robinsonovi, aby nás někdy vzal do „chaty“ Setonovy a seznámil nás s ním.
Koncem dubna se nám té cti dostalo. Er. Thom. Seton nás pozval na 3 dny a slíbil cele se nám věnovat. Počet byl omezen na 12. Ocitl jsem se mezi několika šťastnými, kteří s rozjasněnými tvářemi ujížděli ke 250 km vzdálenému bydlišti Setonovu. Pršelo jako z konve - což nám ale nijak nevadilo – „neboť, kde se sejdou dobří táborníci, tam vždy i dobré počasí.“
Setona jsme po prvé spatřili v jeho prostředí“ – u táborového ohně, kde vyprávěl hochům jsoucím u něho též návštěvou řadu povídek. Padal drobný déšť a Seton dokončiv povídku, navrhl skončení ohně maje obavy o zdraví účastníků, byl však nucen přidati několik dalších příhod ze svého života, nemoha odolati přáním těch, kteří nedbajíc deště, lpěli jakoby očarováni na postavě starého přítele přírody, Indiánů a všech dobrých srdcí.
V záblescích ohně rýsovala se statná postava muže, lovce, umělce, spisovatele a historika. Ač stár víc než 60 roků, je Seton svěží, osmahlý, usměvavý a dobrosrdečný. Hustý vlas vous zdobí jeho větrem ošlehanou tvář, tak známou všem indiánským kmenům Ameriky a jeho čtenářům po celém světě.
Poslouchat povídku z úst Setonových, znamená jí skutečně prožívat, neboť jak slova tak i pohyby vypravěče předvádí vám celý děj jako ve skutečnosti. Když konečně prudký lijavec nadobro přerušil „táborák“ a znemožnil plánovaný tanec dvou Indiánů jsoucích právě návštěvou u Setona, byl nám tento Mr. Robinsonem představen; dozvěděv se, že jsem z Československa, měl zřejmou radost a podotkl, že má celou řadu obrázků a knih z Č. S. R., jakož i hojnou korespondenci s představiteli Ligy lesní Moudrosti a pod.
Byl jsem s mými přáteli z Bulharska a Uher ubytován v pravém „indiánském teepee“, kde jsme hned indiánsky udělali oheň, který nás proti všem indiánským pravidlům důkladně píchal v oči, až jsme zcela zbaběle obíhali „tupu“, snažíce se uprosit „Manitoua“, aby přijmul naši oběť a kouř si ponechal pro sebe a nám dal teplo a žhavé uhlí. Skončilo to tím, že nás Mr. Seton vzal do cviku a poradil jak upravit „tah“, aby kouř stoupal k nebi, a ne do našich plic a očí.
Celou noc a celý druhý den lilo jako před potopou; přes otvor ve střeše a i několik po straně, zůstaly naše „postele“ suché, zahřívané praskajícím ohništěm wigwamu.
Druhého dne ráno se mi dostalo od Setona pozvání jeti s ním na kanoi a zachraňovati hnízda divokých kachen před povodní, nastalou dvoudenními dešti. Seton měl v záznamu každé hnízdo; bohužel stoupající voda byla rychlejší nás, a tak jsme v mnoha případech přišli pozdě a zachránili jen několik výše položených hnízd ukrytých v křovinách a síti nesčetných ostrůvků malého jezera.
Seton je těžko a velmi zřídka přístupný; na štěstí jsme ho zastihli v dobré náladě, a tak se nám cele věnoval. Během dne nás prováděl svými pozemky, pokrytými vesměs lesy, neb nám v chatě vyprávěl, proč si vyvolil rudého muže jako vzor života v přírodě.
„Je mnoho věcí,“ pravil „které nám zanechali Indiáni. Jejich znalost přírody a života v této, statečnost, zbožnost, mlčenlivost, moudrost a soběstačnost, budou vždy vzorem všem, kdož milují přírodu. Pověsti šířené o jejich ukrutnostech nebyly páchány Indiány, nýbrž nejprve bílými „skauty armády“, nájezdníky a lovci. Není příkladu v dějinách Ameriky, kde by rovný počet bělochů, mající stejné zbraně, byl potřel stejný, počtem i zbraněmi, hlouček Indiánů. Sáhli-li Indiáni někdy k násilnostem, byl to běloch a pud sebezachování, který je k tomu donutil.“
Na jejich dobrých vlastnostech založil Seton program „Woodcraft League“, jejíž zákony zní:
„Velký oheň středu“ dává plamen 4 světlům, jejichž jména jsou Krása, Pravda, Síla a Láska. Každé „světlo“ má 3 zákony:
Zákony světla Krásy:
1. Udržuj v čistotě své tělo a místo, kde se nalézáš.
2. Rozuměj svému tělu a měj k němu úctu, neboť je chrámem duše.
3. Buď přítelem všeho Života, který neškodí. Ušetři lesů a květin; buď vždy hotov zabrániti neb omezit požár v lese neb obydlí.
