Slova finance, investice, peníze, prachy, koruny, eura, doláče či „kapříci“ jsou v dnešním slovníku velmi frekventovaná. Aby ne, potřebuje je každý a jakoby na nich stál celý svět – a svým způsobem tomu tak také je. Pohybujeme-li se v neziskovém sektoru, pak ještě přibydou další pojmy z této oblasti – dotace, granty, nadace, fondy, sponzoring, dary, členské příspěvky, fundraising,... a jistě jsem ještě na něco zapomněl.


To, co je pro každou organizaci velmi důležité, je poměr mezi jednotlivými zdroji příjmů, jinak řečeno, každá organizace by měla mít tzv. diverzifikované zdroje. Jsme-li příliš závislí pouze na jednom zdroji, pak může při jeho výpadku dojít k ohrožení samotné existence organizace. Čím více a ve vzájemném poměru vyváženějších zdrojů, tím lépe. Podívejme se, jak je tomu v YMCA.


Příjmy z vlastní činnosti
Největší podíl v celkových příjmech mají příjmy z vlastní činnosti (v grafech „vlastní“). Jsou to finance, které jsou vybrány od uživatelů našich služeb, tedy od dětí, respektive jejich rodičů, za příslušnou aktivitu, kterou nabízíme – tedy účastnické poplatky za tábory, kroužky, kurzy apod. Pokud jsou tyto aktivity dotovány z některého jiného – níže uvedeného zdroje, pak může být tento vlastní příspěvek nižší, než by tomu bylo u čistě komerčního poskytovatele této služby. YMCA se věnuje všem dětem a mládeži bez rozdílu pohlaví, národnosti, vyznání či sociálního postavení, přesto se snaží znevýhodněným skupinám umožnit přístup ke smysluplnému trávení volného času, protože by se těchto aktivit nemohly z finančních důvodů účastit. V každém případě je však určitá míra finanční zainteresovanosti samotného klienta vždy výchovná a motivační.

MŠMT
Velmi důležitým zdrojem financí je pro YMCA v ČR také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Přestože tvoří v naší struktuře příjmů přibližně „jen“ 10 %, jsou to prostředky významné, neboť jsou účelově vázány na konkrétní aktivity YMCA v ČR a stejně jako ostatní občanská sdružení hospodařící s financemi ze státního rozpočtu je musí použít a vyúčtovat skutečně na daný účel. Je tak jistota, že opravdu podpoří konkrétní dané projekty.

Samostatnou kapitolou je možnost čerpat dotace MŠMT na investiční akce, tedy na rekostrukce objektů sloužících pro volnočasové aktivity dětí a mládeže. Majetek YMCA v ČR, který nám byl ukraden komunisty za minulého režimu, jsme dostali (podobně jako jiná sdružení) v žalostném stavu, proto jsou investice do jeho znovuoživení nezbytné. Politici se vždy před volbami předhánějí jako na aukci... kdo dá po vyhraných volbách více. Před těmi loňskými se zástupci všech stran vytahovali částkou kolem 200 milionů korun, speciálně v rozpočtu vyčleněných na tyto investice, tak se necháme překvapit.

Výše dotace od MŠMT se však každoročně mírně snižuje, a to nejen v absolutních číslech, ale navíc i díky poklesu kupní síly peněz. Program MŠMT, ze kterého YMCA v ČR čerpá, se navíc v posledních letech stále rozšiřuje o další možné skupiny žadatelů (církve, DDM apod.), takže se celkový balík peněz, který je ve státním rozpočtu vyčleněn na tyto účely, neustále ředí mezi více a více žadatelů.

Zahraniční zdroje
Někteří lidé mohou mít dojem, že YMCA jako největší a nejstarší celosvětová organizace dětí a mládeže na světě dotuje činnost YMCA v ČR, a proto jsme „za vodou“. Skutečně v začátcích působení YMCA v tehdejším Československu (ale především ve 30. letech 20. stol.) k nám putovala nemalá podpora ze zahraničí, především z USA. Také po roce 1989, kdy byla potřebná podpora při obnovení činnosti YMCA po období komunistického režimu, ve kterém byla YMCA zakázána, byla naše YMCA objektem podpory partnerských YMCA ze Západu. Tato podpora však měla svá sofistikovaná pravidla, měla nás naučit stát na vlastních nohách. Postupně se tedy snižovala.

