10-12/2007

Jeruzalémská YMCA

Vydáno dne 25. 02. 2008 (2659 přečtení)
Jak zajistit mírumilovné soužití Izraelců a Palestinců? Otázka, nad kterou si mnozí lámou hlavu už desítky let a která byla na konci listopadu 2007 i tématem konference v americkém Annapolisu. V následující reportáži vám ukážeme místo, kde se tolerance mezi Araby a Židy stala skutečností. Zavedeme vás do Jeruzaléma, konkrétně do tamní pobočky Ymky, tedy Křesťanské organizace mladých lidí. Ve městě, kde se stýká křesťanství s judaismem a islámem, se Ymka stará o vzájemnou harmonii všech tří náboženství. Židé a Arabové tam také posílají děti do společné školky.


Ve vstupní hale jeruzalémské Ymky vládne doslova babylonská atmosféra. Není divu, YMCA má celkem asi 40 milionů členů roztroušených po celém světě. Spojuje je ymkařský znak, červený trojúhelník, vyjadřující tři základní atributy člověka - tělo, ducha a duši. Na recepci tu neustále zvoní telefon. Když vrátná konečně položí sluchátko, ptám se jí, co lidé v Ymce nejčastěji hledají..

„Chodí sem hlavně za sportem. Mladí lidé chápou Ymku hlavně jako místo, kde se dá cvičit. Když jim ale řekneme, že nabízíme i ubytovací možnosti a spoustu jiných aktivit a že do Ymky může přijít každý bez rozdílu vyznání i v kterémkoli věku, jsou překvapení,“ říká recepční a vyřizuje ihned další telefon.

Jednou z těch, kteří chápou Ymku hlavně jako hotel, je Jael Badnaniová, důchodkyně. Do Jeruzaléma přijela z Haify, na svatbu, a spiklenecky mi popisuje, proč chce bydlet právě pod ymkařskou střechou: „Je to velmi klidné místo, upravené, čisté. Nemám ráda ty velké, hlučné hotely, i když jsou třeba luxusnější. Tady luxus nehledám. Líbí se mi ten klid a pokoj, který tu panuje,“ říká mi sympatická starší dáma. Její slova znějí víc než věrohodně, vždyť klidné místnosti v budově Ymky dala přednost před nejluxusnějším hotelem v Jeruzalémě, King David, který stojí hned naproti.

Sportovní dimenzi Ymky dokazuje mírný zápach chlóru na zadním schodišti budovy. Neklamný znak toho, že se v suterénu ukrývá bazén. Ten ymkařský byl tady v Jeruzalémě vůbec první, a to až do 60. let minulého století. Jeruzalémská Ymka je ale mnohem víc než jen místem, kde si můžete zaplavat. Už víc než 25 let tady funguje takzvaná Školka smíření, kam chodí společně arabské a židovské děti. Její ředitelka Adena Levinová vysvětluje: „Děti se nestarají, nezajímá je, kdo je Arab a kdo Žid. Vnímají jen to, že někteří jejich kamarádi ve školce mluví jiným jazykem a slaví třeba jiné svátky.“

„Školka smíření“ je důkazem toho, že Izraelci a Palestinci mohou žít vedle sebe. Ymce Jeruzalém v roce 1993 vynesla i nominaci na Nobelovu cenu míru. Toleranci symbolizuje už samotná budova jeruzalémské Ymky. Je postavená ve zvláštním neobyzantském slohu. Její skoro 50 metrů vysoká věž je jednou z dominant Jeruzaléma. Budovu otevřeli v roce 1933 a projektoval ji stejný architekt, který se podepsal i pod plány slavného newyorského mrakodrapu Empire State Building. Tenhle dům je vlastně jedním velkým symbolem, jak mi řekl ředitel Ymky Jeruzalém Norris Lineweaver. Budova značí společné tradice muslimů, židů a křesťanů. Její velká věž je znakem křesťanství. Levé křídlo budovy zdobí nápisy z tóry, napravo zase vidíte citace z koránu.

40 sloupů na přední fasádě budovy zase odkazuje na 40 let, které strávil biblický lid Izraele na poušti po odchodu z Egypta. Čtyřicítka také připomíná počet dní, kdy v pustině prodléval Ježíš, kdy se postil a pokoušel ho ďábel. Dvanáct oken v hlavním sále Ymky zase symbolizuje 12 izraelských kmenů, ale i 12 ježíšových učedníků nebo 12 následovníků muslimského proroka Mohameda. Norris Lineweaver shrnuje: „Architektura budovy je prostě otevřená dialogu. Vidíte tu tři hlavní vchody jako tři hlavní monoteistická náboženství, kterými k nám mohou vejít všechny Abrahamovy děti.“

Nikde tahle slova neznějí naléhavěji než právě v Jeruzalémě, ve městě, kde svá svatá místa mají křesťané, židé i muslimové a kde je náboženství velice citlivým tématem, se kterým se musí zacházet jen velmi opatrně. Když se dívám na impozantní budovu Ymky, vybavuje se mi titulek z jednoho časopisu, který o Ymce Jeruzalém napsal, že je to poselství z běloskvoucího kamene, poselství třem vírám o tom, že tolerance je možná.

Vojtěch Berger, YMCA Praha

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]