06/2006

Aikido na vlastní kůži

Vydáno dne 20. 07. 2006 (2320 přečtení)
Zcela neplánovaný bod programu akce „Bus do Anglie“ se odehrál poslední večer před naším odjezdem. Přijeli jsme do Londýna, do YMCA Wimbledon, kde jsme měli strávit poslední noc před odjezdem domů. Do budovy jsme vstoupili zadním vchodem a procházeli tělocvičnou.

Mému zraku neunikl drobný muž v bílé horní části kimona a černé suknici, tedy oděvu zcela typickém pro zajímavý druh bojového (spíše obranného) umění aikido. Nelenil jsem a zcela bez ostychu se pána zeptal, jestli tu opravdu cvičí aikido. Potěšen zájmem a vidouce mou znalost disciplíny mě bez váhání pozval na trénink, který začínal asi za půl hodiny. Nikdy jsem aikido necvičil ani nezkoušel, dost jsem o něm četl a viděl nějaké fotografie a videa, ale řekl jsem si, když už ta možnost je a navíc v YMCA, tak proč to nezkusit. Rychle jsem tedy vyřídil spolu s ostatními účastníky zájezdu ubytování a stihl ještě rychle večeři (i když jsem se v očekávání veletočů prováděných mým tělem značně krotil). Zbytek českých ymkařů šel na večerní procházku wimbledonské části Londýna a já jsem vyrazil na sólo akci zpátky do tělocvičny. Doprovázel mě jen Čestmír, který přivítal možnost nechat odpočinout své berle a kochat se netradičním uměním, navíc v mém podání ;-). Instruktor Trevor Atterton, nositel 3. danu, vede několik kurzů, tento má v YMCA vždy v pátek od 19.30 do 20.30. Hodina měla rychlý spád. Velmi rychlou mluvou se nám snažil vysvětlit každý cvik a poté ho se svým mladým žákem předvedl. Přestože byl mladík o mnoho vyšší a těžší, padal na zem jako hruška. Přitom ale vše působilo velmi elegantně. Rozdělili jsme se do dvojic, představili se a snažili se napodobit našeho učitele. Na aikidu je nádherné to, že se bráníte agresi právě energií, kterou do útoku útočník sám vkládá. Chce to znát jen určité pohyby, techniky, postupy a útočník „dojede“ na svou vlastní agresi. K tomu, aby skončil na zemi, stačí vydat opravdu jen velmi málo vlastní energie. Některé postupy jsem těžko chápal, ale když vám to sepne a děláte to automaticky, tak jste opravdu šokováni tím, že de facto nic protivníkovi neděláte a on už leží na zemi nebo naopak, pokud hrajete roli útočníka, tak vidíte, že partner s vámi nedělá „žádné velké věci“, jen vám lehce tlačí na ruku a už se válíte ☺. Zajímavé bylo také to, že jsme se vždy na každý další cvik vystřídali a vzájemně se představili. Zjistil jsem tak, že naše skupina byla velmi mezinárodní. Zvláště představení s mladíkem z Polska bylo vysloveně slovansky bratrské. Hodina utekla jako voda a já jsem jen litoval, že nemám během roku dost času na to, abych mohl chodit na aikido pravidelně. Myslím, že je to velmi užitečné, půjde jen o to najít dobrého učitele. Snad ale není všem dnům konec. J. V. Hynek Co je to aikido? Aikido, čistě ve své praktické aplikaci, je umění sebeobrany. Aikido zdůrazňuje dobrý pohyb těla, hody a páky. Je eticky spojené s obranou proti nevyprovokovanému útoku. Při správném užití aikido může být prudká agrese pohotově a čistě neutralizována za zřetelné kontroly nad všemi aspekty útoku a obrany, takže se lze účinně ubránit, aniž nutně způsobíme vážné zranění. Zdroj: www.cfai.cz

[.. Celý článek | Autor: -jvh- .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]