Dnes je tomu právě naopak. YMCA v ČR je členem tzv. Field Group, skupiny dalších několika národních YMCA, které podporují rozvoj YMCA na Ukrajině. Přesto jsou i dnes některé lokální YMCA příjemci finančních prostředků ze zahraničí, ale převážně jde o adresnou podporu konkrétních, třeba i společných projektů.

Obce, magistráty, krajské úřady
Významným zdrojem financí jsou pro YMCA v ČR úřady státní samosprávy. A to ze dvou důvodů. Prvním z nich jsou dotace samotné, které opět umožňují rozvoj či lepší dostupnost aktivit pro veškeré skupiny našich klientů, ale velmi důležitý je i druhý prvek této spolupráce. Jde o kooperaci, o YMCA získává určitou roli, je s ní počítáno, a je tak spolupodílníkem na tvorbě životních podmínek a prostředí ve svém regionu. Spolupráce s místní samosprávou je pro všechny lokální YMCA velkou výzvou. A pokud má k tomu personální možnosti, měla by je co nejvíce rozvíjet. Nejde jen o dotace, ale také o možnost ovlivnění strategií v oblasti volnočasových aktivit, např. prostřednictvím komunitního plánovaní apod.

Nadace
YMCA se příliš do žádostí o finance z nadací a nadačních fondů nepouštěla. Samozřejmě že jsme i z tohoto zdroje nějaké finanční prostředky obdrželi, ale vzhledem k celkovým objemům financí v YMCA tvoří nevýznamné procento. Důvodů k tomuto přístupu může být několik, ale jsou to jen mé domněnky, proto bych raději zůstal jen u výše uvedeného konstatování.

Fondy EU, strukturální fondy
Využití tohoto zdroje je vázáno na několik důležitých faktorů. Předně musí mít žadatel jasný dlouhodobější plán své činnosti, pak také schopnost personálního zajištění realiace projektu. A protože se jedná většinou o vyšší částky, pak také možnost dofinancovat projekt z dalších zdrojů. Některé lokální YMCA se do těchto projektů pustily, pro jiné je to velmi vzdálené. Idální by bylo podání projektu centrálně za několik kolektivních členů YMCA, ale reálnost tohoto postupu je dosti problematická. Na druhou stranu je nutno vidět tuto možnost v kontextu, že „buď teď nebo nikdy“!

Sponzoring a dary
Získat trvalého silného sponzora je snem každého občanského sdružení. Žel v České republice zatím nepříliš často vyplněným. Velké firmy a společnosti si zřídí vlastní organizaci, která vyvýjí nějakou humanitární či obecně prospěšnou činnost, a bývá de facto jednou z jejich forem reklamy. Drobné sponzorství je však možné a záleží na schopnosti organizace přesvědčit většinou konkrétního člověka odpovědného za přidělení sponozorského daru o užitečnosti naší činnosti či osobních vazbách s konkrétními lidmi v soukromé firmě. Také osobní dárci musí být většinou ztotožněni s ideály, které YMCA nese.

Fundraising
Předchozích 5 zdojů financování činnosti chápeme v YMCA jako fundraising (FR). Jsou to vlastně všechny získané prostředky na činnost kromě příjmů z vlastní činnosti, vnitřních grantů YMCA a dotace MŠMT, která jde centrálně přes společný projekt YMCA v ČR. Je to oblast, kterou je určitě dobré rozvíjet a jde de facto o „řemeslo“, které je nutné se naučit. Díky struktuře YMCA máme výhodu, že ti kolektivní členové YMCA, kde tuto oblast dobře zvládají, mohou své znalosti i zkušenosti předat ostatním, kteří mají zájem se něco naučit a pomoci sami sobě a své YMCA.