Zákony světla Pravdy:
4. Slovo cti budiž Ti svatým.
5. Hrej poctivě; podvodná hra je zradou.
6. Buď zbožný; uctívej Velkého ducha a měj v úctě zbožnost druhých.
Zákony světla Síly:
7. Buď statečný; statečnost je jednou z nejušlechtilejších předností.
8. Buď mlčenliv, mluví-li starší Tebe, a měj jej v úctě.
9. Buď poslušný; poslušnost je první povinnost každého zálesáka.
Zákony světla Lásky:
10. Buď laskavý; konej nejméně jeden nesobecký čin denně.
11. Pomáhej druhým; přispívej svou prací jejich dobru.
12. Buď vesel a raduj se ze života.
Jeho obydlí, lesy, indiánská vesnice a celé okolí je ovládáno těmito zákony; všude čistota a jednoduchost. Většina obydlí, chat a teepee (wigwamů) byla postavena hochy a Setonem. Jsou tak postaveny, aby ráz krajiny a stromoví bylo co nejvíce ušetřeno. Malebné výjevy z indiánského života zdobí každou chatu, wigwam a i vnitřek jizeb; v jedné z nich má Seton knihovnu čítající tisíce svazků; v jiné je indiánské museum, plné zbraní, košíků, oděvů, totemů, medicin, čelenek a j. vlastnoručních výrobků všech kmenů Severní Ameriky; všechny tyto předměty byly Setonovi darovány jeho rudými přáteli, s kterými je v nejužším styku od r. 1885. V jiné jizbě jsou obrazy, kresby a trofeje, darované, zhotovené neb získané Setonem. Je tam i řada snímků z Československa, od hochů českých i slovenských, vše chované Setonem v šetrné úctě.
Kromě povídek, instrukcí o životě v přírodě a indiánských zvyků učil nás Seton, jak dělat indiánské šípy a luky, mluvit značkami a stopovat zvěř. Ostatně to Vám povím v táboře.
Tři dny uběhly jako voda a nám na cestu kynuly jen pučící stromy, teskné volání divokých kachen, hledajících povodní zničená hnízda, bílé labutě na vlnách jezera a usměvavý Seton, tisknoucí nám ruku na rozloučenou.
Večer padal na krajinu, kde v červáncích západu rýsoval se bílý orel hledající kořist. Prchly chvíle prožité s mužem, který svůj život věnoval Dobru a jehož obraz nikdy nezmizí z pamětí těch, kteří přišli v jeho blízkost.
Když jsme míjeli „posvátné lesy“, kde bylo tábořiště Pequotů a kde stojí Setonův táborový oheň (právě na místě, kde kdysi byl původní „Oheň Velké rady“ Indiánů), táhly nám hlavou vzpomínky na poslední píseň včerejšího táboráku... Wa – kou – da dhe – dhu Wa – pa – dhin a – ton – he... (Otče, potřebný stojí před Tebou; já, kterýž zpívám jsem jím!)
Joe First
(Převzato z Táborového zpravodaje časopisu Náš úkol, 4, 1928, 6, s. 2–4.)
[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]
15 nejčtenějších článků
Tábory dětem přinášejí přesně to, co jim pandemie vzala (07. 03. 2022, 2001x)
Čím byl ‚osmičkový‘ rok pro SHŠ In Taberna (03. 12. 2018, 1580x)
Film Zlatý podraz vychází také jako komiks! (03. 12. 2018, 1561x)
Jak správně použít vlajku a prapor (29. 06. 2021, 1493x)
Brána k druhým – soutěž (20. 06. 2019, 1256x)
KSY 2018–2019 (20. 06. 2019, 1240x)
Gospelový workshop – dobíječka baterií (03. 12. 2018, 1210x)
100 slov – na čem opravdu záleží (29. 06. 2021, 1204x)
17. listopad a YMCA (03. 12. 2018, 1177x)
Jiří Černý se stal dalším abassadorem YMCA v ČR (03. 12. 2018, 1167x)
Před tábořením (27. 05. 2022, 1147x)
Archiválie YMCA (03. 12. 2018, 1146x)
Uvaděč (28. 02. 2020, 1118x)
Uvaděč (03. 12. 2018, 949x)
Kreslená YMCA 2 – současnost (28. 02. 2020, 931x)
Anketa
Na jak dlouho dopředu plánujete?
1 den
(85 hl.)
1 týden
(72 hl.)
1 měsíc
(73 hl.)
2 měsíce
(74 hl.)
3 měsíce
(66 hl.)
6 měsíců
(70 hl.)
1 rok
(64 hl.)
Vůbec
(63 hl.)
(85 hl.)
1 týden
(72 hl.)
1 měsíc
(73 hl.)
2 měsíce
(74 hl.)
3 měsíce
(66 hl.)
6 měsíců
(70 hl.)
1 rok
(64 hl.)
Vůbec
(63 hl.)
Celkem hlasovalo: 567
Bahisikayet.com
Extrabet
Deneme bonusu
Denemebonusuz.com
yurtdişi ev taşima
uluslararasi evden eve nakliyat
eşya depolama
yurtdişi kargo
eşya depolama