Od září letošního roku nastupuje do funkce generálního sekretáře YMCA v ČR Michael „Miki“ Erdinger. I jemu náleží jeden primát – je nejmladším generálním sekretářem v celé historii naší YMCA.

Miki je dlouholetým členem YMCA, je mu 27 let. Nyní končí studium FF UK oboru Sociální práce a ETF UK oboru Evangelická teologie, které studuje současně. Jeho šestileté funkční období generálního sekretáře mu začíná 1. 9. 2006.


V YMCA nejsi nováček, prošel jsi snad vším, co lze v YMCA zažít, přímou práci s dětmi a mládeží např. na letních táborech, v TenSingu, v nízkoprahovém klubu, ale zakládal jsi také místní sdružení YMCA v Krabčících, zakládal jsi a byl předsedou YMCA DAP a také 2. místopředsedou YMCA v ČR. Tvůj předchůdce ve funkci GS Štěpán Hejzlar přišel do YMCA zvenčí. Vidíš svoji znalost YMCA jako výhodu?
Před pěti lety bylo velmi potřebné přijmout člověka mimo YMCA. Do tehdejší složité situace bylo třeba vnést nezaujatý a racionální pohled, a tím vyřešit mnohé situace zatížené osobními vztahy. Štěpánova zkušenost s vedením přispěla také ke stabilizaci a upevnění týmu pracovníků na ústředí, které tehdy prošlo velkými změnami. Za to patří Štěpánovi velký dík. V současné situaci, kdy se YMCA snaží zpevňovat svoji identitu, kdy hledá konkrétní způsoby naplňování svého poslání a formuluje společné vize, vidím jako přínosné to, že prostředí YMCA znám. Nejde jen o vztahy a kontakty napříč celou YMCA, ale především si vážím toho, že mám zkušenost s přímou prací s dětmi a mládeží v aktivitách YMCA a že jsem byl dobrovolníkem ve více lokálních YMCA.

Na co bys chtěl navázat v práci bývalého GS a co bys chtěl ve své práci akcentovat? Velmi oceňuji Štěpánovu svědomitost a pečlivost, s jakou přistupoval k plnění svých povinností a úkolů nejen z ÚV YMCA v ČR. Jeho racionální přístup k problémům je pro mě také vzorem. Jsem mu vděčný za to, že mohu převzít dobře fungující aparát ústředí YMCA v ČR a přehledně zpracovanou veškerou agendu YMCA v ČR. V tom všem bych rád pokračoval.
Osobně považuji za důležité, aby se YMCA více prezentovala široké veřejnosti. Jako nejstarší světová křesťanská organizace pro mládež by měla být více vidět. A pokud bude více vidět, je větší šance k získávání jak lidských, tak i materiálních prostředků k další činnosti. Dále bych rád přispěl k jednotě celé YMCA. Vztahy napříč všemi KČ, společné aktivity a společný duch jsou nesmírně důležité pro jakoukoliv další činnost. V neposlední řadě bych byl rád, kdyby YMCA více spolupracovala s křesťanskými církvemi a tím by se sama obohacovala o duchovní růst.

Které body považuješ za důležité, aby se na nich v nejbližším období pracovalo? Kdybys mohl, co bys od zítřka v YMCA změnil?
Všechno, co mě napadá jako odpověď na druhou část otázky, je v pouze v moci Boží. Proto je třeba se za YMCA modlit a podle našich modliteb se i přičinit. Je určitě důležité pokračovat v projektu Rozvoje YMCA. Například letošní první ročník udělování dotací z Fondu rozrozvoje prostřednictvím grantových přihlášek vnímám velice pozitivně. Dále mám radost, že se letos opět uskuteční setkání Mana, neboť je to jedna z cest, jak budovat společenství YMCA, stejně tak jako plánovaný seminář Fundamenty. Vzdělávání a práce s dobrovolníky je také jedním ze základních kamenů další práce, abychom si současné dobrovolníky udrželi a k tomu získávali nové. Jednou z cest je také prohloubení mezinárodní spolupráce. Účast na mezinárodních setkáních a prožitkových akcích je velkým impulsem pro mnoho lidí, kteří chtějí s YMCA spolupracovat.

V čem vidíš největší potenciál YMCA?
YMCA je stabilní a „starou“ organizací, která má na co navazovat. Ve svých řadách má YMCA i nadšené lidi, kteří jsou ochotni pro YMCA dát kus svého života a jsou schopni být motivací i ostatním pracovníkům a dobrovolníkům. Ti když budou pracovat společně, mohou být pevným odrazovým můstkem všem dalším. Velký potenciál je i v mezinárodním působení YMCA. Jsou věci, které lze „okopírovat“ ze zahraničí.

Vidíš i nějaké slabiny YMCA?
Asi největší problém vidím v nedostatku nových nadšených lidí pro YMCA a tím i nebezpečí „vysátí“ lidí v současnosti aktivních. Právě kumulace odpovědností a úkolů na jednu osobu může vést k vyhoření ymkaře. Je tedy třeba umět vychovávat své následovníky, kteří ponesou ducha YMCA i do dalších generací.

Co si myslíš, že můžeš do YMCA přinést – vnést, který úkol před sebou vidíš jako nejdůležitější?
Napadá mě mladická nadšenost :-). Důraz na společné aktivity a vnímání YMCA jako jednoho celku. Tedy že YMCA není jen Ten Sing nebo letní tábor či nějaká jiná důležitá aktivita, ale soubor všech těchto akcí, které společně tvoří rodinu YMCA v ČR. Ale samozřejmě nesmím zapomínat na veškerou práci, která je spjata s ústředním úředním aparátem organizace.
Věřím, že mé působení bude pro YMCA přínosem a společně s ostatními budeme moci nést YMCA kupředu. Věřím, že Bůh má YMCA rád a vidí ji jako jednu z vinic ve svém sadě, která nese dobré ovoce.

Za rozhovor děkuje Vojtěch Berger foto: Jaroslav V. Hynek