Členské příspěvky
Každé občanské sdružení vybírá členské příspěvky. Člověk, který se ztotožňuje s cílem a posláním organizace, chce být jejím členem a chce se podílet na rozvoji těchto myšlenek a ideí tak činí několika způsoby. Předně už samotným přihlášením se k organizaci, za druhé poskytnutím svých sil, znalostí, energie a času ve prospěch dané organizace a také svým členským příspěvkem. Jeho výše může být různá, ale do jisté míry ukazuje, jak organizace ke členství v ní přistupuje. Pokud stanoví členský příspěvek na 100 000 Kč ročně, pak je zřejmé, že půjde o velmi elitní klub lidí. Pokud stanoví naopak výši příspěvku na 1 Kč, pak to spíše než na lidovost organizace ukazuje na ne příliš vysoko pociťované vnímání sounáležitosti k organizaci. Samozřejmě, že členský příspěvek může mít různou výši pro různé sociální skupiny obyvatel, ale v každém případě by měla být úměrná právě onomu významu, který členství přikládáme. Pokud jeden kopeček zmrzliny stojí 10 Kč a stejně tak je vysoký roční příspěvek organizaci, pak to asi v pořádku není.

Zajímavý model měla YMCA v období první republiky. V každém dalším roce se členský příspěvek člověku zvyšoval, neboť se mělo za to, že díky vlivu YMCA se přirozeně zlepšují i schopnosti a sociální postavení jeho člena. Myslím si, že role členských příspěvků je v YMCA zatím podceněna.

Vnitřní granty
Specialitou YMCA v ČR je existence tzv. vnitřních grantů (VG). Jde o rozdělení prostředků získaných z výnosu majetku YMCA v ČR. Jde o účelově nevázané finance, které umožňují kolektivním členům YMCA přestát období, kdy např. nedostanou očekávanou dotaci či první měsíce roku, kdy ještě donátoři nerozhodli o přidělení dotací na daný rok. Tyto peníze je možno šetřit a poté investovat do větších projektů atp. Problémem je, že ne všichni kolektivní členové YMCA takto k VG přistupují, ale využívají je jako běžné provozní peníze a u některých jsou dokonce hlavním zdrojem příjmů. YMCA v ČR tento problém řeší každoročním snižováním VG a přesunováním peněz do Fondu rozvoje, který bude rozdělován už ne na základě nároku (vyplývajícího z kolektivního členství v YMCA v ČR – samozřejmě za splnění jistých podmínek), ale na základě klasického projektového rozdělování financí.

Podnikatelská činnost
Nakonec jsem si nechal možnost zdroje příjmů, který možná bude někdo považovat pro neziskovku za nepatřičný. Někomu slova „neziskovka“ a „vytváření zisku“ zní až protizákonně. Všem takovým bych pak doporučil seminář „Nebojme se zisku v neziskovce“, na který je reklamka na jiném místě tohoto čísla Proteinu.

Má vaše sdružení potenciál pustit se do nějaké podnikatelské činnosti? Máte obavu, že už tak nestíháte svou hlavní činnost, takže se nějakým podnikáním ani nemůžete zabývat? Co když je však právě tato cesta vedoucí k určitému zabezpečení finanční jistoty možností, jak pomoci rozvinout i činnosti, pro které vaše sdružení vzniklo? Nechávám tuto oblast prozatím jen v otázkách. Chce to totiž začít s těmito myšlenkami pomalu, ale jistě. Pokud chcete inspiraci od těch, kteří jsou v tomto dál, pak si najděte článek Lanové centrum YMCA na Slovensku aneb Podnikateľský zámer v YMCA na Slovensku: perspektíva finančnej nezávislosti? zveřejněný v Proteinu 9/2006.

Závěr
A jak si tedy YMCA stojí v onom vzájemném poměru zdrojů příjmů? Podívejte se na dva grafy. Jde o srovnání roku 2004 a 2005 (výsledky za rok 2006 budou známy až v dubnu). Důležitým prvkem je také skutečnost, že se příliš neliší. Ukazuje to na určitou vyváženost systému, což lze hodnotit samozřejmě kladně.

Na čem se však dá jistě pracovat, je zlepšení poměru zdrojů příjmů u jednotlivých lokálních (kolektivních členů) YMCA. Jsou mezi nimi totiž velké rozdíly. Srovnejte si grafy tří kolektivních členů YMCA a bude vám hned zřejmé, kde jsou velké rezervy v práci s finančními prostředky, který kolektivní člen v současném systému financování o. s. umí opravdu chodit a který vsadil na vybalancované financování své činnosti.

Dovolím si zcela na závěr opakovat větu, kterou jsem již řekl na několika fórech. Jsem přesvědčen, že YMCA momentálně netrápí na prvním místě nedostatek peněz, ale potřebuje především více schopných lidí a ti s sebou přinesou i další peníze.

J. V. Hynek, YMCA v ČR